Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
Válečné operace se v moderní době neodehrávaly jenom na pevnině, ale také na moři nebo ve vzduchu. Již ve druhé polovině 19. století se konstruovaly velké válečné lodě zvané křižníky, poprvé je tento pojem zmiňován v souvislosti s americkou občanskou válkou, která probíhala v letech 1861 až 1865. Jejich rozvoj nastal během první světové války a po ní. Vojenské letouny se pokoušeli konstruktéři vyrábět také již před první světovou válkou, jejich masivní rozvoj ovšem nastal až za časů druhé světové války a ještě mnohem později.
I přesto, že oba typy válečných strojů (tedy letadel i lodí) byly před první světovou válkou ještě v plenkách, nebáli se někteří námořníci i letci experimentovat a také riskovat, a tak se svými křižníky a letouny prováděli odvážné až kaskadérské kousky. Jedním z těchto odvážlivců byl i americký letec jménem Eugene Burton Ely, který se zapsal do dějin jako průkopník letectví.
Eugene Burton Ely přišel na svět dne 21. října roku 1886 ve Williamsburgu v americkém státě Iowa, kde vyrůstal a získal zde univerzitní vzdělání. Po studiích se přesunul do San Francisca, kde ho uchvátily automobily, které začal prodávat a také se věnoval automobilovému závodění. Po nějakém čase se přestěhoval do Portlandu, zde byl zaměstnán jako obchodní zástupce firmy vyrábějící auta. Její majitel Henry Wemme se brzy po nástupu Elyho rozhodl, že zkusí obchodovat i s válečnými letouny, jejichž výroba tehdy teprve začínala. Byl to tedy velice odvážný krok. Měl ale štěstí a začalo se mu dařit, a firma brzy obdržela výhradní právo k obchodování s těmito válečnými stroji na severozápadním pobřeží Tichého oceánu.
Pro Elyho byl nástup do firmy Henryho Wemme zásadním okamžikem v životě. Do té doby nikdy nelétal a s letadly se prakticky ani nesetkal. Byl mladý a velmi naivní, a tak se domníval, že se pilotovat naučí tak snadno jako třeba řízení automobilu. Není proto divu, že během učení létání měl těžkou nehodu. Ale to ho neodradilo a nevzdával se! Havarované letadlo svému zaměstnavateli zaplatil a opravil ho. A s létáním začal nanovo.
Čím více se Ely věnoval pilotování, tím více se sbližoval s Glennem Curtissem, zakladatelem společnosti na výrobu letadel. V létě roku 1910 nadšeného Elyho ve své firmě zaměstnal. Na podzim toho roku se oba začali zabývat otázkou, zda je možné propojit fungování letadel a bitevních lidí, což je přimělo k experimentování. V listopadu téhož roku se Ely poprvé pokusil vzlétnout z křižníku, který kotvil v zátoce Hampton Roads ve Virginii. K tomuto účelu na lodi postavili provizorní rampu ze dřeva. Vzlétnout z lodi se tedy povedlo, větší obavy panovaly z přistání letadla na lodi.
K tomu došlo o pár měsíců později – dne 18. ledna roku 1911, tedy přesně před 115 lety. V přístavu v San Franciscu úspěšně se svým letounem dosedl na palubu křižníku. Ely motivován svými úspěchy i nadále létal, ne však dlouho. Bylo 19. října roku 1911, kdy vzlétl naposledy, a to na letecké přehlídce v Maconu ve státě Georgie. Tehdy měl nehodu a zahynul. Bylo mu pouhých 24 let. Svými experimenty se Eugene Burton Ely zapsal do historie jako průkopník letectví. Roku 1933 získal in memoriam od prezidenta Franklina D. Roosevelta Záslužný letecký kříž za zásluhy v oblasti námořního letectví. Od roku 1965 jeho jméno figuruje v americké Národní letecké síni slávy.
Vzlet a přistání letadlem na lodi znamenalo zásadní okamžik v oblasti vojenství. Již během první světové války se začalo s výrobou prvních speciálních letadlových lodí. Ty měly speciálně upravenou palubu na startování a přistávání letounů, tedy již žádnou provizorní dřevěnou rampu. Jejich rozvoj nastal ve velkém za druhé světové války a využívají se dodnes.
Související
Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
letadla, letectví , lodě, jachty, plavidla , historie , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
před 1 hodinou
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
před 2 hodinami
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
před 3 hodinami
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
před 3 hodinami
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
před 4 hodinami
Středeční počasí: Českem otřesou další bouřky, mohou být i velmi silné
před 4 hodinami
Venezuela má největší zásoby ropy, lidé ale vyhrabávají oběti zemětřesení ručně. Chybí benzín do rypadel
před 5 hodinami
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
před 5 hodinami
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
před 6 hodinami
Na extrémy počasí v Česku začíná upozorňovat nový výstražný systém
před 7 hodinami
Pražské metro ovlivní velká prázdninová výluka. Sedm dní budou jezdit autobusy
před 9 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.
Zdroj: Libor Novák