KOMENTÁŘ | Přestat svítit či topit? Nemožné. Česko ani Evropa přitom nemají ucelené balíčky na energetickou krizi

Ceny elektřiny, zemního plynu, nafty, ropy a vůbec komodit, které slouží k nějakému tomu „pohonu“ míří stále výš a výš. Což o to, řeknete si, jistě, tak nebudu jezdit autem, ale třeba vlakem nebo autobusem, když je ta ropa tak drahá (mimochodem, přijde mi, že vývoj ceny ropy a posléze benzínu tu obyvatelé tak nějak ignorují, protože intenzita dopravy, alespoň v místě mého bydliště, je oproti zvyklostem vskutku o dost vyšší“ právě v těchto dnech), jenže přestat svítit nebo topit, zvláště před nadcházející zimou moc nepůjde. Lidi trápí otázka, jak to pak všechno zaplatí. Přijdou na řadu svíčky, když nebudou mít na drahou elektřinu a plyn?

Nutno hned na začátku říct jedno: S rostoucími cenami energií nejde o žádný nahodilý jev, nebo o něco, co nikdo nečekal. A možná o to je to větší problém. Už na jaře letošního roku, ale i v létě se totiž už vedly diskuse o tom, že ceny energií, zvláště elektřiny, mohou překonat krizová léta 2008/2009. Bohužel ty řeči se jenom vedly a nenásledovaly žádné skutky. Po bitvě je jistě každý generál, ale nejen tuzemská vláda, ale i další evropské, mohly už na jaře či v létě vymyslet plán, jak čelit rostoucím cenám energií. Budou to muset ale udělat, i když to nebude jednoduché, co nejdřív. Ekonomové a analytici se totiž shodují v tom, že růst cen (a těch energetických zvlášť) se zřejmě nezastaví v nejbližších dvou letech. Nemá cenu rozebírat důvody, proč se tak děje. Lidi spíše zajímá, co s tím. Kde vezmou peníze na to, aby zaplatili raketově rostoucí čísla na složenkách za spotřebované energie. Vím, je to možná expresivní otázka, ale snad se mnou budete souhlasit, když si přečtete níže uvedená čísla, že nejde o žádný zbytečný problém. A legraci.

Ještě v lednu letošního roku totiž mohli obchodníci na Power Exchange Central Europe, tedy na pražské energetické burze, kupovat elektřinu za 51,84 eur za 1 MWh (rozuměj jednu megawatt hodinu), tedy zhruba za necelých tisíc čtyři sta korun (přepočteno aktuálním kurzem koruny k euru). Jenže dneska se elektřina v Praze prodává za 125,28 eur za stejnou měrnou jednotku, tedy za necelých 3 300 korun. Jde o nárůst o necelých 142 (!) procent za necelý rok. A když se člověk podívá na graf vývoje ceny zemního plynu, je jeho křivka téměř identická jako u elektřiny. Jen to číslo je jiné. Cena zemního plynu totiž vzrostla o 131,33 procenta.

Problém i s těmi popsanými čísly je ale v tom, že ucelené řešení pro nějakou smysluplnou eliminaci příčin spojených s energiemi zatím není na stole. Jistě, jsou exaktně popsány příčiny růstu, ale jejich náprava či odstranění, pořád chybí. V září sice média informovala o tom, že se v rámci Evropské unie „připravuje soubor nástrojů opatření“ pro vlády EU k řešení pokračujícího nárůstu cen energií, aniž by došlo k poškození jednotného evropského trhu, ale... Hlavy států EU mají až na summitu ve dnech 21. až 22. října diskutovat o tom, co vlastně s tou krizí budeme dělat. V bodech je to tohle: „Cílená podpora“ pro domácnosti s nízkými příjmy, kterou však Evropská komise považuje za kontroverzní, pokud je dočasná a „cílená“ na chudé. Výhodnější jsou údajně paušální platby, protože udržují pobídky pro domácnosti ke snížení spotřeby energie.

Země EU navíc mohou zavést ochranná opatření, která zajistí, že nikdo nebude odpojen od energetické sítě, dále lze využít odložených plateb za elektřinu a prosadit na její spotřebu daňové úlevy. Do hry vstupuje i státní podpora pro malé podniky. Takto napsané to možná vypadá dobře, věc má ale háček. Zmíněné návrhy jsou totiž médii popsány jako „uniklé z dokumentu Evropské komise“, tudíž nemusí být v konečném schvalovacím procesu všechny na papíře. Evropští vládci, včetně těch českých tak postupují v řešení energetické krize spíše „bodově“ než „uceleně“. A ke všemu zatím svá energetická esa nevynesli ani zástupci koalic, které v českých volbách brali nejvyšší posty. Vezměme to ale popořadě.

Česká tisková agentura uvedla, že vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček předloží pro jednání vlády návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl dle citace ČTK odpustit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Činit by to mělo téměř 1500 korun na domácnost na rok. Hmm, prima, řeknete si, jenže to je jako kapka v moři. Třeba jen ti, co mají rodinný dům a platí měsíčně zálohu na zemní plyn třeba kolem tří tisíc korun, budou muset kvůli zvýšení o 131 procent ceny zemního plynu, dle výpočtu autora komentáře, platit třeba necelých 7 000 korun. Takže 125 korun (to je poměrná část onoho ročního poplatku) měsíčně je asi moc nevytrhne, nemyslíte? Tady to chce prostě dost přidat.

Ve hře jsou i takzvané energetické šeky. Původně sice byly určeny jen na úhradu rostoucích cen elektřiny pro zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin, postupem času, ale nakonec sám ministr Havlíček změnil názor. Citace agentury ČTK byla jasná: „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1500 korun na domácnost za rok," řekl dle ČTK Karel Havlíček. Takže dalších 125 korun měsíčně. Opakovat, že je to málo, není snad potřeba, laskavý čtenáři, ne?

Dalším bodem v energetickém plánu je návrh na snížení DPH na energie z 21 procent na nulu. Jenže tohle není jen v rukách vlády, to musí schválit celá sněmovna. Zdánlivě „lidské“ opatření má však několik velkých úskalí. Začnu od začátku. Pokud by se totiž snížilo DPH za spotřebu plynu na nulu, bude stejně někdo muset tu daň zaplatit. A když to bude platit jenom pro lidi, proč by se třeba neozvali nějakou stížností či žalobou podnikatelé k soudům o tom, že toto opatření je diskriminační? Takže, milí spotřebitelé, spíše nepočítejte s tím, že by tenhle návrh mohl projít parlamentem. Navíc, problém je tu i v tom, že pokud by prošel, dá se čekat jenom u DPH za spotřebu plynu, další miliardová „sekera“ za vlády ANO, ČSSD a komunistů. Bohužel. Řeknete si, no a co? No, jenže guvernér České národní banky, který má hlídat cenovou a měnovou stabilitu nedávno kritizoval, zjednodušeně řečeno, přístup vlády k odpovědnému rozpočtovému chování. No a tohle by zřejmě cenový a měnový regulátor nevyhodnotil jako „odpovědné chování“.

Výsledkem by tak mohlo být znovu další nečekaně vysoké navýšení úrokových sazeb v zemi. A možná cítíte, laskaví čtenáři, že už teď je to pořádně zamotané a komplikované. Vyšší sazby povedou s jistotou k dražším úvěrům pro firmy, podnikatele a spotřebitele (třeba dražší hypotéky), to se rovná zdražení služeb a výrobků, a to se rovná… A tak se dá pokračovat znovu do nekonečna. Možná ale, že to končící vláda Andreje Babiše, když už nebude moci v zemi kralovat, jako pomstu té přicházející udělá. Kdoví. Ale vážně. Krátkodobě by sice mohlo DPH na nule za plyn vyrovnat nějaké ty nedostatky na účtech některých spotřebitelů, ale cena za to je příliš vysoká, a nakonec by nepřinesla nic příznivého. Navíc třeba úplné zrušení DPH na elektřinu není v souladu s tím, co by Evropská komise schvalovala. A je tu ještě jeden bod. Českým premiérem prosazovaný tlak na omezení cenového růstu emisních povolenek jako řešení energetické krize. Andrej Babiš však s tímto návrhem neuspěje, neboť sama EK, dle již zmiňovaného dokumentu (sic!) tvrdí, že členské státy by se měly zdržet zasahování do trhu EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Více světla do vyřešení komplikované situace s cenami energií zatím nevnesly ani koalice, které zvítězily v českých parlamentních volbách. Dle ČTK předseda KDU-ČSL Marian Jurečka (koalice Spolu) novinářům řekl, že krizi mají pomoci zvládnout krátkodobá a rychlá opatření jako snížení DPH, zvýšení slevy na poplatníka nebo na děti, tak i řešení pomocí voucherů. Střednědobým řešením je podle citace ČTK dávat domácnostem a firmám výnosy z emisních povolenek, aby se snížily energetické ztráty a část energie si domácnosti a firmy vytvářely samy.

Co se bude dít dál s cenami energií, zatím nikdo moc neví. Bohužel už dnes má ale cenový „energy spike“ výsledky. A nijak příznivé. Třeba v tuzemsku alternativní prodejce energií, spravující portfolio 900 000 zákazníků, Bohemia Energy, zastavil prodej energií. Důvodem tohoto kroku, zjednodušeně řečeno, byl právě překotný vývoj cen na energetických trzích. Není nutné nosit dříví do lesa v tom, aby se řeklo, že podobný osud zřejmě čeká, pokud se ceny energií vbrzku nezklidní, i další překupníky elektřiny a plynu. Spekulovat na levné ceny a přitom „vykrývat“ vlastní hospodaření náborem nových klientů pod pláštíkem levných záloh tu už bylo několikrát. Zákazníci amerického Enronu by mohli vyprávět. Přejme si tak k letošním Vánocům místo nových „esůvéček“ a drahých dárků spíše klidnou a cenově dostupnou energii.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika energie Elektřina plyn Andrej Babiš EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 4 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 5 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 5 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 7 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak

Exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně očkování nevyvolává změny v oficiálních zdravotnických doporučeních Spojených států, podle odborníků však mezi veřejností rozšiřuje nejistotu, zmatek a obavy. Dekret se snaží obnovit rozsáhlé změny v očkovacím kalendáři, které dříve prosazoval ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a které následně pozastavil federální soudce. Jelikož exekutivní příkazy slouží pouze jako vodítko pro úřady a nemění legislativu ani doporučení odborných vládních agentur, oficiální pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zůstávají beze změny.

včera

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy