KOMENTÁŘ | Přestat svítit či topit? Nemožné. Česko ani Evropa přitom nemají ucelené balíčky na energetickou krizi

Ceny elektřiny, zemního plynu, nafty, ropy a vůbec komodit, které slouží k nějakému tomu „pohonu“ míří stále výš a výš. Což o to, řeknete si, jistě, tak nebudu jezdit autem, ale třeba vlakem nebo autobusem, když je ta ropa tak drahá (mimochodem, přijde mi, že vývoj ceny ropy a posléze benzínu tu obyvatelé tak nějak ignorují, protože intenzita dopravy, alespoň v místě mého bydliště, je oproti zvyklostem vskutku o dost vyšší“ právě v těchto dnech), jenže přestat svítit nebo topit, zvláště před nadcházející zimou moc nepůjde. Lidi trápí otázka, jak to pak všechno zaplatí. Přijdou na řadu svíčky, když nebudou mít na drahou elektřinu a plyn?

Nutno hned na začátku říct jedno: S rostoucími cenami energií nejde o žádný nahodilý jev, nebo o něco, co nikdo nečekal. A možná o to je to větší problém. Už na jaře letošního roku, ale i v létě se totiž už vedly diskuse o tom, že ceny energií, zvláště elektřiny, mohou překonat krizová léta 2008/2009. Bohužel ty řeči se jenom vedly a nenásledovaly žádné skutky. Po bitvě je jistě každý generál, ale nejen tuzemská vláda, ale i další evropské, mohly už na jaře či v létě vymyslet plán, jak čelit rostoucím cenám energií. Budou to muset ale udělat, i když to nebude jednoduché, co nejdřív. Ekonomové a analytici se totiž shodují v tom, že růst cen (a těch energetických zvlášť) se zřejmě nezastaví v nejbližších dvou letech. Nemá cenu rozebírat důvody, proč se tak děje. Lidi spíše zajímá, co s tím. Kde vezmou peníze na to, aby zaplatili raketově rostoucí čísla na složenkách za spotřebované energie. Vím, je to možná expresivní otázka, ale snad se mnou budete souhlasit, když si přečtete níže uvedená čísla, že nejde o žádný zbytečný problém. A legraci.

Ještě v lednu letošního roku totiž mohli obchodníci na Power Exchange Central Europe, tedy na pražské energetické burze, kupovat elektřinu za 51,84 eur za 1 MWh (rozuměj jednu megawatt hodinu), tedy zhruba za necelých tisíc čtyři sta korun (přepočteno aktuálním kurzem koruny k euru). Jenže dneska se elektřina v Praze prodává za 125,28 eur za stejnou měrnou jednotku, tedy za necelých 3 300 korun. Jde o nárůst o necelých 142 (!) procent za necelý rok. A když se člověk podívá na graf vývoje ceny zemního plynu, je jeho křivka téměř identická jako u elektřiny. Jen to číslo je jiné. Cena zemního plynu totiž vzrostla o 131,33 procenta.

Problém i s těmi popsanými čísly je ale v tom, že ucelené řešení pro nějakou smysluplnou eliminaci příčin spojených s energiemi zatím není na stole. Jistě, jsou exaktně popsány příčiny růstu, ale jejich náprava či odstranění, pořád chybí. V září sice média informovala o tom, že se v rámci Evropské unie „připravuje soubor nástrojů opatření“ pro vlády EU k řešení pokračujícího nárůstu cen energií, aniž by došlo k poškození jednotného evropského trhu, ale... Hlavy států EU mají až na summitu ve dnech 21. až 22. října diskutovat o tom, co vlastně s tou krizí budeme dělat. V bodech je to tohle: „Cílená podpora“ pro domácnosti s nízkými příjmy, kterou však Evropská komise považuje za kontroverzní, pokud je dočasná a „cílená“ na chudé. Výhodnější jsou údajně paušální platby, protože udržují pobídky pro domácnosti ke snížení spotřeby energie.

Země EU navíc mohou zavést ochranná opatření, která zajistí, že nikdo nebude odpojen od energetické sítě, dále lze využít odložených plateb za elektřinu a prosadit na její spotřebu daňové úlevy. Do hry vstupuje i státní podpora pro malé podniky. Takto napsané to možná vypadá dobře, věc má ale háček. Zmíněné návrhy jsou totiž médii popsány jako „uniklé z dokumentu Evropské komise“, tudíž nemusí být v konečném schvalovacím procesu všechny na papíře. Evropští vládci, včetně těch českých tak postupují v řešení energetické krize spíše „bodově“ než „uceleně“. A ke všemu zatím svá energetická esa nevynesli ani zástupci koalic, které v českých volbách brali nejvyšší posty. Vezměme to ale popořadě.

