Vyhlazovací program "eutanazie". Nacisté zabili v Hadamaru přes 10 tisíc postižených

V plynových komorách nenápadného hesenského městečka Hadamar zemřelo za pár měsíců roku 1941 přes 10.000 duševně nemocných. Nacistický režim je nepovažoval za schopné produktivní práce, a tudíž za hodné života. Rozsudek smrti nad oběťmi podepisovali lékaři ve více než 500 kilometrů vzdáleném Berlíně, aniž by je kdy viděli.

Tragický osud zavražděných dnes ve dvanáctitisícovém Hadamaru připomíná muzeum a památník obětí vyhlazovacího programu nacisty zvaného eutanazie.

"Cílem programu bylo zabíjet lidi, kteří byli údajně nevyléčitelně nemocní, kteří měli duševní postižení nebo psychickou nemoc," říká historička Laura Mieteová o programu nazývaném také akce T4, během něhož od října 1939 do srpna 1941 nacisté metodami použitými posléze i při vyvražďování Židů zabili na 70.000 lidí.

Oběti, které vraždili v plynových komorách šesti zařízení na území Německa, nacisté vybírali z řad postižených umístěných v léčebnách, které měly povinnost do berlínské centrály programu posílat informace o svých pacientech. Na formuláři velikosti A4 vyplnili místní lékaři krátký dotazník s údaji o zdravotním stavu, práceschopnosti dané osoby a také o tom, jestli ji někdo chodí navštěvovat.

"To byla jedna z věcí, která mohla rozhodovat o životě a smrti," vysvětluje Mieteová, proč byla tato otázka do dotazníku zařazena. "Když mě někdo bude v ústavu často navštěvovat, tak se rychleji přijde na to, že jsem najednou zmizela," poznamenává s tím, že se celý program podpořený nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem měl uskutečnit v utajení.

Na základě jen několika kusých informací a bez jakéhokoliv kontaktu s pacientem pak v Berlíně "znalci" rozhodovali o tom, jestli daný člověk přežije, nebo půjde na smrt. V prvním případě do jeho dotazníku zapsali minus, ve druhém plus. To se stalo i Ernstu Ueckertovi.

Vyučený pekař a otec šesti dětí byl kvůli psychickým problémů - zřejmě schizofrenii - poprvé hospitalizován v roce 1929. Od roku 1933 pak v zařízeních pro duševně nemocné pobýval nepřetržitě, když jeho ženě pohrozili, že pokud s tím nebude souhlasit, odeberou jí všechny děti. Nakonec nacisté Ueckerta zavraždili v plynové komoře ve sklepě hadamarského zařízení. "K naší lítosti vám musíme sdělit, že pacient 24. března 1941 náhle a nečekaně zemřel na akutní zánět mozkových blan," napsali zdejší lékaři Ueckertově manželce. Neodpustili si poznámku, že byl nevyléčitelně duševně nemocný, a proto je jeho smrt vysvobozením.

Předtím než v roce 1899 narozený muž skončil s několika desítkami dalších pacientů mrtvý ve 12 metrů čtverečních velké plynové komoře, prošel procesem, který byl pro takzvanou organizovanou část programu eutanazie typický.

Berlínskými posuzovateli vybraní pacienti byli do šestice vyhlazovacích center z okolních institucí sváženi šedými autobusy se závěsy na oknech nebo se zamalovanými skly, aby nebylo vidět ven ani dovnitř. "Lidé v autobusech se nemohli dívat ven, a nevěděli tak, kam jedou. Zdejší obyvatelé zase neviděli, kdo v autobusech sedí," líčí historička Mieteová, podle níž ale o tom, jak podezřele často do ústavu v Hadamaru přijíždějí šedé autobusy, věděl v městečku každý. To, že jsou jejich pasažéři zabíjeni, lidé přinejmenším tušili.

Autobusy zaparkovaly v dřevěné garáži, jejíž originál je v Hadamaru k vidění dodnes. Až když se zavřela garážová vrata, otevřely se dveře autobusu a osazenstvo mohlo projít dřevěnou ohradou, z níž nebylo vidět ven, do prostor v kopci nad městem umístěné budovy, která dříve sloužila jako léčebna.

Lidé, kterým bylo řečeno jen to, že budou přesunuti do nového zařízení, se ve velké přijímací místnosti museli vysvléknout. Dostali staré vojenské kabáty, byli změřeni, zváženi a vyfotografováni, aby pak předstoupili před místního lékaře. Jeho prohlídka ale měla už jen dvojí účel. "Jedním úkolem bylo najít příčinu smrti, která by se mohla hodit k danému případu," konstatuje Mieteová, podle níž lékař vybíral ze seznamu zhruba 60 diagnóz. Pozůstalí se pak často dozvídali o úmrtí na náhlý zápal plic, tuberkulózu, stařeckou slabost nebo infarkt. Někdy došlo i k omylům, třeba když jim přišel dopis o smrti kvůli zánětu slepého střeva, které přitom daná osoba už léta neměla.

"Lékař měl ještě druhý důležitý úkol. Měl stanovit, kteří pacienti budou po zavraždění pitváni, a kterým se mají vyjmout zlaté zuby," říká Mieteová. Pak už pacienty čekala jen cesta do sklepa budovy a do plynové komory, která byla maskována jako sprcha. Kolem 50 lidí, kteří se sem najednou vešli, po zhruba deseti minutách boje o život podlehlo otravě oxidem uhelnatým, který sem z lahví umístěných ve vedlejší místnosti pustil další z lékařů. Mrtvoly se spalovaly ve dvojici pecí umístěných jen pár metrů od plynové komory.

Celkem tímto způsobem v Hadamaru mezi lednem a srpnem 1941 přišlo o život přes 10.100 lidí. Smrt pacienta s číslem 10.000 zdejší zaměstnanci, kterých bylo na 100, podle muzea oslavili pivem a večerní party. V srpnu 1941 nacistický režim akci T4 i kvůli tlaku části Němců a církevních představitelů v tichosti ukončil. Vraždit ale nepřestal.

Mezi lety 1942 až 1945 bylo v hesenském městečku v rámci takzvané decentrální fáze programu eutanazie zavražděno dalších zhruba 4400 pacientů. Lékaři je v této době zabíjeli smrtelnou kombinací léků v injekcích. Mezi oběti vedle postižených tentokrát patřily i zdravé židovské děti ze smíšených svazků, nuceně nasazení a dokonce i němečtí vojáci - ti, kteří ve válce utrpěli tak vážná zranění, že je režim považoval za dále "nepoužitelné".

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté historie

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 4 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun

Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy