Ceny kakaa vytrvale stoupají a podle analytiků komodita má prostor pro prodloužení současného rekordního cyklu. Ale zatím nejsou na obzoru žádné známky výrazného snížení poptávky. Na konci března ceny kakaa na burze v New Yorku dosáhly historického maxima, když nakrátko překročily hranici 10.000 USD za tunu.
Obavy o dodávky kakaa ze západní Afriky, která se podílí přibližně třemi čtvrtinami na světové produkci, vyhnaly jeho cenu v uplynulých měsících vzhůru, až nad hranici 6000 eur za metrickou tunu, což představuje meziroční nárůst o více než 50 %. A růst cen pokračuje.
Překvapující je, že zdražování zatím nezabrzdilo globální poptávku. Analytici spekulují, že jedním z důvodů, proč se kakao drží poměrně dobře, pokud jde o poptávku, jsou pravděpodobně „nutkavé nákupy“ spotřebitelů. Ale ve druhé polovině roku už experti očekávají určité poškození poptávky.
Americký výrobce čokolády Hershey minulý měsíc varoval před slabším ziskem v souvislosti se stoupajícími cenami kakaa. Také výrobce pochoutky Reese's Peanut Butter Cups uvedl, že ceny kakaa letos omezí růst jeho příjmů.
Raketový růst trhu s kakaem vyvolal obavy z dominového vlivu na cenu čokolády v době, kdy velké světové ekonomiky už zápasí se zvýšenou inflací.
"Čokoláda je novým luxusním zbožím a očekáváme, že ceny sladkých pochoutek budou v důsledku toho prudce stoupat," řekla analytička XTB Kathleen Brooksová.
Cena kakaa na burze v New Yorku se letos více než zdvojnásobila po prudkém nárůstu v roce 2023. Důvodem jsou spekulace o deficitu globální nabídky pro špatné počasí v Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Obě země zasáhly silné deště, které poškodily úrodu.
Dodávky kakaa ze západní Afriky zůstávají velkým problémem. Loňské vydatnější srážky než obvykle vyvolaly obavy o úrodu. K tomu se přidaly problémy s chorobami rostlin. Silné deště zkomplikovaly i dodávky kakaa do přístavů.
Letos zase sušší povětrnostní podmínky a silné větry vyvolávají nové obavy z toho, jaká bude další úroda.
Sucho související s klimatickým fenoménem El Niňo ve velké části jihovýchodní Asie, Indie, Austrálie a v částech Afriky vyvolalo v uplynulých měsících růst cen mnoha zemědělských komodit, jako jsou kakao, cukr či káva.
El Niňo spojený s rozsáhlým suchem stále více ohrožuje potravinovou bezpečnost na jihu afrického kontinentu. V hlavních pěstitelských oblastech v Malawi, Mosambiku, Namibii, Zambii a Zimbabwe spadlo během letního období, které na jižní polokouli trvá od poloviny listopadu do února, jen 80 procent srážek, uvedla podle serveru France24 Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
FAO ve své zprávě o potravinové situaci a vyhlídkách na úrodu vydávané třikrát ročně konstatuje, že "významné deficity srážek" byly zaznamenány v únoru, tedy v období, kdy má déšť větší vliv na výnosy plodin. Nadprůměrné teploty a nepravidelné srážky situaci ještě zhoršily.
Jižní Afrika, největší producent obilovin v regionu, trpěla v lednu a únoru deficitem srážek a vysokými teplotami, což pravděpodobně vedlo k poklesu úrody kukuřice ve srovnání s loňským rokem, ačkoli její množství zůstalo nad průměrem za posledních pět let.
Přístup k potravinám by podle FAO mohl ještě více ovlivnit pokles příjmů obyvatel venkovských oblastí a možné zvýšení cen v důsledku tlaků na jejich dovoz. Zambie už koncem února oficiálně označila sucho za "národní katastrofu", která zdevastovala zemědělství.
Oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.
El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.
Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.
"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.
Letošní rok by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. El Niño pak může učinit příští rok z pohledu katastrof ještě horším.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý letos a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
17. prosince 2024 13:04
Boj s počasím není ztracený: Sedm klimatických úspěchů roku 2024, o kterých jste netušili
Související
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž
před 1 hodinou
USA žijí kauzou vraždy ředitele zdravotní pojišťovny. Pachateli hrozí nejvyšší trest
Aktualizováno před 1 hodinou
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
před 3 hodinami
Hasiči stále zasahují u požáru v Bruntále, pomáhá jim těžká technika
před 3 hodinami
Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků
před 4 hodinami
Tragický vánoční požár ve Zlíně nepřežil jeden člověk
před 5 hodinami
V Praze vybuchla zábavní pyrotechnika v bytě. Čtyři lidé se zranili
před 6 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
před 8 hodinami
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
včera
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
včera
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
včera
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno včera
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
včera
Clinton je v nemocnici. Zdroj z okolí exprezidenta přiblížil jeho stav
včera
Tržnici SAPA zachvátil na Štědrý den požár. Škoda jde do milionů
včera
Útočník z Magdeburgu doufal, že zemře, naznačují zjištění policistů
včera
Vánoční přání prezidenta i premiéra. Jedno máme všichni společné, říká první dáma
včera
Počasí se vrátí do obvyklých mezí, avizují meteorologové ve výhledu
včera
Fico mě ničím nepřekvapil, tvrdí Zelenskyj. Popsal ukrajinský návrh Bratislavě
včera
České dráhy o svátcích omezí provoz. Cestující se musí pečlivě informovat
České dráhy upozornily, že vlaky o letošních Vánocích jezdí podle svátečních jízdních řádů. Dopravce žádá cestující, aby věnovali zvýšenou pozornost informacím o omezení provozu vlaků v tomto období.
Zdroj: Jan Hrabě