Česká tisková agentura uvedla, že vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček předloží pro jednání vlády návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl dle citace ČTK odpustit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Činit by to mělo téměř 1500 korun na domácnost na rok. Hmm, prima, řeknete si, jenže to je jako kapka v moři. Třeba jen ti, co mají rodinný dům a platí měsíčně zálohu na zemní plyn třeba kolem tří tisíc korun, budou muset kvůli zvýšení o 131 procent ceny zemního plynu, dle výpočtu autora komentáře, platit třeba necelých 7 000 korun. Takže 125 korun (to je poměrná část onoho ročního poplatku) měsíčně je asi moc nevytrhne, nemyslíte? Tady to chce prostě dost přidat.

Ve hře jsou i takzvané energetické šeky. Původně sice byly určeny jen na úhradu rostoucích cen elektřiny pro zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin, postupem času, ale nakonec sám ministr Havlíček změnil názor. Citace agentury ČTK byla jasná: „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1500 korun na domácnost za rok," řekl dle ČTK Karel Havlíček. Takže dalších 125 korun měsíčně. Opakovat, že je to málo, není snad potřeba, laskavý čtenáři, ne?

Dalším bodem v energetickém plánu je návrh na snížení DPH na energie z 21 procent na nulu. Jenže tohle není jen v rukách vlády, to musí schválit celá sněmovna. Zdánlivě „lidské“ opatření má však několik velkých úskalí. Začnu od začátku. Pokud by se totiž snížilo DPH za spotřebu plynu na nulu, bude stejně někdo muset tu daň zaplatit. A když to bude platit jenom pro lidi, proč by se třeba neozvali nějakou stížností či žalobou podnikatelé k soudům o tom, že toto opatření je diskriminační? Takže, milí spotřebitelé, spíše nepočítejte s tím, že by tenhle návrh mohl projít parlamentem. Navíc, problém je tu i v tom, že pokud by prošel, dá se čekat jenom u DPH za spotřebu plynu, další miliardová „sekera“ za vlády ANO, ČSSD a komunistů. Bohužel. Řeknete si, no a co? No, jenže guvernér České národní banky, který má hlídat cenovou a měnovou stabilitu nedávno kritizoval, zjednodušeně řečeno, přístup vlády k odpovědnému rozpočtovému chování. No a tohle by zřejmě cenový a měnový regulátor nevyhodnotil jako „odpovědné chování“.

Výsledkem by tak mohlo být znovu další nečekaně vysoké navýšení úrokových sazeb v zemi. A možná cítíte, laskaví čtenáři, že už teď je to pořádně zamotané a komplikované. Vyšší sazby povedou s jistotou k dražším úvěrům pro firmy, podnikatele a spotřebitele (třeba dražší hypotéky), to se rovná zdražení služeb a výrobků, a to se rovná… A tak se dá pokračovat znovu do nekonečna. Možná ale, že to končící vláda Andreje Babiše, když už nebude moci v zemi kralovat, jako pomstu té přicházející udělá. Kdoví. Ale vážně. Krátkodobě by sice mohlo DPH na nule za plyn vyrovnat nějaké ty nedostatky na účtech některých spotřebitelů, ale cena za to je příliš vysoká, a nakonec by nepřinesla nic příznivého. Navíc třeba úplné zrušení DPH na elektřinu není v souladu s tím, co by Evropská komise schvalovala. A je tu ještě jeden bod. Českým premiérem prosazovaný tlak na omezení cenového růstu emisních povolenek jako řešení energetické krize. Andrej Babiš však s tímto návrhem neuspěje, neboť sama EK, dle již zmiňovaného dokumentu (sic!) tvrdí, že členské státy by se měly zdržet zasahování do trhu EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Více světla do vyřešení komplikované situace s cenami energií zatím nevnesly ani koalice, které zvítězily v českých parlamentních volbách. Dle ČTK předseda KDU-ČSL Marian Jurečka (koalice Spolu) novinářům řekl, že krizi mají pomoci zvládnout krátkodobá a rychlá opatření jako snížení DPH, zvýšení slevy na poplatníka nebo na děti, tak i řešení pomocí voucherů. Střednědobým řešením je podle citace ČTK dávat domácnostem a firmám výnosy z emisních povolenek, aby se snížily energetické ztráty a část energie si domácnosti a firmy vytvářely samy.

Co se bude dít dál s cenami energií, zatím nikdo moc neví. Bohužel už dnes má ale cenový „energy spike“ výsledky. A nijak příznivé. Třeba v tuzemsku alternativní prodejce energií, spravující portfolio 900 000 zákazníků, Bohemia Energy, zastavil prodej energií. Důvodem tohoto kroku, zjednodušeně řečeno, byl právě překotný vývoj cen na energetických trzích. Není nutné nosit dříví do lesa v tom, aby se řeklo, že podobný osud zřejmě čeká, pokud se ceny energií vbrzku nezklidní, i další překupníky elektřiny a plynu. Spekulovat na levné ceny a přitom „vykrývat“ vlastní hospodaření náborem nových klientů pod pláštíkem levných záloh tu už bylo několikrát. Zákazníci amerického Enronu by mohli vyprávět. Přejme si tak k letošním Vánocům místo nových „esůvéček“ a drahých dárků spíše klidnou a cenově dostupnou energii.

Související

Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

Více souvisejících

komentář Energetika energie Elektřina plyn Andrej Babiš EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy