Sebastian Kneipp a jeho léčení vodou. Doporučoval i otužování

Léčivé účinky vody jsou známy celá tisíciletí, lázeňství se zrodilo již v období starověku. Voda byla vždy vnímána jako životadárná tekutina, hrála významnou roli v náboženství nebo magických úkonech i v lidovém léčitelství. Průkopníkem propagujícím léčení pomocí vody byl Sebastian Kneipp. Ten mimo jiné již v 19. století doporučoval dnes tak populární otužování.

Období 19. století bylo kromě jiného také dobou značného rozmachu lázeňství. Voda se využívala k nejrůznějším léčebným procedurám. Již ze 17. století pochází zmínky o blahodárném působení vody na lidské zdraví, o otužování. Už tehdy se poukazovalo na fakt, že voda je tím nejdostupnějším léčebným prostředkem pro všechny vrstvy společnosti. Proto také voda našla uplatnění i v lidovém léčitelství. O jejich léčivých účincích byl přesvědčen také Sebastian Kneipp. Ten přišel na svět dne 17. května roku 1821, tedy před dvěma sty lety. Narodil se do chudé rodiny v německém Stephansriedu. Pracoval jako tkadlec, ale když mu bylo 21 let, rozhodl se pro studium na gymnáziu, které úspěšně zakončil maturitní zkouškou. Zanedlouho poté ho však postihla tuberkulóza, tehdy prakticky nevyléčitelná a smrtelná choroba. Nemocný na lůžku prý Kneipp neustále četl knihy a z jedné z nich se dozvěděl, že obyčejná voda může působit na člověka takřka zázračně. A tak se rozhodl podstoupit léčbu pomocí studené vody a skutečně se z obávané nemoci uzdravil. Onou knihou, která vedla ke Kneippově uzdravení i jeho léčitelskému směřování byla dílem lékaře Johanna Siegmunda Hahna s názvem O léčivé síle čerstvé vody.

Po uzdravení pokračoval Sebastian Kneipp ve studiu, nejprve filozofie, později teologie. Kněz se tehdy musel prokázat dobrým zdravotním stavem, a proto se údajně Kneipp každý den chodil otužovat do studené vody v Dunaji. V roce 1852 tak mohl být vysvěcen na kněze a od roku 1855 působil jako duchovní v lázeňském městě Wörishofen. Zde pomáhal také jako léčitel nemocným až do své smrti v roce 1897.

V lázeňském městě měl pochopitelně ideální možnost k léčení vodou. Mezi místními obyvateli se rychle rozšířily zvěsti, že Kneipp pomáhá zbavovat různých neduhů. Zpočátku působil ve skromných prostorách klášterní prádelny, později díky finančním darům spokojených pacientů nechal postavit dvě lázeňské budovy, do nichž přesunul svou léčitelskou praxi. Nenavštěvovali ho zde pouze nemocní, ale také lékařské kapacity dané doby, které se doslechly o jeho léčebných metodách pomocí vody a hledali u něj inspiraci. Ačkoliv Kneipp za své léčení mnohdy dostal nějaké finanční ohodnocení, nepomáhal lidem pro peníze, ale z čisté křesťanské lásky k bližnímu. O tom svědčí již zmíněný fakt, že za peněžní dary nechal vybudovat lázně. Sám byl také přesvědčen, že když voda vyléčila jeho samotného z nebezpečné tuberkulózy, pomůže také jiným nemocným. A v tom se mnohdy skutečně nemýlil.

Aby léčebné metody zpřístupnil co největšímu množství lidí, vydal knihu s prostým názvem Léčení vodou. Ta je také psána jednoduchým a srozumitelným jazykem, což byl Kneippův záměr – měly jí tak porozumět i prostí lidé. Své způsoby léčení šířil také formou přednášek – roku 1893 se jedna konala také v Praze. O rok později si ho dokonce k léčení vodou pozval sám papež.

Ve své knize Sebastian Kneipp popsal několik způsobů léčby, při kterých lze použít vodu. Jednalo se o obklady, koupele, napařování, omývání, polévání, zábaly a pití vody. Jednotlivé procedury se volily podle zdravotního problému pacienta – něco pomáhalo na potíže pohybového aparátu, něco jiného třeba na bolesti hlavy. Kneipp zároveň upozorňoval, že intenzita léčebných praktik má být vždy individuálně přizpůsobena nemocnému. Zatímco jednomu pacientovi bylo nutné naordinovat ponory do studené vody, jinému by to spíše uškodilo a postačilo pouhé polévání ledovou vodou. V otužování ovšem podle něj spočíval základ zdraví v každém případě a doporučoval k povzbuzení imunity střídání teplé a studené vody při procedurách.

Známá je především metoda, pro kterou se ujalo pojmenování „kneippování“ (nebo také počeštěle „knajpování“). To označuje chůzi naboso ve vlhké trávě, na mokrých kamenech nebo ve sněhu. V trávě nebo po kamenech doporučoval Kneipp chodit zhruba 20 minut, a to poměrně rychlou chůzí. Poté bylo nutné ještě vlhké nohy obléknout do suchých ponožek a nazout si teplé a suché boty. Ve sněhu (který by měl být čerstvě napadlý) se má chodit nejdéle po dobu dvou minut, člověk by se měl vyvarovat sněhu namrzlého, který zdraví nesvědčí. Nejvíce pomáhá chůze ve sněhu na počátku zimy nebo s příchodem jara. Jako prevenci onemocnění ledvin a močových cest léčitel radil chůzi ve studené vodě, přičemž hladina nesměla ale sahat nad lýtka. Kolena bylo možné studenou vodou pouze polévat. Polévání nohou střídavě studenou a teplou vodou napomáhá funkci žil.

Udržovat tělo ve zdraví měl i pitný režim, který ale musel být přiměřený. Nadměrný přísun vody dle jeho názoru spíše škodil. Tvrdil, že člověk má pít jenom v případě žízně, a to ještě střídmě. Přesně tak to totiž vypozoroval u zvířat v přírodě. Některé jeho rady by u člověka vedly spíše k dehydrataci než ke zdraví. V oblasti výživy však zastával zásady zdravého stravování. Doporučoval jednoduché a snadno stravitelné pokrmy, zejména celozrnné pečivo, zeleninu a tvaroh. Upozorňoval na důležitost postních dní pro zdraví člověka.

Související

Charles Dickens

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály

Kdo by neznal knihy jako je Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu nebo Vánoční koleda. Devátého červnového dne roku 1870, tedy před 155 lety, zemřel jejich autor a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů viktoriánské éry – Charles Dickens. Jeho díla sklízela úspěch, protože do nich vložil své smutné zkušenosti z dětství, které byly mnohým čtenářům vlastní. Traumata z útlého věku však slavnému romanopisci způsobila i velké problémy a skandály. 
Chemické zbraně Analýza

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé

Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.

Více souvisejících

historie Voda Sebastian Kneipp otužilci

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 30 minutami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 1 hodinou

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy