Ke slavnostem spojeným s uctíváním zemřelých předků vždy patřilo nějaké specifické občerstvení, zejména to sladké. Již staří Keltové si dávali sladká jablka. V anglosaských zemích se o Halloweenu obdarovávají koledníci bonbony, čokoládou a jinými cukrovinkami, které znázorňují kostlivce, lebky nebo třeba duchy. Také u nás bývalo dříve zvykem na Dušičky péct speciální sladké pečivo ve tvaru kostí, později se typickým dušičkovým pohoštěním staly rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky.
Dušičkové pečivo a koledování v lidovém prostředí
O svátcích zemřelých se dříve mezi prostým lidem peklo, konzumovalo a rozdávalo zvláštní pečivo. Tento zvyk má původ v pohanském obětování pokrmů duchům a obřadních hostinách na památku mrtvých předků. Spolu s křesťanstvím dušičkové obřadní pečivo nabylo na významu, když se začalo rozdávat chudým coby projev milosrdenství.
Tradičně se o Dušičkách připravovaly malé bochánky a houstičky, kterým se říkalo caletky. Speciálním dušičkovým pečivem pak bylo to ve tvaru kostí, to se označovalo jako dušičky, kosti svatých nebo boží kosti. V některých regionech se toto pečivo plnilo povidly nebo třeba strouhanou řepou.
Dušičkové pečivo se peklo pro rodinu a čeleď, a také pro koledníky, děti a chudé. I u nás chodily děti dříve o svátcích zemřelých koledovat dům od domu, podobně jako je tomu dnes v anglosaském světě o Halloweenu. Obdarovávání koledníků i nuzáků bylo výrazem obětování a dobrým skutkem, který měl očistit duše zemřelých předků. Ze stejného důvodu se dávala almužna žebrákům. Ti se měli za drobný dar modlit za spásu duší, jejich modlitby prý Bůh vždy vyslyšel, protože žebráci, chudáci nebo tělesně postižení lidé byli společností vnímáni jako skuteční boží poslové, a tedy i přímluvci u Boha. V některých krajích se žebráci o Dušičkách společně modlili v kostele za spasení duší zemřelých, do chrámů jim za to hospodyně nosily tzv. koledu za mrtvé, většinou čerstvý chléb, slaninu a sušené ovoce, někdy i hrnečky s kaší, později především peníze. Někde chodily zase o svátku Všech svatých dům od domu s modlitbou na rtech staré žebračky, kterým se říkalo dušičkové babičky.
Zejména v česko-německých oblastech na našem území se o svátcích zesnulých vydávaly koledovat děti a mnohdy i dospělí. Právě od původního německého obyvatelstva zvyk koledování pochází. Pro tuto tradici se ujalo označení „chodit po rohlíkách“, protože koledníci dostávali nejčastěji všesvatové neboli dušičkové rohlíky, německy Heiligenstritzel. Koledníkům se dávalo také ovoce nebo cukroví, proto se někde „chodilo po koláčích“. Německy mluvící obyvatelstvo našich zemí se o Dušičkách obdarovávalo i perníkovými figurkami. Děti musely správně odříkat modlitbu za zemřelé, aby dostaly odměnu.
Dušičkové pohoštění ve městech
V 19. století se zejména v měšťanském prostředí o Dušičkách scházely rodiny při kávě, likéru a zákuscích. Takovéto rodinné sešlosti, při nichž se vzpomínalo na zemřelé příbuzné, probíhaly po návštěvě hřbitovů. Když se z nich lidé vraceli domů, zpravidla se stavovali do cukráren, které o svátcích zesnulých nabízely speciální zákusky – rakvičky se šlehačkou a žloutkové věnečky.
Některé hospodyně si pekly rakvičky a věnečky samy. Mohly přitom využít třeba recepty Magdaleny Dobromily Rettigové. Ta připravovala žloutkové věnečky takto:
„Dáme upéci do trouby 8 žloutků, které pak studené skrze síto promačkáme. Na misce třeme čtvrt hodiny 12 dkg másla se 7 dkg cukru, do toho vmícháme ony promačkané žlutky a 13 dkg mouky. Vše velice dobře propracujeme, dáme do stříkačky, kterou užíváme na zdobení cukrovinek a děláme na máslem pomaštěném a moukou posypaném plechu věnečky, kteréž upečeme a pak pocukrujeme.“
Rakvičky dělala Rettigová na dva způsoby. Základem bylo vždy těsto z vaječných žloutků, másla, cukru a sněhu z bílků. Pak se mohla přidat nastrouhaná žemle nebo vanilka. Těsto se nalilo do speciálních formiček a upeklo. Hotové rakvičky se před podáváním posypaly cukrem nebo ozdobily šlehačkou.
Související
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Dušičky - svátek zesnulých , recepty, vaření
Aktuálně se děje
včera
Dubajská čokoláda se dostává do světa i do Česka. Jaký je její příběh?
včera
Začalo natáčení filmu Deník shopaholičky. Režisérka prozradila, čím bude unikátní
včera
Počasí ovlivní jev ve stratosféře. Meteorologové naznačili, co se může dít
včera
Čechy trápí chřipka typu A i B. Plošná opatření zatím v plánu nejsou
včera
Princ Andrew zřejmě stále neřekl pravdu o kontaktech s Epsteinem, ukázalo se u soudu
včera
Osudy pohřešovaných Ukrajinců. Je jich přes 60 tisíc, ale Rusové mlčí
včera
Česko by mohlo zvýšit výdaje na obranu, řekl Fiala. Kritizoval Fica
včera
Sýrie po Asadovi. Panuje chaos, který se může přelít do celého regionu
včera
ANO pokračuje v trajektorii za volebním triumfem. Samo by vládu nesestavilo
včera
Milka podražila, ale tím to nekončí. Firma chystá další změnu v neprospěch zákazníků
včera
Adina Mandlová se narodila před 115 lety. Sláva jí štěstí nepřinesla
včera
Netanjahu chce s Trumpem překreslovat mapu Blízkého východu
včera
Trump zavádí cla. Má o nich falešnou představu, říká americký politolog pro EZ
včera
Rusové zaútočili na vlastní občany ve škole, tvrdí Kyjev. Moskva to popírá
včera
Čeští kritici rozdali vlastní filmové ceny. Mádl narazil, uspěla Taušova Amerikánka
včera
Trump mohl mít pravdu, naznačují zjištění vyšetřovatelů neštěstí ve Washingtonu
včera
Výhled počasí na příští víkend. Trend z předchozích dní bude pokračovat
1. února 2025 21:07
Další útok medvěda na Slovensku. Pro napadeného muže letěl vrtulník
1. února 2025 20:10
Eva Pavlová zřejmě bude dostávat náhrady. V cestě stojí už jen její manžel
1. února 2025 18:51
Češi projevují stále větší zájem o investování, potvrzují data z České spořitelny
Zájem Čechů o investování v loňském roce rychle rostl. Česká spořitelna se jako lídr domácího trhu podílových fondů pochlubila, že zaznamenala rekordní zájem o zhodnocování finančních prostředků skrze investování.
Zdroj: Jan Hrabě