Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.
Archeologové předpokládají, že vejce konzumovali již lidé v pravěku, zpočátku je zřejmě sbírali od volně žijícího ptactva. V našem prostředí začali chovat slepice až Keltové, a to ještě poměrně zřídka. Ve starověkých vyspělých civilizacích se oproti tomu drůbež chovala běžně. Prokazatelné doklady o využívání slepičích vajec pochází ve středoevropském prostoru sporadicky z období stěhování národů, více až od raného středověku, kdy se vejce stalo i symbolickým milodarem přidávaným do hrobu zemřelým. Vejce tak nebylo pouze pokrmem, ale také jakýmsi kultovním předmětem.
Ve středověku se vejce v jídelníčku neobjevovala v období půstu. Konzumovat se neměla příliš často, protože byla dle dobového názoru obtížně stravitelná, studená a lepivá, což lidskému tělu prý spíše škodilo. V souvislosti s šířením protestantismu se přísné půsty zmírňovaly, což vedlo i ke zvýšené spotřebě vajíček. Tuto skutečnost je možné zaznamenat mimo jiné v raně novověkých kuchařských knihách, kde se objevuje značné množství předpisů s obsahem vajec. Ta se připravovala natvrdo, naměkko i míchaná a přidávala se do nejrůznějších pokrmů. Recepty na vajíčka byly mnohdy velmi složité. Jeden z nich radil uvařit vejce naměkko a následně se měla opatrně odstranit malá část skořápky tak, aby vytekl žloutek a trochu bílku. To se smíchalo s pepřem, zázvorem, šafránem a petrželkou a připravila se omeleta, která se nakrájela na drobné kousky. K nim se přidalo syrové vejce a vzniklou směsí se naplnily opět vaječné skořápky. Tím ovšem recept nekončil! Do plněných skořápek se daly ještě rozinky a vejce se opatrně nechala uvařit ve vodě. Pak se oloupala a polila tmavou omáčkou připravenou ze směsi koření a medu.
Vejce patřila snad do každé kaše, kterých se vařilo mnoho druhů – ovocné, slané i sladké nebo silně kořeněné. V 15. a 16. století se dělala třeba tato vaječná kaše.
„Vezmi dvacet nebo třicet vajec a dobře je rozšlehej. Na pánvi je umíchej na másle. Potom je utři, přidej pět nebo šest vajec syrových. Do kotlíku dej vařit čisté sladké víno, trochu ho přislaď, okořeň zázvorem a šafránem a vlij do něho tu vaječnou kaši. Dobře míchej, a když zhoustne, odstav z ohně. Na míse posyp rozinkami.“
Míchaná vejce také sloužila pro přípravu vaječných klobásek, když se smíchala s moukou a vzniklá hmota vytvarovala do válečků, které se usmažily na másle. Klobásky se servírovaly se zvláštní kyselou omáčkou, někdy s přidanými rozinkami.
Slavná Magdalena Dobromila Rettigová do své kuchařské knihy roku 1826 zařadila také recepty na vajíčka na mnoho způsobů. Jedná se o nejrůznější variace na míchaná či nadívaná vejce. Složitější byl postup třeba na vejce na francouzský způsob. To byla natvrdo uvařená vajíčka plněná nádivkou, do které patřilo kromě žloutků, másla a smetany také štičí maso. Nádivkou se půlky vajec spojily k sobě, pak se vajíčka obalila ve strouhance a usmažila. Takto připravená vejce se pak podávala s houbovou omáčkou. Rettigová často kombinovala vajíčka s houbami a rybami. Její recept na vejce s houbami zní takto:
„Rozkloktej a osol několik vajec, vezmi amoletku, rozpusť na ní máslo a nalej vejce a udělej amuletek – polož ho na máslem vymazanou mísku, tím opečeným vespod, usekej kousek uvařené štiky a dej ji na čerstvé máslo s houbičkami, buď hříbkami, anebo žampionkami, a trochou zelené petruželky usmažit; pak ten amuletek tím pomaž a zase jeden upeč a ten zase na to přiklop, zase tím upečeným navrch, dej to ještě trochu upéct a jest to hotovo.“
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
historie , Vejce , recepty, vaření - , Magdalena Dobromila Rettigová
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 1 hodinou

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 2 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 2 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 3 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 3 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 4 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 4 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 5 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 5 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 6 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 7 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
před 7 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí
před 8 hodinami

Počasí značí příchod jara. Do konce týdne se citelně oteplí
včera

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1
včera

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje
včera

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
včera

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže
včera

Policie zadržela uprchlého soudce Kafku. Dostal se jen do Chorvatska
včera
Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR
Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.
Zdroj: Libor Novák