Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
Válečné operace se v moderní době neodehrávaly jenom na pevnině, ale také na moři nebo ve vzduchu. Již ve druhé polovině 19. století se konstruovaly velké válečné lodě zvané křižníky, poprvé je tento pojem zmiňován v souvislosti s americkou občanskou válkou, která probíhala v letech 1861 až 1865. Jejich rozvoj nastal během první světové války a po ní. Vojenské letouny se pokoušeli konstruktéři vyrábět také již před první světovou válkou, jejich masivní rozvoj ovšem nastal až za časů druhé světové války a ještě mnohem později.
I přesto, že oba typy válečných strojů (tedy letadel i lodí) byly před první světovou válkou ještě v plenkách, nebáli se někteří námořníci i letci experimentovat a také riskovat, a tak se svými křižníky a letouny prováděli odvážné až kaskadérské kousky. Jedním z těchto odvážlivců byl i americký letec jménem Eugene Burton Ely, který se zapsal do dějin jako průkopník letectví.
Eugene Burton Ely přišel na svět dne 21. října roku 1886 ve Williamsburgu v americkém státě Iowa, kde vyrůstal a získal zde univerzitní vzdělání. Po studiích se přesunul do San Francisca, kde ho uchvátily automobily, které začal prodávat a také se věnoval automobilovému závodění. Po nějakém čase se přestěhoval do Portlandu, zde byl zaměstnán jako obchodní zástupce firmy vyrábějící auta. Její majitel Henry Wemme se brzy po nástupu Elyho rozhodl, že zkusí obchodovat i s válečnými letouny, jejichž výroba tehdy teprve začínala. Byl to tedy velice odvážný krok. Měl ale štěstí a začalo se mu dařit, a firma brzy obdržela výhradní právo k obchodování s těmito válečnými stroji na severozápadním pobřeží Tichého oceánu.
Pro Elyho byl nástup do firmy Henryho Wemme zásadním okamžikem v životě. Do té doby nikdy nelétal a s letadly se prakticky ani nesetkal. Byl mladý a velmi naivní, a tak se domníval, že se pilotovat naučí tak snadno jako třeba řízení automobilu. Není proto divu, že během učení létání měl těžkou nehodu. Ale to ho neodradilo a nevzdával se! Havarované letadlo svému zaměstnavateli zaplatil a opravil ho. A s létáním začal nanovo.
Čím více se Ely věnoval pilotování, tím více se sbližoval s Glennem Curtissem, zakladatelem společnosti na výrobu letadel. V létě roku 1910 nadšeného Elyho ve své firmě zaměstnal. Na podzim toho roku se oba začali zabývat otázkou, zda je možné propojit fungování letadel a bitevních lidí, což je přimělo k experimentování. V listopadu téhož roku se Ely poprvé pokusil vzlétnout z křižníku, který kotvil v zátoce Hampton Roads ve Virginii. K tomuto účelu na lodi postavili provizorní rampu ze dřeva. Vzlétnout z lodi se tedy povedlo, větší obavy panovaly z přistání letadla na lodi.
K tomu došlo o pár měsíců později – dne 18. ledna roku 1911, tedy přesně před 115 lety. V přístavu v San Franciscu úspěšně se svým letounem dosedl na palubu křižníku. Ely motivován svými úspěchy i nadále létal, ne však dlouho. Bylo 19. října roku 1911, kdy vzlétl naposledy, a to na letecké přehlídce v Maconu ve státě Georgie. Tehdy měl nehodu a zahynul. Bylo mu pouhých 24 let. Svými experimenty se Eugene Burton Ely zapsal do historie jako průkopník letectví. Roku 1933 získal in memoriam od prezidenta Franklina D. Roosevelta Záslužný letecký kříž za zásluhy v oblasti námořního letectví. Od roku 1965 jeho jméno figuruje v americké Národní letecké síni slávy.
Vzlet a přistání letadlem na lodi znamenalo zásadní okamžik v oblasti vojenství. Již během první světové války se začalo s výrobou prvních speciálních letadlových lodí. Ty měly speciálně upravenou palubu na startování a přistávání letounů, tedy již žádnou provizorní dřevěnou rampu. Jejich rozvoj nastal ve velkém za druhé světové války a využívají se dodnes.
Související
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
letadla, letectví , lodě, jachty, plavidla , historie , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
před 1 hodinou
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
před 2 hodinami
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
před 3 hodinami
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
před 4 hodinami
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
před 4 hodinami
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
před 4 hodinami
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
před 5 hodinami
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
před 5 hodinami
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
před 6 hodinami
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
před 7 hodinami
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
před 7 hodinami
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
před 7 hodinami
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno před 7 hodinami
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
před 8 hodinami
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
před 9 hodinami
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
před 9 hodinami
Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá
před 10 hodinami
Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“
před 11 hodinami
Trump uvrhl NATO do nejhlubší krize v historii. Riskuje rozpad aliance
Aktualizováno před 11 hodinami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 39 mrtvých a sto zraněných
Na jihu Španělska se srazily dva vysokorychlostní vlaky. K neštěstí došlo nedaleko města Adamuz v provincii Córdoba na frekventované trase mezi Madridem a Andalusií. Podle serveru SkyNews je mrtvých už nejméně 39 a 25 lidí bylo vážně zraněno, celkový počet zraněných ale podle španělských médií přesáhl sto.
Zdroj: Libor Novák