Počasí mělo v Turecko překonat rekord. Záznamy o padesátistupňových vedrech meteorologové stáhli

Teploměry měly včera v obci Hassa ve vnitrozemí středomořské provincie Hatay zaznamenat teplotu 50 stupňů. Záběry odvysílala například turecká televizní stanice NTV. Také oficiální stránky turecké meteorologické služby pod ministerstvem životního prostředí zaznamenávaly tato data, dnes ráno ale byla stažena.

Podle meteorologů naměřené hodnoty neprošly kontrolou. Maximální teploty naměřené v pondělí tak byly podle vládní meteorologické služby 48,5 stupně a byly zaznamenány v několika provinciích.

Předchozí nejvyšší teplotní maximum naměřené v Turecku je 49,1 stupně a bylo zaznamenáno v červenci 2021 v jihovýchodní provincii Sirnak, kde včera teploměr přesáhl 47 stupňů.

S vlnou veder bojují i státy v okolí Evropy. V Maroku padl teplotní rekord, když meteorologové v pátek na jihu země naměřili 50,4 stupně Celsia. Extrémní horka způsobil příliv velmi suchého a teplého vzduchu z jihu, díky němuž se teploty drží o 5 až 13 stupňů nad dlouhodobým normálem.

Podobné podmínky panují i na Blízkém východě, kde teploty místy rostou až na 50 stupňů Celsia. Nedostatek čisté vody a používání kontaminované vody způsobuje vážné zdravotní problémy a v uprchlických táborech se šíří infekční nemoci, včetně cholery, upozorňuje server televize Al-Arabíja.

Situace se navíc zřejmě nezlepší. El Niño, ​​které způsobuje na řadě kontinentů horké počasí, může mít v některých částech světa příští rok vážné potravinové, vodní a zdravotní dopady. Přirozený, cyklický klimatický jev, může ve spojení s účinky globálního oteplování vyvolat lokální sucho a hlad, stejně jako zvýšené šíření nemocí přenášených, varují vědci. 

Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.

Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.

Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.

Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".