Co přijde po globálním oteplování? Meteorologové prozradili, jak bude vypadat Země

Řecko zažilo nejničivější požáry za poslední desítky let. Poté jej zasáhl hurikán. V Budapešti vysychá řeka Dunaj. V Portugalsku a Arménii stoupaly teploty ke 44 stupňům. Německo zažilo 19 tropických dní v řadě. V Estonsku napadlo rekordní množství sněhu. Itálii zasáhla vichřice o rychlosti 179 km/h. Španělsko zasáhly extrémní deště, které si vyžádaly mnoho mrtvých. Takový byl v Evropě rok 2018.

Podle expertů ty nadcházející nebudou odlišné. Klima se mění, země se otepluje a Evropa se potýká s řadou klimatických událostí, na které zkrátka není zvyklá. "Je na čase se probudit," řekla serveru Euronews.com profesorka Sonia Seneviratnová z Institutu ETH Zurich pro atmosféru a klimatické vědy.

Podle ní se nejedná o nic výjimečného. Nezvyklé pouze bylo, že takto silné klimatické změny zasáhly Evropu, která na ně není zvyklá. Na tom se ostatně shodují i další odborníci. "Myslím, že minulý rok v Evropě ukázal, že změna klimatu je něco, co probíhá teď a tady, přímo u nás," uvedla Friederike Ottová, výkonná ředitelka Institutu pro změnu životního prostředí na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii.

Loňský rok byl čtvrtý nejteplejší v historii měření spolu s roky 2015, 2016 a 2017. Podle klimatologů ale nebyl neobvyklý a neočekávatelný. "Žijeme ve světě, kde klimatické změny existují a mají na nás dopad," dodala Ottová.

Pro experty není nárůst teplot nijak překvapivý. Jedním dechem dodávají, že by šlo o neobvyklou událost, pokud by nedocházelo ke klimatickým změnám. Podle Freji Vamborgové z Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) se ale Evropa musí připravit na to, že podobné extrémy bude zažívat během celého roku.

To, co dělá rok 2018 obzvláště výjimečným, je, kolik meteorologických událostí proběhlo v poměrně rozsáhlých oblastech. Nebyl to totiž nejteplejší rok v historii, rozhodně byl ale nejvíce extrémní.

"Předtím jsme neměli tolik extrémních událostí. Je to kombinace globálního oteplování a některých neobvyklých a dlouho přetrvávajících vzorů počasí," vysvětlila Seneviratnová.

Podle ní by k těmto extrémům pravděpodobně došlo i bez globálního oteplení, rozhodně by ale neměly tak dramatický průběh. "Výskyt těchto extrémních událostí je kombinací velmi silného oteplování a také neobvyklého počasí," dodala.

Budoucnost ale podle expertů není příliš růžová a pokud se nepovede oteplování zastavit, budou si lidé muset na podobné extrémy zkrátka zvyknout. "Pokud teplota nadále poroste, dopady budou samozřejmě také mnohem silnější," varuje Ottová.

Pozitivní zprávou je, že se lidstvu daří díky omezení emisí vliv na globální oteplování snižovat. Katherine Richardsonová, profesorka a vedoucí centra pro udržitelnost v oblasti vědy na Kodaňské univerzitě ale pr server Science Nordic uvedla, že ani to neznamená, že se teploty začnou okamžitě snižovat.

Zemi totiž trvá, než se přizpůsobí změnám koncentrace skleníkových plynů. A ačkoliv je podle expertů naše generace tou poslední, která může globální oteplování zastavit, pravděpodobně se návratu k původním teplotám už nedočká.

"Pokud bychom dnes zastavili všechny emise skleníkových plynů, teplota vzduchu se bude další desítky let nadále zvyšovat," uvedla s tím, že navzdory snahám o zastavení oteplování bude jeho dopad extrémní.

"I kdyby byly splněny cíle Pařížské dohody o klimatu, do roku 2050 se budeme celosvětově trápit vlnami tepla, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, změnami ve vzorcích srážek a sněžení, intenzivnějšími bouřemi a dokonce i vyhynutím různých rostlin a zvířat. Umírat budou i lidé," dodala.