Extrémní počasí, které způsobilo povodně, hrozí častěji. Kvůli oteplování

Česko zažilo v září extrémní výkyvy počasí. Měsíc začal vlnou veder, následovala deštivá epizoda, která způsobila povodně. Právě tou se zabývají i odborníci ze zahraničí, kteří varují před tím, že velké srážkové úhrny mohou být ve středoevropském regionu častější. 

Vědci tvrdí, že ničivé povodně, které zasáhly region střední Evropy, protože kromě Česka bylo postižené i Polsko nebo Rakousko, byly o dost horší kvůli klimatické změně, informovala BBC

Panel organizace World Weather Attribution (WWA) konstatoval, že nedávná čtyřdenní deštivá epizoda byla rekordní ve střední Evropě. Díky dobré předpovědi se alespoň některé oblasti dokázaly na velkou vodu lépe připravit a zřejmě zabránit větším ztrátám na životech. 

Experti z WWA udělali srovnání, aby určili, jak velkou roli sehrála při extrémním počasí změna klimatu. Srážkové úhrny způsobené tlakovou níží Boris jsou podle nich stále vzácné a za současných podmínek hrozí jednou za 100 až 300 let. To platí za situace, kdy se kvůli skleníkovým plynům oteplilo o 1,3 stupně. 

Pokud oteplení dosáhne rovných 2 °C, podobné epizody budou o pět procent intenzivnější a o celých 50 procent častější, varovali vědci. Hrozí přitom, že pokud lidstvo nepodnikne proti globálnímu oteplování razantní kroky, zvýší se teplota dokonce až o tři stupně do konce století. 

"Rozhodně to v budoucnu uvidíme mnohem častěji," uvedl spoluautor studie Friederike Otto. "Je to absolutní důkaz klimatické změny, že ty rekordy jsou překonávány o tolik," dodal.  

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, připomněla BBC. Posledních pět let bylo v průměru o 2,3 stupně teplejších než druhá polovina 19. století, vyplývá z dat služby Copernicus.

Související

Více souvisejících

Počasí povodně září 2024 globální oteplování Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Německo, ilustrační foto

Německo nevyužilo šanci, kterou dostalo po válce. Zahazuje veškerý pokrok i demokracii

Němci nejen od Evropy dostali po skončení druhé světové války úplně všechno. Pomoc od Spojených států, francouzské odpuštění a obnovení mocenské pozice na mezinárodní scéně. Jedna z největších ekonomik světa ale nedokázala tuto jedinečnou šanci dobře zužitkovat a místo toho dnes čelí výrazné ekonomické krizi, a dokonce hrozícímu nástupu krajní pravice.

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Její zavedení bude stát značné úsilí

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Pentagon

Pentagon chce Ukrajině dát zakázanou munici s bílým fosforem

Americké ministerstvo obrany doporučilo prezidentu Joeu Bidenovi, aby Ukrajině poskytl munici s bílým fosforem, avšak Bílý dům tuto myšlenku opakovaně odmítl. O této situaci informovala ve středu televize NBC News, která se odvolává na tři anonymní zdroje.

před 12 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó vysvětlil, proč Maďarsko udržuje kontakt s Ruskem

Maďarsko usiluje o zachování vztahů s Ruskem založených na férovosti a vzájemném respektu a chce rozvíjet spolupráci v oblastech, na které se nevztahují sankce. Po schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem to v New Yorku uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

před 12 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

Putin hrozí jaderným útokem zemím, které pomáhají Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl změny v ruské jaderné doktríně. Podle těchto změn by Moskva považovala za akt agrese i situaci, kdy by jaderná velmoc podpořila útok jiné země na Rusko. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy