Zámek v Panenských Břežanech chátrá. Sídlil v něm i Reinhard Heydrich

Obec Panenské Břežany leží v okrese Praha-východ asi 14 km severně od centra hlavního města Prahy. Její historie sahá až do 13. století, kdy je v roce 1233 zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (odtud název „panenské“). V obci postupně vznikly dva zámky, nazývané jako Dolní a Horní. 

Starší Horní zámek vznikl už v 1. polovině 18. století a v místech původní středověké tvrze. Jednalo se o obdélníkovou jednopatrovou stavbou se sedlovou střechou s balkónem v průčelí v barokním slohu.  Poblíž zámku byla vystavěna kaple sv. Anny podle plánů slavného architekta Jana Blažeje Santiniho. Kromě přístavby sakristie v roce 1738 se kaple dodnes zachovala v původní podobě.

V roce 1820 zámek koupil August Ledebour-Wicheln. Majitelé se však na zámku často střídali. V roce 1909 koupil zámek od Matyáše Riese ze Stallburgu továrník Emil Gerstel. Ten zde žil až do počátku druhé světové války, kdy v roce 1938 emigroval a opuštěný zámek byl později zabrán nacisty.

Obdobný, avšak barvitější osud měl nedaleký Dolní zámek. Ten byl vystavěn až kolem roku 1840. Jednalo se o rozsáhlou jednopatrovou budovu se sloupovým balkonem na východní straně, zvýrazněnou věží s hodinami a obklopenou parkem. O výstavbě zámku není nic bližšího známo, avšak je evidentní, že jeho nákladná výstavba vedla k finančním problémům. Kvůli nim nakonec v roce 1901 převzala nemovitost od majitele Matyáše Riese ze Stallburgu Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy a od roku 1909 ji začala nabízet k prodeji za účelem uspokojení věřitelů.

Zámek následně odkoupil pražský židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který interiéry vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny aj. Po začátku druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl Ferdinand Bloch-Bauer nucen odejít do emigrace a v zámku se usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, kterého v roce 1941 vystřídal Reinhard Heydrich.

Reinhard Heydrich patřil mezi významné a mocné německé pohlaváře. Původně sloužil u německého námořnictva. Během své služby se seznámil se svou budoucí ženou, šlechtičnou Linou von Osten, která byla horoucí nacistkou. Reinharda přivedla k NSDAP a podporovala ho v jeho kariéře.

Například v roce 1939 vytvářil Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA), v letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe. Nakonec se 28. září 1941 stal oficiálně zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Stal se též ředitelem protektorátní policie. Jako své sídlo si zvolil Dolní zámek v Panenských Břežanech, odkud odjížděl do Prahy úřadovat. Jeho počínaní bylo velice kruté a vedlo k popravě mnoha Čechů, příslušníků odboje i nevinných lidí. Český národ považoval za bezvýznamný a plánoval jeho vyhlazení.

Na zámku se svou ženou vychovával tři děti. Nejstaršího Klause, Heidera a Silkeho. S Linou měl ještě čtvrté dítě. Marte se však narodila jako pohrobek několik týdnů po smrti svého otce. Na toho byl 27. května spáchán slavný atentát Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem. O pár dní později, 4. června, Reinhard Heydrich, přezdívaný někdy pro svou krutost a nelítostnost jako kat Čechů, v nemocnici na následky zranění zemřel.

Jeho žena i se čtyřmi dětmi žila dále na Dolním zámku v Panenských Břežanech. O to se zasloužil i ministr pro Protektorát Čechy a Morava Karl H. Frank, který se usadil na Horním zámku. Lina ještě během války, v roce 1943, přišla o nejstaršího syna, který zemřel na následky dopravní nehody.

Na zámku žila až do dubna roku 1945, kdy zámek v Panenských Břežanech opustila a odjela do Německa. V roce 1976, ve věku 65 let, začala sepisovat své paměti. Na otázku, zda by se vrátila zpět do Čech na zámek v Panenských Břežanech odpověděla „Pěšky bych tam šla! A každého bych tam vlastnoručně objala!“

Lina nakonec zemřela v roce 1985 v Avendorfu. Horní i Dolní zámek byly po roce 1945 zestátněny a využívány jako sídlo Výzkumného ústavu kovů či domov důchodců.