Teploměry v jihovýchodním Turecku zaznamenaly poprvé v historii měření v zemi teplotu 50 stupňů. Zpráva, kterou od tureckých médií převzal světový tisk, ale nebyla potvrzena úřady a podle meteorologů byla pondělní nejvyšší teplota v jihovýchodních provinciích Adana a Şanliurfa 48,5 stupně.
Teploměry měly včera v obci Hassa ve vnitrozemí středomořské provincie Hatay zaznamenat teplotu 50 stupňů. Záběry odvysílala například turecká televizní stanice NTV. Také oficiální stránky turecké meteorologické služby pod ministerstvem životního prostředí zaznamenávaly tato data, dnes ráno ale byla stažena.
Podle meteorologů naměřené hodnoty neprošly kontrolou. Maximální teploty naměřené v pondělí tak byly podle vládní meteorologické služby 48,5 stupně a byly zaznamenány v několika provinciích.
Předchozí nejvyšší teplotní maximum naměřené v Turecku je 49,1 stupně a bylo zaznamenáno v červenci 2021 v jihovýchodní provincii Sirnak, kde včera teploměr přesáhl 47 stupňů.
S vlnou veder bojují i státy v okolí Evropy. V Maroku padl teplotní rekord, když meteorologové v pátek na jihu země naměřili 50,4 stupně Celsia. Extrémní horka způsobil příliv velmi suchého a teplého vzduchu z jihu, díky němuž se teploty drží o 5 až 13 stupňů nad dlouhodobým normálem.
Podobné podmínky panují i na Blízkém východě, kde teploty místy rostou až na 50 stupňů Celsia. Nedostatek čisté vody a používání kontaminované vody způsobuje vážné zdravotní problémy a v uprchlických táborech se šíří infekční nemoci, včetně cholery, upozorňuje server televize Al-Arabíja.
Situace se navíc zřejmě nezlepší. El Niño, které způsobuje na řadě kontinentů horké počasí, může mít v některých částech světa příští rok vážné potravinové, vodní a zdravotní dopady. Přirozený, cyklický klimatický jev, může ve spojení s účinky globálního oteplování vyvolat lokální sucho a hlad, stejně jako zvýšené šíření nemocí přenášených, varují vědci.
Letos je zatím situace nejhorší. Průměrná teplota za červenec 2023 je podle Světové meteorologické organizace nejvyšší v historii, konkrétně o 0,72 stupně Celsia teplejší než průměr z let 1991–2020 za červenec. A situace se jen tak nezlepší. "Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy. Odborníci však tvrdí, že nejčastějším negativním dopadem na zdraví vyvolaným horkem je propuknutí nemocí přenášených komáry, jako je malárie a horečka dengue.
Klimatické změny ale podporují nejen šíření nemocí. I samotná vedra jsou riziková a nebezpečná. "Vlny veder zabíjejí více lidí než jakékoli jiné nepříznivé počasí v USA. V loňském roce bylo v Evropě v souvislosti s horkem o 60 000 více úmrtí," míní Gregory Wellenius, vedoucí Centra pro klima a zdraví na Bostonské univerzitě.
Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Rekordní teploty zaznamenané v červenci podle něj totiž ukazují, že Země už přechází z fáze globálního oteplování do "éry globálního varu".
Související
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
Počasí , Teplotní rekordy , Turecko
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 1 hodinou
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 2 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 2 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 3 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 3 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 4 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 6 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 6 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 7 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 8 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 8 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 10 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
včera
Bleskový zásah policie v České Lípě. Po sídlišti se procházel muž se zbraní
včera
ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti
Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad.
Zdroj: Jan Hrabě