"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Když jel Jan Lucemburský do bitvy, bylo mu už 50 let a byl slepý. Účast v boji mu proto ostatní rytíři rozmlouvali, on však prý tehdy pronesl legendární větu: „Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Zda se to tak skutečně událo, to jistě nevíme. Díky důkladnému antropologickému průzkumu tělesných pozůstatků Jana Lucemburského, který vedl přední český antropolog Emanuel Vlček, se podařila ale s jistotou zjistit příčina úmrtí českého krále.

Tělo Jana Lucemburského bylo mumifikováno, a to krátce po úmrtí. Došlo k vyjmutí srdce a následnému konzervování tělesných ostatků v sudu s horkou pryskyřicí. Tento postup byl skutečně ve středověku často používán, což dokládají i písemné zprávy. Mumie Jana Lucemburského nebyla dobře zachovaná, i přesto umožňoval její stav poměrně detailní antropologické zkoumání. Tělesné pozůstatky panovníka se díky konzervování dochovaly v částečné celistvosti spojené zbytky vazů a svalů.

Dle dochovaných ostatků měřil král kolem 170 centimetrů, měl atletickou a svalnatou postavu. Jeho hlava byla krátká a zakulacená s nízkým čelem a výraznými rysy v obličeji – dlouhým úzkým nosem a výraznou bradou. Protože bylo tělo Jana Lucemburského částečně mumifikováno, dochovaly se také zbytky měkkých tkání, vlasů a nehtů. Tak se podařilo zjistit, že panovník nosil krátce střižené vousy s drobným knírkem a dlouhé vlnité vlasy. Dle historických zpráv měl vlasy blonďaté a oči modré.

Antropologický průzkum potvrdil, že Jan Lucemburský byl v době bitvy u Kresčaku skutečně slepý. Slepota se u něj rozvinula mezi jednačtyřicátým a třiačtyřicátým rokem života a měl ji s největší pravděpodobností na svědomí zelený zákal. Kromě tohoto onemocnění se král těšil dobrému zdraví odpovídajícímu jeho věku. I když se za svého života zúčastnil jako rytíř několika bitev, zřejmě si v nich nepřivodil žádná vážná zranění. Na kostře totiž antropologové nezaznamenali žádné pozůstatky vyhojených úrazů, jako jsou zlomeniny nebo vykloubeniny. Pouze na lebce se nacházelo několik drobných stop po úderech tupým předmětem, nejednalo se však o nijak vážné úrazy hlavy. Taktéž nebyly zjištěny žádné choroby, které by měly degradující vliv na kostru. Patrná deformace pánevních kostí a bederní páteře ukazovala na častou jízdu na koni. Dle dochovaných písemných pramenů Jan Lucemburský skutečně v sedle trávil dlouhé hodiny denně, kdy byl schopný ujet i sto kilometrů za jediný den!

Zranění, a to smrtelná, utrpěl Jan Lucemburský až ve své poslední bitvě u Kresčaku. Zemřel na následky poškození mozku s masivním krvácením do lebeční dutiny. Tento úraz mu způsobilo probodnutí levého oka ostrým předmětem trojbokého tvaru, tedy kopím, šípem nebo dýkou. Smrtelná bodná rána byla nalezena i v oblasti zad v blízkosti levé lopatky, která vedla až do hrudníku. Panovník zřejmě dlouho netrpěl, smrt musela v případě těchto úrazů nastat velice brzy, pravděpodobně ještě na bojišti, což odporuje některým záznamům dobových kronikářů, která převzal v 19. století i František Palacký.

Pravá paže Jana Lucemburského byla poškozena opakovanými údery sečnou zbraní, zřejmě meče. Tyto rány si rytíř neodnesl ze samotného boje, ale byly antropology interpretovány jako doklad okradení mrtvého krále na bitevním poli o zbraň v ruce a prsteny na rukou.

Související

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.
Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

historie Jan Lucemburský bitva u Kresčaku antropologie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Aktualizováno včera

Pohřeb Alexeje Navalného se koná pod dohledem policie. Ta je připravena zatýkat

Rusové se dnes rozloučili s Navalným. Policie postavila bariéry, úřady vydaly tělo na poslední chvíli

Ruští policisté postavili bariéry na cestě z moskevského metra ke kostelu, kde dnes proběhlo poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino také přijely vozy pro přepravu zatčených. Ruské úřady příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka dlouho nevydaly, rodina jej obdržela až na poslední chvíli.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rakety Jars (dle NATO SS-29)

Rusko otestovalo mezikontinentální raketu Jars

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zkoušku své mezikontinentální rakety Jars, která odstartovala z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a úspěšně zasáhla cíl ve vojenském prostoru Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda: Yahalom Unit

Masakr se stovkou mrtvých a stovkami zraněných. Střelba do davu u humanitárního konvoje světu vyrazila dech

Pásmem Gazy otřásá incident, při němž přišlo o život více než sto lidí. Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

včera

včera

Varování lékařů se naplnila. Jižní Amerikou se masivně šíří horečka dengue, na vině jsou i změny počasí

V Brazílii aktuálně dochází k neobvykle rychlému šíření hemoragické horečky dengue. Za první dva měsíce tohoto roku bylo potvrzeno více než milion případů tohoto virového infekčního onemocnění, informovala v pátek agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy