KOMENTÁŘ | Přestat svítit či topit? Nemožné. Česko ani Evropa přitom nemají ucelené balíčky na energetickou krizi

Ceny elektřiny, zemního plynu, nafty, ropy a vůbec komodit, které slouží k nějakému tomu „pohonu“ míří stále výš a výš. Což o to, řeknete si, jistě, tak nebudu jezdit autem, ale třeba vlakem nebo autobusem, když je ta ropa tak drahá (mimochodem, přijde mi, že vývoj ceny ropy a posléze benzínu tu obyvatelé tak nějak ignorují, protože intenzita dopravy, alespoň v místě mého bydliště, je oproti zvyklostem vskutku o dost vyšší“ právě v těchto dnech), jenže přestat svítit nebo topit, zvláště před nadcházející zimou moc nepůjde. Lidi trápí otázka, jak to pak všechno zaplatí. Přijdou na řadu svíčky, když nebudou mít na drahou elektřinu a plyn?

Nutno hned na začátku říct jedno: S rostoucími cenami energií nejde o žádný nahodilý jev, nebo o něco, co nikdo nečekal. A možná o to je to větší problém. Už na jaře letošního roku, ale i v létě se totiž už vedly diskuse o tom, že ceny energií, zvláště elektřiny, mohou překonat krizová léta 2008/2009. Bohužel ty řeči se jenom vedly a nenásledovaly žádné skutky. Po bitvě je jistě každý generál, ale nejen tuzemská vláda, ale i další evropské, mohly už na jaře či v létě vymyslet plán, jak čelit rostoucím cenám energií. Budou to muset ale udělat, i když to nebude jednoduché, co nejdřív. Ekonomové a analytici se totiž shodují v tom, že růst cen (a těch energetických zvlášť) se zřejmě nezastaví v nejbližších dvou letech. Nemá cenu rozebírat důvody, proč se tak děje. Lidi spíše zajímá, co s tím. Kde vezmou peníze na to, aby zaplatili raketově rostoucí čísla na složenkách za spotřebované energie. Vím, je to možná expresivní otázka, ale snad se mnou budete souhlasit, když si přečtete níže uvedená čísla, že nejde o žádný zbytečný problém. A legraci.

Ještě v lednu letošního roku totiž mohli obchodníci na Power Exchange Central Europe, tedy na pražské energetické burze, kupovat elektřinu za 51,84 eur za 1 MWh (rozuměj jednu megawatt hodinu), tedy zhruba za necelých tisíc čtyři sta korun (přepočteno aktuálním kurzem koruny k euru). Jenže dneska se elektřina v Praze prodává za 125,28 eur za stejnou měrnou jednotku, tedy za necelých 3 300 korun. Jde o nárůst o necelých 142 (!) procent za necelý rok. A když se člověk podívá na graf vývoje ceny zemního plynu, je jeho křivka téměř identická jako u elektřiny. Jen to číslo je jiné. Cena zemního plynu totiž vzrostla o 131,33 procenta.

Problém i s těmi popsanými čísly je ale v tom, že ucelené řešení pro nějakou smysluplnou eliminaci příčin spojených s energiemi zatím není na stole. Jistě, jsou exaktně popsány příčiny růstu, ale jejich náprava či odstranění, pořád chybí. V září sice média informovala o tom, že se v rámci Evropské unie „připravuje soubor nástrojů opatření“ pro vlády EU k řešení pokračujícího nárůstu cen energií, aniž by došlo k poškození jednotného evropského trhu, ale... Hlavy států EU mají až na summitu ve dnech 21. až 22. října diskutovat o tom, co vlastně s tou krizí budeme dělat. V bodech je to tohle: „Cílená podpora“ pro domácnosti s nízkými příjmy, kterou však Evropská komise považuje za kontroverzní, pokud je dočasná a „cílená“ na chudé. Výhodnější jsou údajně paušální platby, protože udržují pobídky pro domácnosti ke snížení spotřeby energie.

Země EU navíc mohou zavést ochranná opatření, která zajistí, že nikdo nebude odpojen od energetické sítě, dále lze využít odložených plateb za elektřinu a prosadit na její spotřebu daňové úlevy. Do hry vstupuje i státní podpora pro malé podniky. Takto napsané to možná vypadá dobře, věc má ale háček. Zmíněné návrhy jsou totiž médii popsány jako „uniklé z dokumentu Evropské komise“, tudíž nemusí být v konečném schvalovacím procesu všechny na papíře. Evropští vládci, včetně těch českých tak postupují v řešení energetické krize spíše „bodově“ než „uceleně“. A ke všemu zatím svá energetická esa nevynesli ani zástupci koalic, které v českých volbách brali nejvyšší posty. Vezměme to ale popořadě.

Česká tisková agentura uvedla, že vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček předloží pro jednání vlády návrh kompenzace vysokých cen energií pro 4,3 milionu domácností. Kabinet by jim měl dle citace ČTK odpustit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Činit by to mělo téměř 1500 korun na domácnost na rok. Hmm, prima, řeknete si, jenže to je jako kapka v moři. Třeba jen ti, co mají rodinný dům a platí měsíčně zálohu na zemní plyn třeba kolem tří tisíc korun, budou muset kvůli zvýšení o 131 procent ceny zemního plynu, dle výpočtu autora komentáře, platit třeba necelých 7 000 korun. Takže 125 korun (to je poměrná část onoho ročního poplatku) měsíčně je asi moc nevytrhne, nemyslíte? Tady to chce prostě dost přidat.

