Počasí: Cháron může do Evropy přinést nejteplejší léto v historii. Teploty porostou k 48 stupňům

Jižní část Evropy spalují vedra už několik dní. V minulém týdnu teploty v Itálii atakovaly 40 °C, Řecko zaznamenalo teploty přesahující 40 °C, což přinutilo úřady uzavřít athénskou Akropoli. Tisíce lidí byly o víkendu evakuovány ve španělské La Palmě, když v důsledku stoupajících teplot zachvátil severozápad ostrova lesní požár. A řádění počasí nekončí.

Extrémní počasí má na svědomí takzvaná Cháronská anticyklóna, která se do Evropy tlačí ze severní Afriky. Jde o druhou vlnu veder za týden, poté, co minulé pondělí zasáhl Evropu meteorologický jev pojmenovaný Kerberos. Cháron slibuje vedra mnohem větší, části Itálie by mohly v nadcházejících dnech zaznamenat teploty přesahující 48 °C.

Pro vlny veder existuje v Americe termín "heat storm". V doslovném překladu z angličtiny by znamenal "tepelnou bouři" a popisuje situaci, kdy teploty tři dny po sobě neklesnou pod 100 °F, tedy 37.8 °C, na ploše větší než 10 tisíc čtverečních mil. Díky současným vedrům se tento termín začíná etablovat i do Evropy, protože nejvýstižněji popisuje, čím si některé státy procházejí.

Tlaková výše Kerberos začala na Sahaře a přesunula se přes severní Afriku až do Středomoří, kam přinesla tak horké počasí, že lide ve vedrech kolabovali. Jak upozornil server Euronews, řada států a měst se za poslední roky snažila na vlny veder připravit, a Kerbera ale nebyl připraven nikdo. A to meteorologové predikovali "pouze" teploty kolem 41 stupňů.

Cháron ale bude horší. Po Evropě se začal pohybovat v neděli a maxima dosáhne v úterý a ve středu. Podle Euronews by se italské ostrovy Sardinie a Sicílie mohly v nadcházejících dnech doslova vařit při 48 °C a podle Evropské vesmírné agentury (ESA) by mohly zaznamenat největší teploty, jaké kdy byly v Evropě zaznamenány.

Podle agentury Bloomberg vydalo italské ministerstvo zdravotnictví v neděli nouzové výstrahy pro 16 měst, včetně Říma, Florencie a Palerma, a doporučilo lidem, aby se v nejteplejších hodinách vyhýbali přímému slunečnímu záření. Prakticky by neměli vycházet z domu, protože Itálie loni patřila mezi horkem nejvíce postižené státy, kde v souvislosti s extrém vedrem zemřelo 18 000 lidí. Více než kdekoliv jinde v Evropě.

Vera ale zasáhnou i další přímořské státy. Španělská meteorologická služba uvedla, že teploměry by mohly potenciálně ukazovat až 45 °C, zejména v jihovýchodní oblasti Pyrenejského poloostrova, kde také platí varování před extrémním vedrem. Teplota země v některých částech země atakovala více než 60°C.

V Řecku mají podle předpovědi v příštích dnech na některých místech země dosáhnout teploty až 44 °C. Teploty na Kypru a v Turecku by také vystoupat na 42 °C a v Černé Hoře na 40 °C, zatímco Srbsko a Rumunsko už dnes čelí teplotám až 39 °C. 

Meteorologové očekávají, že vlna veder potrvá do čtvrtka, přesto hrozí, že letošní červenec bude nejteplejším v historii. Ostatně i červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Loni Evropa zažila nejteplejší léto v historii, což přispělo k více než 60 000 úmrtím v 35 zemích. Letošní rok na tom může být ještě hůře.

Ne oteplování se podílí klimatické změny i El Niňo

K rekordním teplotám v červnu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, uvedl Copernicus. Hlavními projevy tohoto jevu jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

Důsledky El Niño jsou různorodé a závisí na geografické oblasti. V některých oblastech může El Niño způsobit sucha, zatímco v jiných oblastech může vést k nadměrným srážkám a povodním. Vlivy El Niño se projevují na zemědělství, rybolovu, vodních zdrojích a dokonce i na ekosystémech.

Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.

Podle nové studie publikované v magazínu Science stojí El Niňo globální ekonomiku v průměru asi 3,4 bilionu dolarů. Mezi lety 1997-1998 to bylo dokonce 5,7 bilionu dolarů. A vysoké náklady bezesporu země utratí i nyní. Alespoň některé.

Pomineme-li ekonomické dopady, ty klimatické ale zřejmě pocítí celý svět. Země se totiž nachází na samotné hranici globálního oteplování a hrozí, že El Niño posune klima za vytyčený milník. Země by se mohla oteplit o 1,5 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím, což je hranice, nad níž hrozí vlny veder, sucha, záplavy, zemědělská neúroda i vymírání druhů. K udržení oteplení pod tuto hranici se přihlásily téměř všechny země světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015.