ROZHOVOR | Predikovat tornádo je obtížné, vyskytuje se u nás málo. Jeho předpověď může vyznít jako poplašná zpráva, říká Honsová

Zanechalo za sebou děsivou apokalypsu. Břeclavsko a Hodonínsko, kterým se ve čtvrtek prohnalo tornádo, má na svědomí oběti na lidských životech i velké materiální škody. Podle meteoroložky Dagmar Honsové se jeho síla na Fujitově stupnici pohybovala na hodnotě F 3. „Při ní vítr dosahuje rychlosti větru 73 až 95 metrů za sekundu a páchá značné škody. Je možné, že bude hodnocené i stupnicí F4 s rychlostí větru 96 až 120 metrů za sekundu. Taková síla způsobí ještě větší a těžší škody. Čtvrteční tornádo bude patřit mezi nejsilnější, jaké bylo na území České republiky zaznamenáno.“ Doposud největší tornádo v České republice je zaznamenáno z 9. června 2004 v Litovli na Olomoucku. „Tehdy zde řádilo silou F3,“ připomíná.

Absolventka České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), která se v průběhu studia specializovala na biometeorologii upozorňuje, že si tento nebezpečný jev většinou pleteme s hurikány, tajfuny či cyklóny. „Za tornádo se považuje tento vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě. Po svém přechodu za sebou tornádo zanechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je zem nedotčená,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz hlasatelka zpráv o počasí Dagmar Honsová.

PO PŘECHODU ZANECHÁ SPOUŠŤ, VEDLE JE ZEMĚ NEDOTČENÁ

Paní inženýrko Honsová, během čtvrtka se Břeclavskem a Hodonínskem přehnalo tornádo, které způsobilo oběti na lidských životech i velké materiální škody. Proč jej meteorologové nepředpověděli?

Tornáda se v našich zeměpisných šířkách předpovídají velmi obtížně a to i z důvodu, že se zde vyskytují málokdy. Jsou totiž jen zřídka kdy splněné podmínky pro jejich vznik, tedy výrazný střih větru a střet dvou rozdílných vzduchových hmot. Jejich předpověď by mohla vyznít jako poplašná zpráva.

Je možné upozornit na výskyt a vznik velmi silných bouřek i supercel podle výstupů modelů CAPE (dostupná konvektivní potenciální energie, Convective Potential Available Energy – pozn. red.). Včera na jižní Moravě dosahovaly až hodnot 2000 Joulů na kilogram. Právě v supercelární bouři se mohou v deseti až dvaceti procentech případů vyskytnout vhodné podmínky pro vznik tornád.

Překvapil vás jeho výskyt v této lokalitě?

Na jižní Moravu dávaly modely nejvyšší hodnoty CAPE, a tak předpoklad silných bouřek byl tam.

Za jakých podmínek se tornádo tvoří?

Vysoké bouřkové oblaky, se kterými tornáda souvisejí, bývají uspořádány do pásů a tvoří typickou čáru instability identifikovatelnou na družicových snímcích. Setkáváme se s výrazným střihem větru a střetem dvou rozdílných vzduchových hmot.

Kdybyste jej měla stručně definovat, co byste o něm řekla, kterak byste jej charakterizovala? Jedná se o nejhrozivější meteorologický jev?

Tornádo si většinou pleteme s hurikány, tajfuny či cyklóny. Tornádo je sice také atmosférický vír, ale podstatně menších horizontálních rozměrů, o velikosti řádově desítek až stovek metrů s výrazně kratší dobou života, která se pohybuje od desítek sekund po desítky minut. Většinou se ale jedná o vír velmi výrazné intenzity, který vzniká pod vertikální mohutnou bouřkovou oblačností konvektivních bouří. Za tornádo se považuje tento vír, který se během své existence alespoň jednou dotkne zemského povrchu, jinak hovoříme o trombě. Po svém přechodu za sebou tornádo zanechává naprostou spoušť, ale jen o několik metrů vedle je země nedotčená. Jedná se o velmi nebezpečný jev.

Dokážete určit jeho sílu, se kterou se Moravou přehnalo?

Čtvrteční tornádo z jihu Moravy bude klasifikováno podle Fujitovi stupnice na síle F3, kdy vítr dosahuje rychlosti větru 73 až 95 metrů za sekundu a páchá značné škody. Je možné, že bude hodnocené i stupnicí F4 s rychlostí větru 96 až 120 metrů za sekundu. Taková síla způsobí ještě větší a těžší škody. Čtvrteční tornádo bude patřit mezi nejsilnější, jaké bylo na území České republiky zaznamenáno.

Tornádo je sice v České republice vzácností, přesto za poslední dvě dekády jich několik zpustošilo města. Dokonce poprvé bylo v českých zemích zaznamenáno 30. července 1119 v Praze. V Kosmově kronice se o něm píše jako o „Satanovi v podobě víru“. Které tornádo z minulosti se svou intenzitou vyrovnalo řádění na jižní Moravě? Bylo čtvrteční tornádo tím nejsilnějším, které se republikou přehnalo?

Doposud nejsilnější tornádo v Česku je zaznamenáno z 9. června 2004 v Litovli na Olomoucku, kde řádilo silou F3. 

PŘED NEBEZPEČÍM JE DOBRÉ UTÉCT ČI SE SCHOVAT DO SKLEPA

Jak obvykle tento meteorologický jev dlouho trvá? Jen připomenu, že v historii nejdéle řádilo na území současné České republiky v roce 1910, a to přes tři hodiny, za které urazilo vzdálenost přibližně od Českých Budějovic ke Karlovým Varům.

Interval se pohybuje v řádu několika sekund až po desítky minut.

Hrozí v nejbližších hodinách další region, kde by se tornádo po Břeclavsku a Hodonínsku mohlo znovu vyskytnout?

V Česku dnes ani v nejbližších dnech nebudou podmínky pro vznik velmi silných bouřek doprovázených nebezpečnými jevy ani supercel. (Konvektivní bouře tvořená jednou dominantní mohutnou konvektivní buňkou – pozn. red.).

Pro jaké oblasti ve světě je typické, kde se s ním potýkají nejčastěji?

Nejvíce tornád je každoročně zaznamenáváno ve Spojených státech amerických, známá je tornádová alej Texas, Oklahoma, Kansas, Colorado, Nebraska, Dakota a Minnesota.

Lze se po jeho vypuknutí proti němu nějak účinně bránit?

Nejvhodnější reakcí je schovat se, utéct do sklepa, pod stůl, mezi futra, a to tak, aby nedošlo k dalšímu zranění při pádu věcí.

Mohou se podle vás tornáda nyní v České republice objevovat častěji?

Ze závěrů klimatických zpráv bude v následujících letech teplota stoupat, bude i vyšší vlhkost vzduchu. Některé zprávy udávají i zvýšený počet frontálních rozhraní, což jsou všechno ideální podmínky pro vznik silných bouřek, které mohou být doprovázené nebezpečnými meteorologickými jevy. Ale zda se bude zvyšovat i výskyt tornád, to s určitostí říci nelze.