ROZHOVOR | Česku hrozí hurikán? Ptali jsme se meteoroložky, co nás čeká

Dočkáme se letos babího léta?

Z výhledu počasí to vypadá, že letos babí léto přijde na den přesně - tedy na sv. Václava tj. 28.9. - právě druhá polovina příštího týdne by měla přinést ty nejslunečnější a vlastně i nejteplejší dny z celého září. Od čtvrtka do konce příštího týdne tak bude jasno nebo polojasno, jen po ránu s mlhami a teplotami až na 22 °C.

Dnešním dnem oficiálně začíná podzim. Jaký bude po teplotní stránce?

Ano, astronomický podzim startuje 22. září ve 22.01 hod, ale mnohým z nás to připadá, že už panuje od počátku září. Tak chladno totiž naposledy bylo v roce 2010.

Na tak dlouhou dobu "předpovídají" pouze sezonní modely. Sezónní předpovědi zpracovávané různými světovými centry se na tom, jaký bude podzim ve střední Evropě, relativně dobře shodují. Institut Iri neočekává výrazné teplotní ani srážkové odchylky v porovnání s normálem. Centrum NCEP pak v poslední predikci vypočítává období podzimních měsíců teplotně průměrné a srážkově bez větších odchylek od normálu. Tyto předpovědi ale musíme brát hodně s rezervou.

Můžeme v dohledné době očekávat první ranní mrazíky, nebo se teploty ještě udrží nad nulou i v noci.

Nejnižší ranní teploty se budou v nížinách v nejbližších 10 dnech pohybovat nejčastěji mezi 10 až 4 °C. Od vyšších poloh tj. 600 m ale přízemní mrazíky při celonočním vyjasnění a slabém větru vyloučené nejsou.

Jak bylo letošní léto bohaté na bouřky? Bylo bouřkově aktivnější, nebo jich bylo evidováno méně, než v předchozích letech?

V České republice se roční počet bouřkových dnů pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom se udává, že se může v jedné bouřce vyskytnout až 300 tisíc blesků. Žádná bližší statistika ale k počtu blesků u nás není. Pokud bychom dnešní bouřkovou sezonu porovnávaly podle počtu bouřkových dnů, poté se výrazněji ze statistiky vymykat nebudou, nicméně bouřky byly často dost silné - doprovázené velkým množstvím bleskových výbojů, přívalovým deštěm a silným větrem.

Pojďme se podívat do zahraničí. V souvislosti s počasím jsou v posledních týdnech zmiňována především města na východním pobřeží Ameriky, která se potýkají s jedním hurikánem za druhým. Je tato četnost tak masivních hurikánů něčím výjimečná?

Z meteorologického hlediska jsou zářijové podmínky pro vznik hurikánů úplně ideální, to, že se vytvořil už pátý hurikán v krátkém čase není zase tak nic neobvyklého. Výjimečná byla spíše síla hurikánu Irma.

Jak hurikán vzniká? Čím se liší od tornáda?

Hurikán je vír o průměru několika set kilometrů, který je tvořen bouřkovou oblačností a vzniká nad oceánem v subtropické oblasti, kde se odpařuje vodní pára a dá vzniknout bouřkové oblačnosti. Tornádo si většinou pleteme s hurikány, tajfuny či cyklóny. Tornádo je sice také atmosférický vír, ale podstatně menších horizontálních rozměrů (řádově desítky až stovky metrů), výrazně kratší doby života (desítky sekund až desítky minut), ale většinou daleko výraznější intenzity, který vzniká pod vertikální mohutnou bouřkovou oblačností konvektivních bouří.

Za tornádo se považuje tento vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě. Tornáda většinou působí značné lokální škody, ale pouze na relativně omezeném území. Takže po přechodu tornádo po sobě nechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je zem nedotčená. Výsledkem bývá u menších tornád například zničená polovina střechy, nebo budovy, zatímco druhá polovina je bez poškození. Tornáda se vyvíjí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná nejvýše několik minut dopředu. Nejvíce tornád je každoročně zaznamenáváno ve Spojených státech amerických.

Zatímco tornádo se v České republice občas objeví, hurikán nikoliv. Je to dáno naší vzdáleností od oceánů? Proč se tedy neobjevuje například u pobřeží Francie, Španělska a dalších evropských států?

Je to dáno podmínkami jeho vzniku - subtropické oblasti, teplé moře, Corriolisova síla. Hurikány jsou součástí celkové cirkulace vzduchu na Zemi a pokud se vyskytnou v cirkulaci nad Atlantikem mají dopad na počasí i nad Evropou. Jejich vliv však není pravidelný a většinou ani nijak zvláště výrazný. Vliv na počasí u nás mají zejména ty hurikány, které se z Karibského moře vydají na sever podél pobřeží Spojených států se po svém zeslábnutí často mění na běžnou tlakovou níži nad severním Atlantikem. Po několika dnech mohou přes oceán doputovat až do Evropy. Jejich projevy se mohou projevil velmi větrným počasím po celé západní a střední Evropě.

Dají se hurikány předvídat dopředu?

Ano, před hurikánovou sezonou pravidelně vydává Národní hurikánové centrum Americké meteorologické služby NHC NWS, report, jaká by měla být hurikánová sezona. To, že se hurikán a jeho oko začíná vytvářet je dobře pozorovatelné na družicových snímcích.

Souvisí jejich četnost například s oteplováním Země?

To je otázka spíše pro klimatologa. Nicméně to asi nelze posuzovat z pohledu letošní hurikánové sezony.