KOMENTÁŘ: Babišova vláda uplácením voličů nesmyslně utrácela. Snahám o zastavení dluhu se vysmívá

Jedno okřídlené české pořekadlo říká, že opakování je matkou moudrosti. Tak tedy, pojďme si připomenout důležitá statistická čísla a fakta. Poslední česká vláda levicových populistů Andreje Babiše nejen, že nesmyslně utrácela, dá se říct v duchu uplácení voličů, ale kvůli tempu, jakým to dělala, má země vskutku vážný problém. Fakt velký malér. A bez ohledu na bohapustá prohlášení exministryně financí Aleny Schillerové a samotného Andreje Babiše o tom, že extrémní zadlužení země bylo způsobeno hlavně dopady řešení pandemické krize, se stále více ukazuje, že dluhový vlak, který ANO populisté cíleně rozjeli, bude možná nemožné zastavit. Úspěchem už bude, pokud se dluhy země alespoň stabilizují a vbrzku začnou rychleji snižovat.

Data Českého statistického úřadu tento týden ukázala, že dluh vládních institucí ČR stoupl loni ve třetím čtvrtletí meziročně o 260 miliard korun na 2,433 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla z 38,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 40,5 procenta. Trochu příznivější zprávou může být, že ve srovnání s předchozím čtvrtletím dluh ve třetím kvartále roku 2021 klesl o 84,1 miliardy korun a míra zadlužení se snížila o 2,2procentního bodu. Bez ohledu na to, ovšem další položkou, která onen zmíněný dluhový vlak pořádně rozjela je, že státní rozpočet skončil v loňském roce ve schodku 419,7 miliard korun. To je nejhorší výsledek od vzniku České republiky.

Možná si řeknete, že to je mnoho povyku pro nic. Vždyť co, dluhy budou a my nebudeme. Jenže zas tak jednoduché to není. Marian Jurečka, místopředseda vlády České republiky a ministr práce a sociálních věcí, to řekl v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce České televize jasně: „Státní dluh narostl za poslední dva roky o 826 miliard korun. Jenže jen 351 miliard korun byly konkrétní výdaje státu na boj s dopady způsobenými covidovou pandemií, tedy necelá polovina toho zadlužení. Ostatní výdaje se takříkajíc rozpustily v celkových výdajích státu.“ A následující věta je snad nejdůležitější na celé záležitosti s dluhy vůbec, a to prosím i pro to opakování, které jsem uvedl na začátku textu: „Od roku 2007 byly vlády, které zvyšovaly výdaje státu meziročně o pět procent v průměru. Poslední vláda Andreje Babiše však způsobila meziroční nárůst výdajů státu o více než deset procent.“

Páni, řeknete si jistě. Je to někde znát? Ano, znát to budeme my všichni. A to brzo. Protože výmluvy lidí z hnutí Ano a ČSSD na to, že zadlužení státu způsobila covidová pandemie jsou jen levnými žvásty aktuální opozice, která se směšně chechtá svým chováním těm, co s těmi dluhy budou muset něco udělat. Rychle a účinně. Už málokdo z populistů přizná, že nejen covid, ale i jejich volební dárky, placené státem, zadlužily zemi vůbec nejvíce za posledních třicet let. Deník E15 to popsal jasně: „Sekeru (rozuměj do státní kasy) hluboko zaťala už krize roku 2008, postupně přesáhla 1,5 bilionu korun. V období prosperity však ANO a ČSSD snížily závazky státu pouze nepatrně, od roku 2019 pak raketově vzrostly. Letos zřejmě přesáhnou hranici 2,5 bilionu.“ A to byl státní dluh ještě na konci roku 2020 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. ¨

Zbyněk Stanjura, současný ministr financí k tomu řekl: „Pokud bychom pokračovali tímto tempem, tak narazíme na dluhovou brzdu někdy v roce 2024.“ A co to je? Jednoduše řečeno, jde o nástroj, který nedovolí vládě utrácet a zadlužovat zemi více, než je zdrávo. Dluhová brzda ale stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. A že pak mohou nejen státní zaměstnanci, ale i důchodci, nezaměstnaní, zdravotně postižení a vůbec všichni ti, kteří jsou odkázáni na nějakou tu platbu od státu, zapomenout na nějaké navyšování či zvyšování těchto částek. ¨

Vím, lidi budou naštvaní a zuřit, že za toho Babiše bylo přece jen líp (dostávali přece ty peněžní balíčky…). Jenže cest, jak z děsivých dluhových čísel, způsobených (a znova to opakování) lidmi jako Schillerová a Babiš, moc není. Nevydáme-li se v krátkém čase na tu správnou, bude to bolet ještě víc. Světové ratingové agentury, které posuzují výkonnost a stabilitu ekonomik světa totiž s největší pravděpodobností při „nicnedělání“ s dluhem nebo „zlým děláním“ s dluhem, nebudou otálet se zhoršováním ratingu a tím snižováním důvěryhodnosti země.

