ROZHOVOR | Přiřítí se další vichřice? Meteoroložka nevylučuje opakování tragického víkendu

Celé území Česka dnes zasáhla nejsilnější vichřice za posledních 10 let. Na řadě míst lámala stromy, trhala střechy a vyžádala si několik lidských životů. U Starče na Třebíčsku spadl strom na ženu, v Jičíně usmrtil padající strom staršího muže. Nejezdí vlaky, místy stojí doprava a bez proudu jsou stále tisíce domácností. 

Kvůli větrné smršti byl uzavřen Pražský hrad, pražská zoo, pražské Výstaviště a všechny pražské hřbitovy. Zoo a Výstaviště neotevřou ani v pondělí. Zavřené byly také některé další hřbitovy v Česku, nejezdila lanovka na Ještěd, uzavřený byl i hrad Bezděz.

Nejsilnější náraz větru zaznamenaly měřicí přístroje meteorologů na nejvyšší české hoře Sněžce, měl rychlost 180 kilometrů v hodině. Velmi silný byl ale i v nížinách. Odvál například plechovou část střechy na střeše kostela svatého Václava na Čechově náměstí v Praze 10, uvolnila se také střecha Thomayerovy nemocnice. Vichřice poškodila i střechu na výjezdním středisku záchranné služby v Sušici, na základní škole v Brně-Líšni nebo na škole v Rychnově nad Kněžnou.

Jak tyto silné větry vznikají? A umíme je předvídat? I to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz prozradila meteoroložka Dagmar Honsová.

Kdy naposledy čelila Česká republika tak silnému větru?

Nedělní orkán Herwart přinesl extrémně silný vítr - na Luční boudě dosáhl rychlosti 182 km/h, který Česko naposledy zažilo při orkánech Emma (1 a 2. března 2008, Lysá hora a Sedlec 34 m/s (122 km/h), Milešovka 40 m/s (144 km/h), Přibyslav 37 m/s (133 km/h), Plzeň-Mikulka, České Budějovice a Košetice 35 m/s (126 km/h, na Sněžce 47 m/s (169 km/h), Fichtelberg, v Krušných horách a Velký Javor na Šumavě 43 m/s (155 km/h),

Poslední byly Kyrill (18. na 19. ledna 2007, maximální nárazy větru byly zaznamenány na Sněžce – vítr dosáhl v nárazech 206 km/h) a Johanna (v horských oblastech Jeseníků, Beskyd a Krkonoš přes 120 km/h přehnal 11. března 2008).

V porovnání největšího nárazu větru byl Herwart méně ilný než Kyrril, v porovnání s maximálními nárazy větru v nížinách - např. v Praze-Karlově Herwart dosáhl až 118 km/h, byl silnější Hervart.

Jak dlouho dopředu dokáží meteorologové předpovědět podobně silné vichřice?

Modely ukazovaly od poloviny minulého týdne, že bude neděle větrná – poté už jen svoje výsledky upřesňovaly. Takže několik dnů dopředu.

Za jakých podmínek takto silné větry vznikají?

Jsou vždy způsobené velkým tlakovým gradientem nad starým kontinentem – tj. rozdílu tlaku vzduchu, který se vítr snaží rozfoukat tj. vyrovnat. Nyní to bylo dáno hlubokou tlakovou níží Herwart nad jižní Skandinávií a tlakovou výší Vera, která se nacházela pod Velkou Británií.

Na některých místech Česka včera poté, co se vítr uklidnil, napadly kroupy. Jde o běžný jev, který s vichřicí souvisí?

Ano, jednalo se o intenzivní přeháňky, které se tvořily v chladném a vlhkém severním vzduchu, který se do Česka dostával.

Jaké počasí nás čeká v nejbližších dnech?

Hodně proměnlivé. V porovnání s nedělí už daleko klidnější. Větrno bude ještě v pondělí a poté ve čtvrtek a v pátek. Nárazy větru už ale nebudou překračovat rychlost 70 km/h v nížinách, na horách 90 km/h, jinak už bude foukat pouze mírný vítr. Přelomový týden října a listopadu bude opět převážně ve znamení velké oblačnosti a srážek, zpočátku týdne od vyšších poloh sněhových.

Může se podobná situace jako o víkendu v dohledné době opakovat?

V nejbližším týdnu nás žádné větrné smrště nečekají, na delší časové období to nelze vyloučit.

Nelze se ubránit pocitu, že silný vítr má nějakou souvislost s hurikány, které před několika týdny devastovaly americké pobřeží. Je mezi tím nějaká spojitost, nebo jde o dva na sobě zcela nezávislé jevy?

V tomto případě to byl opravdu naprosto nezávislý orkán.