SuperDálnice kolem celého světa? Rusko plánuje obří projekt TEPR

Prezident ruských drah Vladimir Yakunin navrhl plán masivní trans-sibiřské dálnice, která by spojila východní hranici země s americkým státem Aljaška. Překročil by úzký úsek Beringova moře, který odděluje Asii a Severní Ameriku. Tento návrh byl představen na setkání ruské akademie věd v Moskvě. Myšlenka, že lidi můžou cestovat automobilem z Londýna do New Yorku bez použití lodí a trajektů je působivá, ale časově náročná.

Projekt s názvem Trans-Eurasian Belt Development (TEPR) vyzývá k výstavbě hlavní silnice podél stávající trans-sibiřské železnice a nové sítě ropovodů a plynovodů. Jedná se o mezistátní projekt. „Projekt musí být založen na špičkových technologiích,“ řekl Yakunin.

Cesta by vedla přes celé Rusko a navazovala na stávající silniční systémy v západní Evropě a Asii. Vzdálenost mezi západními a východními hranicemi Ruska je zhruba 10 000 kilometrů. Cesta by pravděpodobně vstoupila na Aljašku severně od města Nome. Nejkratší vzdálenost mezi pevninským Ruskem a pevninou na Aljašce je přibližně 88 kilometrů, napsal server CNN.

Podle CNN by teoretická jízda z Londýna na Aljašku přes Moskvu mohla být asi 12 978 kilometrů. Asi 836 kilometrů bez silnic napříč pustým terénem odděluje Nome od nejbližší hlavní a silniční sítě ve Fairbanks. To je neoficiální konec Aljašské dálnice. Výlet z Londýna do New Yorku by měl být dlouhý vyčerpávajících 20 777 kilometrů.

Trans-sibiřská silnice by údajně stála biliony dolarů. Podle Yakunina by však masivní ekonomická návratnost více než vyrovnala tyto výdaje.

Portál MorotBlock sestavil trasu, aby ilustroval rozměr cesty automobilem z Londýna do New Yorku. Cesta začíná v centru Londýna a dále pokračuje přes Eurotunnel, Belgie, Nizozemsko do Berlína. V hlavním městě Německa by po dvanáct hodinové cestě a po 1 000 kilometrů došlo k přestávce.

Dále se přejde přes Polsko a Bělorusko až do Ruska. Z Berlína do Moskvy trvá cesta asi 20 hodin a je to téměř 2 000 kilometrů. Pokračuje se rusko-kazašskou hranicí, která je vzdálená 1 800 kilometrů od Moskvy.

Další státní hranicí, které se dotkneme, je Mongolština. Cesta vede dokonce do Jakutska, města považovaného za nejchladnější.

Odtud se jede do Ust-Nery. Až do této doby byl čas strávený na silnici 152 nepřetržitých hodin a 12 179,52 km. Z Ust-Nera do Inuitské vesnice Naukan nebylo možné najít zpevněnou cestu, kde by byl most. Po dalších 42 hodinách se konečně objevil most, který se překročí asi za hodinu a nakonec se dorazí do Spojených států amerických.

Konkrétně do města Wales, které nemá přímou cestu do New Yorku. Vzdálenost z Walesu do horkých pramenů Manley je 815 kilometrů. Po Kanadě a USA cestujeme dalších 74 hodin a 7 099 kilometrů daleko do města New York.

Související

Více souvisejících

Rusko Dálnice Aljaška doprava Londýn Moskva New York Trans-Eurasian Belt Development (TEPR)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy