Mrazivé počasí může poničit už vykvetlé ovocné stromy

Podle vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kteří stojí za projektem Intersucho i AgroRisk, jarní mrazy poničily úrodu sedmkrát za posledních deset let, uvedli na twittrovém účtu InterSucho. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka se stalo pouze osmkrát v letech 2002 až 2022, že mrazy významně nepoškodily ovocné stromy, naposledy v roce 2018, řekl ČTK. Klimatické modely v nejhorším scénáři pro konec století, tedy v případě dalšího růstu emisí, ukazují šedesátiprocentní riziko poškození ovocných stromů pozdním mrazem. Aktuální zkušenosti tedy odpovídají modelům pro konec století.

V největším ohrožení jsou v nadcházejících dnech meruňky, méně broskvoně a také mandloně v teplých oblastech, uvedli tvůrci AgroRisku na twitteru. Na Znojemsku či Břeclavsku už byly meruňky v plném květu první jarní den. Kvůli tomu, jak brzo stromy vykvetly a jak dlouho ještě trvá období rizika nočních mrazů, nechystají mnozí ovocnáři žádná ochranná opatření. Jsou příliš drahá na to, aby je mohli opakovat s nejistým výsledkem několikrát, než v polovině května riziko pomine.

Důvodem stále častěji se opakujícího scénáře, kdy stromy brzy vykvetou a pak je zasáhnou pozdní mrazy, je globální změna klimatu a růst průměrných teplot. Zimy jsou výrazně teplejší než v minulosti, letos byly všechny tři zimní měsíce teplotně velmi nadprůměrné. Stromy se tak brzy probudí z dormance, tedy stavu, kdy neprobíhají fyziologické procesy, a vyšší teploty koncem února či začátkem března je vybudí k tomu, aby se začaly chystat na vegetační sezonu. S teplejšími zimami však neklesá riziko vpádu studeného vzduchu a pozdních mrazů. "Meruňky se stávají rizikovou plodinou," řekl ČTK minulý týden předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.