Ve hře jsou i takzvané energetické šeky. Původně sice byly určeny jen na úhradu rostoucích cen elektřiny pro zhruba 800 000 nízkopříjmových rodin, postupem času, ale nakonec sám ministr Havlíček změnil názor. Citace agentury ČTK byla jasná: „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1500 korun na domácnost za rok," řekl dle ČTK Karel Havlíček. Takže dalších 125 korun měsíčně. Opakovat, že je to málo, není snad potřeba, laskavý čtenáři, ne?

Dalším bodem v energetickém plánu je návrh na snížení DPH na energie z 21 procent na nulu. Jenže tohle není jen v rukách vlády, to musí schválit celá sněmovna. Zdánlivě „lidské“ opatření má však několik velkých úskalí. Začnu od začátku. Pokud by se totiž snížilo DPH za spotřebu plynu na nulu, bude stejně někdo muset tu daň zaplatit. A když to bude platit jenom pro lidi, proč by se třeba neozvali nějakou stížností či žalobou podnikatelé k soudům o tom, že toto opatření je diskriminační? Takže, milí spotřebitelé, spíše nepočítejte s tím, že by tenhle návrh mohl projít parlamentem. Navíc, problém je tu i v tom, že pokud by prošel, dá se čekat jenom u DPH za spotřebu plynu, další miliardová „sekera“ za vlády ANO, ČSSD a komunistů. Bohužel. Řeknete si, no a co? No, jenže guvernér České národní banky, který má hlídat cenovou a měnovou stabilitu nedávno kritizoval, zjednodušeně řečeno, přístup vlády k odpovědnému rozpočtovému chování. No a tohle by zřejmě cenový a měnový regulátor nevyhodnotil jako „odpovědné chování“.

Výsledkem by tak mohlo být znovu další nečekaně vysoké navýšení úrokových sazeb v zemi. A možná cítíte, laskaví čtenáři, že už teď je to pořádně zamotané a komplikované. Vyšší sazby povedou s jistotou k dražším úvěrům pro firmy, podnikatele a spotřebitele (třeba dražší hypotéky), to se rovná zdražení služeb a výrobků, a to se rovná… A tak se dá pokračovat znovu do nekonečna. Možná ale, že to končící vláda Andreje Babiše, když už nebude moci v zemi kralovat, jako pomstu té přicházející udělá. Kdoví. Ale vážně. Krátkodobě by sice mohlo DPH na nule za plyn vyrovnat nějaké ty nedostatky na účtech některých spotřebitelů, ale cena za to je příliš vysoká, a nakonec by nepřinesla nic příznivého. Navíc třeba úplné zrušení DPH na elektřinu není v souladu s tím, co by Evropská komise schvalovala. A je tu ještě jeden bod. Českým premiérem prosazovaný tlak na omezení cenového růstu emisních povolenek jako řešení energetické krize. Andrej Babiš však s tímto návrhem neuspěje, neboť sama EK, dle již zmiňovaného dokumentu (sic!) tvrdí, že členské státy by se měly zdržet zasahování do trhu EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Více světla do vyřešení komplikované situace s cenami energií zatím nevnesly ani koalice, které zvítězily v českých parlamentních volbách. Dle ČTK předseda KDU-ČSL Marian Jurečka (koalice Spolu) novinářům řekl, že krizi mají pomoci zvládnout krátkodobá a rychlá opatření jako snížení DPH, zvýšení slevy na poplatníka nebo na děti, tak i řešení pomocí voucherů. Střednědobým řešením je podle citace ČTK dávat domácnostem a firmám výnosy z emisních povolenek, aby se snížily energetické ztráty a část energie si domácnosti a firmy vytvářely samy.

Co se bude dít dál s cenami energií, zatím nikdo moc neví. Bohužel už dnes má ale cenový „energy spike“ výsledky. A nijak příznivé. Třeba v tuzemsku alternativní prodejce energií, spravující portfolio 900 000 zákazníků, Bohemia Energy, zastavil prodej energií. Důvodem tohoto kroku, zjednodušeně řečeno, byl právě překotný vývoj cen na energetických trzích. Není nutné nosit dříví do lesa v tom, aby se řeklo, že podobný osud zřejmě čeká, pokud se ceny energií vbrzku nezklidní, i další překupníky elektřiny a plynu. Spekulovat na levné ceny a přitom „vykrývat“ vlastní hospodaření náborem nových klientů pod pláštíkem levných záloh tu už bylo několikrát. Zákazníci amerického Enronu by mohli vyprávět. Přejme si tak k letošním Vánocům místo nových „esůvéček“ a drahých dárků spíše klidnou a cenově dostupnou energii.

Související

Více souvisejících

komentář Energetika energie Elektřina plyn Andrej Babiš EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Robert Fico

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

včera

12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky

Jižní Korea oznámila, že detekovala přípravy Severní Koreje na další vojenské dodávky do Ruska, včetně nasazení sebevražedných dronů a dalších vojáků, aby podpořila ruskou válku na Ukrajině. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy