Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.
Válečné operace se v moderní době neodehrávaly jenom na pevnině, ale také na moři nebo ve vzduchu. Již ve druhé polovině 19. století se konstruovaly velké válečné lodě zvané křižníky, poprvé je tento pojem zmiňován v souvislosti s americkou občanskou válkou, která probíhala v letech 1861 až 1865. Jejich rozvoj nastal během první světové války a po ní. Vojenské letouny se pokoušeli konstruktéři vyrábět také již před první světovou válkou, jejich masivní rozvoj ovšem nastal až za časů druhé světové války a ještě mnohem později.
I přesto, že oba typy válečných strojů (tedy letadel i lodí) byly před první světovou válkou ještě v plenkách, nebáli se někteří námořníci i letci experimentovat a také riskovat, a tak se svými křižníky a letouny prováděli odvážné až kaskadérské kousky. Jedním z těchto odvážlivců byl i americký letec jménem Eugene Burton Ely, který se zapsal do dějin jako průkopník letectví.
Eugene Burton Ely přišel na svět dne 21. října roku 1886 ve Williamsburgu v americkém státě Iowa, kde vyrůstal a získal zde univerzitní vzdělání. Po studiích se přesunul do San Francisca, kde ho uchvátily automobily, které začal prodávat a také se věnoval automobilovému závodění. Po nějakém čase se přestěhoval do Portlandu, zde byl zaměstnán jako obchodní zástupce firmy vyrábějící auta. Její majitel Henry Wemme se brzy po nástupu Elyho rozhodl, že zkusí obchodovat i s válečnými letouny, jejichž výroba tehdy teprve začínala. Byl to tedy velice odvážný krok. Měl ale štěstí a začalo se mu dařit, a firma brzy obdržela výhradní právo k obchodování s těmito válečnými stroji na severozápadním pobřeží Tichého oceánu.
Pro Elyho byl nástup do firmy Henryho Wemme zásadním okamžikem v životě. Do té doby nikdy nelétal a s letadly se prakticky ani nesetkal. Byl mladý a velmi naivní, a tak se domníval, že se pilotovat naučí tak snadno jako třeba řízení automobilu. Není proto divu, že během učení létání měl těžkou nehodu. Ale to ho neodradilo a nevzdával se! Havarované letadlo svému zaměstnavateli zaplatil a opravil ho. A s létáním začal nanovo.
Čím více se Ely věnoval pilotování, tím více se sbližoval s Glennem Curtissem, zakladatelem společnosti na výrobu letadel. V létě roku 1910 nadšeného Elyho ve své firmě zaměstnal. Na podzim toho roku se oba začali zabývat otázkou, zda je možné propojit fungování letadel a bitevních lidí, což je přimělo k experimentování. V listopadu téhož roku se Ely poprvé pokusil vzlétnout z křižníku, který kotvil v zátoce Hampton Roads ve Virginii. K tomuto účelu na lodi postavili provizorní rampu ze dřeva. Vzlétnout z lodi se tedy povedlo, větší obavy panovaly z přistání letadla na lodi.
K tomu došlo o pár měsíců později – dne 18. ledna roku 1911, tedy přesně před 115 lety. V přístavu v San Franciscu úspěšně se svým letounem dosedl na palubu křižníku. Ely motivován svými úspěchy i nadále létal, ne však dlouho. Bylo 19. října roku 1911, kdy vzlétl naposledy, a to na letecké přehlídce v Maconu ve státě Georgie. Tehdy měl nehodu a zahynul. Bylo mu pouhých 24 let. Svými experimenty se Eugene Burton Ely zapsal do historie jako průkopník letectví. Roku 1933 získal in memoriam od prezidenta Franklina D. Roosevelta Záslužný letecký kříž za zásluhy v oblasti námořního letectví. Od roku 1965 jeho jméno figuruje v americké Národní letecké síni slávy.
Vzlet a přistání letadlem na lodi znamenalo zásadní okamžik v oblasti vojenství. Již během první světové války se začalo s výrobou prvních speciálních letadlových lodí. Ty měly speciálně upravenou palubu na startování a přistávání letounů, tedy již žádnou provizorní dřevěnou rampu. Jejich rozvoj nastal ve velkém za druhé světové války a využívají se dodnes.
Související
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
letadla, letectví , lodě, jachty, plavidla , historie , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Doma zanechal dopis. Pátrání po muži z Bohutína má špatný konec
před 1 hodinou
Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu
před 1 hodinou
Jsme blízko splnění cílů operace, tvrdí Trump. Hormuzský průliv mají chránit jiní
před 2 hodinami
Minář opět zlákal slavné osobnosti. Lidé se na Letné sejdou odpoledne
před 3 hodinami
Počasí slibuje zajímavou situaci. Do Česka by ještě mohla nakouknout zima
včera
Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace
včera
Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů
včera
Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu
včera
Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích
včera
Trump neví, s kým z Íránu mluvit. Američanům se prý daří extrémně dobře
včera
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
včera
Babiš svolává Bezpečnostní radu státu. Stupeň ohrožení terorismem se může zvýšit
včera
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
včera
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
včera
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
včera
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
včera
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
včera
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
včera
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
včera
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
Už zase jen jedna stanice metra je aktuálně mimo provoz. Cestující od pátečního dopoledne opět mohou nasedat do vlaků a vystupovat z nich ve stanici Českomoravská na lince B. Informoval o tom pražský dopravní podnik na sociální síti X.
Zdroj: Jan Hrabě