Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
Válečné operace se v moderní době neodehrávaly jenom na pevnině, ale také na moři nebo ve vzduchu. Již ve druhé polovině 19. století se konstruovaly velké válečné lodě zvané křižníky, poprvé je tento pojem zmiňován v souvislosti s americkou občanskou válkou, která probíhala v letech 1861 až 1865. Jejich rozvoj nastal během první světové války a po ní. Vojenské letouny se pokoušeli konstruktéři vyrábět také již před první světovou válkou, jejich masivní rozvoj ovšem nastal až za časů druhé světové války a ještě mnohem později.
I přesto, že oba typy válečných strojů (tedy letadel i lodí) byly před první světovou válkou ještě v plenkách, nebáli se někteří námořníci i letci experimentovat a také riskovat, a tak se svými křižníky a letouny prováděli odvážné až kaskadérské kousky. Jedním z těchto odvážlivců byl i americký letec jménem Eugene Burton Ely, který se zapsal do dějin jako průkopník letectví.
Eugene Burton Ely přišel na svět dne 21. října roku 1886 ve Williamsburgu v americkém státě Iowa, kde vyrůstal a získal zde univerzitní vzdělání. Po studiích se přesunul do San Francisca, kde ho uchvátily automobily, které začal prodávat a také se věnoval automobilovému závodění. Po nějakém čase se přestěhoval do Portlandu, zde byl zaměstnán jako obchodní zástupce firmy vyrábějící auta. Její majitel Henry Wemme se brzy po nástupu Elyho rozhodl, že zkusí obchodovat i s válečnými letouny, jejichž výroba tehdy teprve začínala. Byl to tedy velice odvážný krok. Měl ale štěstí a začalo se mu dařit, a firma brzy obdržela výhradní právo k obchodování s těmito válečnými stroji na severozápadním pobřeží Tichého oceánu.
Pro Elyho byl nástup do firmy Henryho Wemme zásadním okamžikem v životě. Do té doby nikdy nelétal a s letadly se prakticky ani nesetkal. Byl mladý a velmi naivní, a tak se domníval, že se pilotovat naučí tak snadno jako třeba řízení automobilu. Není proto divu, že během učení létání měl těžkou nehodu. Ale to ho neodradilo a nevzdával se! Havarované letadlo svému zaměstnavateli zaplatil a opravil ho. A s létáním začal nanovo.
Čím více se Ely věnoval pilotování, tím více se sbližoval s Glennem Curtissem, zakladatelem společnosti na výrobu letadel. V létě roku 1910 nadšeného Elyho ve své firmě zaměstnal. Na podzim toho roku se oba začali zabývat otázkou, zda je možné propojit fungování letadel a bitevních lidí, což je přimělo k experimentování. V listopadu téhož roku se Ely poprvé pokusil vzlétnout z křižníku, který kotvil v zátoce Hampton Roads ve Virginii. K tomuto účelu na lodi postavili provizorní rampu ze dřeva. Vzlétnout z lodi se tedy povedlo, větší obavy panovaly z přistání letadla na lodi.
K tomu došlo o pár měsíců později – dne 18. ledna roku 1911, tedy přesně před 115 lety. V přístavu v San Franciscu úspěšně se svým letounem dosedl na palubu křižníku. Ely motivován svými úspěchy i nadále létal, ne však dlouho. Bylo 19. října roku 1911, kdy vzlétl naposledy, a to na letecké přehlídce v Maconu ve státě Georgie. Tehdy měl nehodu a zahynul. Bylo mu pouhých 24 let. Svými experimenty se Eugene Burton Ely zapsal do historie jako průkopník letectví. Roku 1933 získal in memoriam od prezidenta Franklina D. Roosevelta Záslužný letecký kříž za zásluhy v oblasti námořního letectví. Od roku 1965 jeho jméno figuruje v americké Národní letecké síni slávy.
Vzlet a přistání letadlem na lodi znamenalo zásadní okamžik v oblasti vojenství. Již během první světové války se začalo s výrobou prvních speciálních letadlových lodí. Ty měly speciálně upravenou palubu na startování a přistávání letounů, tedy již žádnou provizorní dřevěnou rampu. Jejich rozvoj nastal ve velkém za druhé světové války a využívají se dodnes.
Související
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
letadla, letectví , lodě, jachty, plavidla , historie , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák