Dnes zchátralý Dolní zámek v Panenských Břežanech patří k mladším zámeckým dílům z období empíru. Oč je jeho historie kratší, o to je bohatší. Asi mezi jeho nejznámější kapitoly patří období během 2. světové války, kdy se stal sídlem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Obec Panenské Břežany leží v okrese Praha-východ asi 14 km severně od centra hlavního města Prahy. Její historie sahá až do 13. století, kdy je v roce 1233 zmiňována jako ves ženského benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (odtud název „panenské“). V obci postupně vznikly dva zámky, nazývané jako Dolní a Horní.
Starší Horní zámek vznikl už v 1. polovině 18. století a v místech původní středověké tvrze. Jednalo se o obdélníkovou jednopatrovou stavbou se sedlovou střechou s balkónem v průčelí v barokním slohu. Poblíž zámku byla vystavěna kaple sv. Anny podle plánů slavného architekta Jana Blažeje Santiniho. Kromě přístavby sakristie v roce 1738 se kaple dodnes zachovala v původní podobě.
V roce 1820 zámek koupil August Ledebour-Wicheln. Majitelé se však na zámku často střídali. V roce 1909 koupil zámek od Matyáše Riese ze Stallburgu továrník Emil Gerstel. Ten zde žil až do počátku druhé světové války, kdy v roce 1938 emigroval a opuštěný zámek byl později zabrán nacisty.
Obdobný, avšak barvitější osud měl nedaleký Dolní zámek. Ten byl vystavěn až kolem roku 1840. Jednalo se o rozsáhlou jednopatrovou budovu se sloupovým balkonem na východní straně, zvýrazněnou věží s hodinami a obklopenou parkem. O výstavbě zámku není nic bližšího známo, avšak je evidentní, že jeho nákladná výstavba vedla k finančním problémům. Kvůli nim nakonec v roce 1901 převzala nemovitost od majitele Matyáše Riese ze Stallburgu Hospodářská a úvěrní banka pro Čechy a od roku 1909 ji začala nabízet k prodeji za účelem uspokojení věřitelů.
Zámek následně odkoupil pražský židovský cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který interiéry vybavil loveckými trofejemi, starožitnostmi, uměleckými předměty, gobelíny aj. Po začátku druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl Ferdinand Bloch-Bauer nucen odejít do emigrace a v zámku se usídlil říšský protektor Konstantin von Neurath, kterého v roce 1941 vystřídal Reinhard Heydrich.
Reinhard Heydrich patřil mezi významné a mocné německé pohlaváře. Původně sloužil u německého námořnictva. Během své služby se seznámil se svou budoucí ženou, šlechtičnou Linou von Osten, která byla horoucí nacistkou. Reinharda přivedla k NSDAP a podporovala ho v jeho kariéře.
Například v roce 1939 vytvářil Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA), v letech 1939–1941 byl rezervním stíhacím pilotem Luftwaffe. Nakonec se 28. září 1941 stal oficiálně zastupujícím říšským protektorem pro Protektorát Čechy a Morava. Stal se též ředitelem protektorátní policie. Jako své sídlo si zvolil Dolní zámek v Panenských Břežanech, odkud odjížděl do Prahy úřadovat. Jeho počínaní bylo velice kruté a vedlo k popravě mnoha Čechů, příslušníků odboje i nevinných lidí. Český národ považoval za bezvýznamný a plánoval jeho vyhlazení.
Na zámku se svou ženou vychovával tři děti. Nejstaršího Klause, Heidera a Silkeho. S Linou měl ještě čtvrté dítě. Marte se však narodila jako pohrobek několik týdnů po smrti svého otce. Na toho byl 27. května spáchán slavný atentát Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem. O pár dní později, 4. června, Reinhard Heydrich, přezdívaný někdy pro svou krutost a nelítostnost jako kat Čechů, v nemocnici na následky zranění zemřel.
Jeho žena i se čtyřmi dětmi žila dále na Dolním zámku v Panenských Břežanech. O to se zasloužil i ministr pro Protektorát Čechy a Morava Karl H. Frank, který se usadil na Horním zámku. Lina ještě během války, v roce 1943, přišla o nejstaršího syna, který zemřel na následky dopravní nehody.
Na zámku žila až do dubna roku 1945, kdy zámek v Panenských Břežanech opustila a odjela do Německa. V roce 1976, ve věku 65 let, začala sepisovat své paměti. Na otázku, zda by se vrátila zpět do Čech na zámek v Panenských Břežanech odpověděla „Pěšky bych tam šla! A každého bych tam vlastnoručně objala!“
Lina nakonec zemřela v roce 1985 v Avendorfu. Horní i Dolní zámek byly po roce 1945 zestátněny a využívány jako sídlo Výzkumného ústavu kovů či domov důchodců.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , hrady a zámky , II. světová válka , Reinhard Heydrich , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 1 hodinou
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 1 hodinou
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 1 hodinou
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 2 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 2 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 2 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 3 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 3 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 4 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 4 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 4 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 5 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 5 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 6 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 7 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
Prezident Běloruska Aleksandr Lukašenko prohlásil, že jeho země nikdy nezažila lepší časy než nyní. Ve své řeči porovnal éru po rozpadu SSSR s aktuální situací. Upozornila na projev Ukrajinska pravda s odkazem na běloruskou agenturou BelTa.
Zdroj: Julie Jarošová