Památky zničené válkou. Jaké zmizely nadobro a jaké musely být znovu postaveny?

Velkými ničiteli památek byli husité v první polovině 15. století. Ti plenili a vypalovali kostely, kláštery i pevné hrady. Některé z nich byly později obnoveny, jiné zůstaly ve zříceninách – třeba pozůstatky kláštera minoritů v Benešově nebo premonstrátského kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích nedaleko Brna.

Podobně jako husité, také radikální islamisté ničili a stále ničí architektonické dědictví z náboženských pohnutek. Zkáze tak podlehlo několik významných staroislámských i starokřesťanských svatyní v iráckém Mosulu nebo v Timbuktu, z nichž některé památky byly zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Na snahách o záchranu památek v Mosulu se podíleli i čeští archeologové, kteří na základě dochovaných fotografických a leteckých snímků nebo plánů vytvořili 3D rekonstrukce zničených či válečným konfliktem ohrožených staveb.

Pohromu pro architektonické skvosty představovala druhá světová válka, masivní bombardování proměnilo mnoho historických staveb v hromadu trosek. Utrpěla stará centra měst, například v Drážďanech, Kolíně nad Rýnem nebo v Praze.

Tisíce domů nenávratně zničily bomby svržené na město Kolín nad Rýnem v letech 1940 až 1945. Ničivé výbuchy a požáry devastovaly také kostely, univerzitní areály a další historicky i architektonicky hodnotné stavby. Jako zázrakem zůstala ušetřena katedrála svatého Petra s gotickými základy, kterou útok jenom nepatrně poškodil, kdežto její bezprostřední okolí srovnal se zemí. Staré město zničené bombardováním bylo později z větší části obnoveno.

V únoru 1945 zasáhlo devastující bombardování Drážďany a prakticky celá historická část města podlehla zkáze. Z jedněch z nejvýznamnějších barokních památek v celém Německu zůstaly tehdy jenom zdi. Frauenkirche (neboli kostel Panny Marie) postavený před polovinou 18. století nebyl sice bombovým útokem přímo zasažen, zřítil se však v důsledku silného žáru při rozsáhlém požáru v okolí. Dne 15. února 1945 se propadla jeho kupole a z honosného chrámu se stala zřícenina, a to na dlouhá desetiletí. Někdejší představitelé komunistického režimu navrhovali pozůstatky kostela odstranit a na jeho místě vybudovat parkoviště. Tento záměr nakonec uskutečněn nebyl a chrám se začal roku 1994 rekonstruovat. Náročné stavební práce trvaly dvanáct let, přičemž se architekti snažili využít maximum původního materiálu dochovaného v suti trosek. Rekonstrukci znesnadňovala skutečnost, že se nedochovala původní barokní stavební dokumentace. Autentická podoba byla tedy známá pouze ze starých kreseb, maleb nebo fotografií. Jisté informace poskytovaly také plány stavebních úprav, které se uskutečnily ve 20. letech 20. století. Znovuvysvěcení kostela proběhlo dne 30. října 2005.

Bombardování v Drážďanech zničilo také katedrálu Nejsvětější Trojice, její opravy byly dokončeny roku 1965. Z dalších vážně poškozených drážďanských sakrálních památek lze jmenovat například Kreuzkirche, kostel svaté Žofie, kostel Tří králů nebo kostel svatého Matouše. Útok zasáhl také městský zámek a některé barokní paláce. Všechny tyto pamětihodnosti se podařilo obnovit.

Dne 8. května 1945 zdevastoval požár po útoku německých jednotek značnou část pražské Staroměstské radnice z roku 1338, a to včetně věže, orloje a celého městského archivu. Následné opravy příliš nerespektovaly původní podobu stavby, ta byla reflektována až během rekonstrukce v letech 2017 až 2018.