Jižní Koreu drtí extrémní počasí. Meteorologové se odhodlali k neobvyklému kroku

Tento dokument, který by měl být zveřejněn do konce letošního roku, se bude věnovat historii a příčinám vln veder, poskytne střednědobé a dlouhodobé předpovědi a přezkoumá dopady vln veder na společnost.

Ačkoli meteorologický úřad již dříve vydal bílé knihy o monzunech a tajfunech, bude to poprvé, co zveřejní zprávu zaměřenou na vedra.

Důvodem pro vytvoření této bílé knihy je skutečnost, že vlny veder se v posledních letech staly extrémnějšími než v minulosti a dosáhly katastrofické úrovně.

Nejhorší vlnu veder zažila Jižní Korea v roce 2018, kdy nemocemi z tepla trpělo 4526 lidí a 48 z nich zemřelo. Následující rok byla vedra zahrnuta do příslušného zákona jako přírodní katastrofy.

Jihokorejské hlavní město Soul ale tento měsíc překonalo svůj více než stoletý teplotní rekord, když v noci na pátek zažilo již 26. noc, kdy teplota neklesla pod 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z oficiálních údajů tamních meteorologů.

Těchto 26 horkých nocí po sobě je nejdelší sérií, jakou Soul zažil od začátku pořizování takových záznamů v roce 1907. Uvedl to server Straits Times.

AFP připomíná, že v roce 2018 zaznamenala jihokorejská metropole celkem 21 dní s teplotami, kdy maxima přesáhla 35 stupňů, více než za celých předchozích deset let dohromady.

Mimořádně intenzivní vedra zažívá během letošní letní sezóny velká část světa. Generální tajemník OSN António Guterres varoval v červenci před "epidemií extrémních veder" zesílených klimatickými změnami a vyzval země k přijetí opatření, která by zmírnila jejich důsledky.

Jihokorejští klimatičtí aktivisté apelují na vládu, aby přijala příslušná opatření. "Prioritou by mělo být snižování emisí skleníkových plynů," řekl AFP místní právník zabývající se ochranou životního prostředí.

Vedra sužují i sousední Severní Koreu, která začátkem tohoto týdne vydala varování. V některých oblastech se tam očekávají denní teploty v rozmezí od 33 do 37 stupňů Celsia, přičemž nejhůře je na tom střední část země včetně hlavního města Pchjongjang.

V Jižní Koreji bylo během letošního léta zaznamenáno již 11 úmrtí způsobených vedrem, jak uvádí nejnovější údaje korejského úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (KDCA) pod tamním ministerstvem zdravotnictví. Uved to server Nation Thailand.

Jak ukazuje vědecký výzkum, změna klimatu způsobuje, že vlny veder jsou delší, častější a intenzivnější. Poslední vlna veder způsobila, že teplota v Naí Dillí se vyrovnala dosavadnímu rekordu hlavního města – 49,2 stupněm Celsia z roku 2022.

I Thajsko zažilo v posledních týdnech neobvyklá horka, v důsledku kterých tamní úřady téměř denně vydávají příslušná varování. Od začátku roku přitom podlehlo úpalu už 61 lidí, což je více než za celý loňský rok, kdy takových úmrtí zaznamenali jen 37.

Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že klimatická změna vyvolaná lidmi způsobuje na Zemi častější, delší a intenzivnější vlny veder. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) letošní vedra ovlivňuje a zhoršuje i klimatický jev El Niňo, celá Asie se však zároveň otepluje rychleji, než je celosvětový průměr.

Asie přitom byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.

Loni byly globálně zaznamenány rekordně vysoké teploty. WMO ve zveřejněné zprávě o stavu klimatu píše, že Asie se otepluje mimořádně rychlým tempem oproti světovému průměru - loni v regionu zaznamenaly teploty o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání s průměrem z období let 1961-1990.

Mimořádně vysoké průměrné teploty evidovaly od západní Sibiře po střední Asii a od východní Číny po Japonsko, ve kterém zažili v roce 2023 nejteplejší léto v historii měření.

"Mnohé země v regionu zažily v roce 2023 nejteplejší rok v historii, spolu se spoustou extrémních podmínek, od sucha a veder až po záplavy a bouře," uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová. Klimatická změna podle ní ještě více zhoršila frekvenci a závažnost takových událostí.

Vliv vln veder se podle WMO stává stále závažnější a tající ledovce ohrožují bezpečnost vody v budoucnosti. Za posledních několik desetiletí zaznamenali na ledovcích v asijských vysokohorských oblastech úbytek hmoty, což pokračovalo i loni na dvaceti z 22 monitorovaných ledovcích v regionu.

Minulý rok hlásili z Asie podle WMO až 79 katastrof spojených s povětrnostními jevy souvisejícími s vodou. Více než 80 procent z nich tvořily záplavy a bouře, které si vyžádaly více než 2000 obětí na životech a přímo postihly devět milionů lidí.

Rok 2024 přitom bude podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.