Takovým krokem se s největší pravděpodobností výrazně zdraží splácení dluhu Českem, neboť investoři nebudou ochotni půjčovat Česku peníze na nízké úroky. Nehledě na další fatální okolnosti. Mezi nimi výrazně vládne rychle rostoucí inflace, poté možné snižování výkonnosti HDP, rostoucí nezaměstnanost atd., atd., atd. Jistě, na strašení je ještě brzo, ale měli bychom už dnes vědět, že i přes chlácholivou rétoriku politiků bude dluhový vlak opravdu bolet zastavit.

Související

SPD Komentář

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

Více souvisejících

Vláda ČR dluhy

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

včera

Prezident Trump

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy

Prezident Donald Trump prosazuje tvrdý přístup své administrativy v celých Spojených státech, a to podle CNN znepokojivým a drastickým způsobem. V posledních dnech se jeho administrativa snažila obejít rozhodnutí soudce, kterého sám jmenoval, proti použití Národní gardy v Portlandu. Trump také naplno zaútočil na demokraty v projevech k armádním špičkám a vojákům, čímž popudil generály a admirály proti politické „modré straně“.

včera

Šárka Kučerová

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila

Nově zvolená poslankyně Pirátů Šárka Kučerová se rozhodla vzdát svého poslaneckého mandátu. Důvody pro tento těžký krok jsou ryze osobní a rodinné. Na svém facebookovém profilu vysvětlila, že po mimořádně náročných letech, kdy se její rodina vyrovnávala s těžkou nemocí a následnou ztrátou manžela, se nyní musí plně věnovat svému synovi.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů

V reakci na pokračující vojenskou ofenzívu Ruska na východním okraji Evropy a opakované, nestoudné narušování evropského vzdušného prostoru Moskvou eskaluje na kontinentu napětí. Evropa oznámila přijetí protiopatření v podobě ambiciózní „protidronové zdi“, která má čelit nové hrozbě bezpilotních letounů.

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.

včera

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

včera

Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

včera

SPD

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb

Končící francouzský premiér Sébastien Lecornu vyjádřil opatrný optimismus ohledně schválení rozpočtu do konce roku, což by mohlo odvrátit další předčasné volby a prohlubování politické krize v zemi. Uvedl, že jeho rozhovory s lídry politických stran odhalily „vůli“ k dosažení dohody, což podle něj snižuje pravděpodobnost rozpuštění parlamentu. Své závěry má doručit prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě dnes, ve středu.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději

Za dva roky války v Gaze zemřelo přes 67 000 Palestinců a dalších více než 169 000 utrpělo zranění, což znamená, že každý devátý člověk, který v Gaze žil před válkou, je dnes mrtev nebo zraněn. Informovalo o tom v úterý Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Obyvatelstvo čelí šířícímu se hladomoru, který je označován jako „vytvořený člověkem“, přičemž většina lidí přišla o domovy a živobytí. Mnozí ztratili také veškerou naději, a to navzdory probíhajícím nepřímým rozhovorům o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě.

včera

včera

Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

včera

Chicago

Trump povolal do Chicaga Národní gardu

Příjezd Texaské národní gardy do oblasti Chicaga znamená další eskalaci tvrdého postupu prezidenta Donalda Trumpa vůči tomuto městu. V Chicagu už v uplynulých týdnech došlo k zesílení imigračních opatření a také k rostoucímu počtu násilných střetů. Ty se odehrály například na předměstí Broadview, kde byly bezpečnostní složky zachyceny, jak proti demonstrantům používají slzný a pepřový plyn.

včera

Zbyněk Stanjura

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?

Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.

včera

7. října 2025 21:33

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.

7. října 2025 20:19

Lodní doprava, ilustrační foto

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU

Ruská „stínová flotila“ tankerů, která obchází západní sankce, nadále znečišťuje evropská moře úniky ropy. Tyto incidenty poukazují na neschopnost Evropy účinně omezit plavidla napojená na Moskvu. Společné vyšetřování organizace SourceMaterial a Politico odhalilo, že nejméně pět tankerů z této flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami, i když za sebou zanechaly ropné skvrny. Dvě z těchto lodí byly individuálně sankcionovány Spojeným královstvím ještě před incidenty. 

7. října 2025 19:18

7. října 2025 18:47

Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR

Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy