Řecko spaluje extrémní počasí. Země zažívá největší vedra v historii

V důsledku extrémně vysokých teplot byla ve čtvrtek již druhý den po sobě zavřena nejnavštěvovanější turistická atrakce v Řecku, Akropole v Aténách. V zemi probíhá nejčasnější vlna veder v historii, jak uvádí tamní média. Zavřeny byly rovněž školy.

Návštěvníci nemohli do památkové oblasti na vrcholu kopce mezi 12:00 a 17:00 SELČ. Stejná opatření platila i ve středu. Ve čtvrtek dosáhla teplota v centru Atén až 42 stupňů Celsia. Úřady vydaly výstrahy a zavřely školy kvůli předpovědi vysokých teplot.

Meteorologové uvedli, že jde o nejranější vlnu veder od začátku měření v Řecku. V zemi je vlna veder definována jako období, kdy teplota přesáhne 38 stupňů Celsia po tři po sobě jdoucí dny.

Ještě žhavěji než v Aténách bylo na ostrově Kréta, kde teploty dosáhly 44,5 stupňů Celsia, a na Peloponéském poloostrově, kde naměřili 43,9 stupňů Celsia. Na Krétě a dalších ostrovech byly preventivně uzavřeny některé archeologické naleziště.

Řecký ministr pro klimatickou krizi Vassilis Kikilias varoval před rizikem požárů kvůli silným větrům, které by mohly zasáhnout celou zemi. Civilní ochrana je ve vysoké pohotovosti, a velmi vysoké riziko požárů se očekává v pátek v deseti regionech, včetně jihovýchodní Atiky.

Vedra se letos očekávají na více místech světa, Světová meteorologická organizace (WMO) ale už potvrdila, že klimatický jev La Niňa se ve druhé polovině roku 2024 vrátí a po měsících teplotních rekordů přispěje ke snížení teplot.

Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci" , uvedla WMO, kterou citovala agentura AFP.

Šanci, že se v období mezi srpnem a listopadem La Niňa vrátí, odhaduje WMO na 70 procent. Americká oceánografická agentura uvádí až 90procentní pravděpodobnost.

V tiskové zprávě WMO se píše, že La Niňa způsobuje rozsáhlé ochlazování povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Souvisí se změnami v tropické atmosférické cirkulaci: větrem, tlakem a srážkami.

Přesné účinky se však liší v závislosti na intenzitě, trvání, ale i ročním období, ve kterém se jev vyskytuje, a interakce s jinými klimatickými jevy, zdůrazňuje WMO s tím, že účinky se liší i podle regionu - v tropech má La Niňa klimatické vlivy opačné než El Niňo.

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na úterní tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících týdnech.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na rok 2024. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.

Související

Více souvisejících

Počasí Řecko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Patrik Schick

Češi do veledůležitého duelu s Tureckem nastoupí bez Schicka. Stav Baráka se po horečce lepší

Když během zápasu s Gruzií (1:1) předčasně odešel ze hřiště kanonýr Patrik Schick, nevěstilo to nic dobrého. Přestože po zápase byl český trenérský štáb ještě v naději, že by snad mohl fotbalista Leverkusenu být k dispozici pro utkání s Tureckem, nyní za zákulisí přichází neoficiální informace o tom, že Patrik Schick dispozici pro duel s Tureckem nakonec nebude. Schick není navíc jediným, nad kterým visí otazník. Třeba Antonína Baráka pro změnu trápila horečka, před posledním duelem ve skupině se ale podle svých slov cítí dobře. Lukáše Provoda pak pro změnu trápí lehký výron kotníku. 

před 24 minutami

sport

EURO 2024: Rakušané vyhráli nad Nizozemskem a postupují z prvního místa, Francie opět herně nepřesvědčila

Skupina D fotbalového mistrovství Evropy v Německu byla nejzamotanější a během posledních zápasů této skupiny, které se hrály souběžně v úterý vpodvečer, se měnila živá tabulka této skupiny každou chvílí a pokaždé vypadala jinak. Nakonec to skončilo největším možným překvapením poté, co si Rakušané dokázali poradit s Nizozemci a porazili je 3:2 a tím se tak dostali na první místo tabulky. To znamená, že se stali případným soupeřem v osmifinále pro český tým, tedy pokud český tým ve středu večer porazí Turecko. Ve druhém zápase skupiny B pak na sebe narazili Lewandowski a Mbappé, tedy Polsko a Francie. Mbappé se vrátil do základu po zranění nosu, kvůli němuž musel tak nyní nosit masku. Oba zmiňovaní kanonýři a oba z penalt ustanovili skóre na konečných 1:1, Francie však stále herně úplně nepřesvědčila a kromě toho ještě nedala gól ze hry. 

před 27 minutami

před 1 hodinou

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Lex Ukrajina prošel. Sněmovna prodloužila ochranu pro ukrajinské uprchlíky

Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu, která prodlužuje dočasnou ochranu pro ukrajinské uprchlíky před ruskou agresí. Těm, kteří se rozhodnou zůstat v Česku a nepotřebují tuto ochranu, bude nově nabídnuta možnost speciálního dlouhodobého pobytu. Sedmou změnu zákona, známou jako lex Ukrajina, nyní posoudí výbory pro bezpečnost a sociální politiku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

sport

EURO 2024: Modričovo odčinění neproměněné penalty přišlo vniveč, Španělé s přehledem postoupili

Chorvatský veterán Luka Modrič nechtěl, aby duel s Itálií byl jeho dost zřejmě posledním reprezentačním zápasem v kariéře. A dělal to pro to maximum. V zápase téměř o všechno pro Chorvatsko mohl skórovat ve druhé půli už z penalty, ale další pokutový kop na tomto Euru Chorvaté neproměnili. Nakonec to nevadilo, jelikož za necelou minutu se míč dostal před italskou branku znovu, tam si ho našel právě Modrič a nekompromisně zavěsil. Zbytek zápasu strávil už na lavičce a samou nervozitou tlačil časomíru ke konci duelu. Jenže v poslední osmé minutě nastavení se přeci jen Italům vyrovnat zásluhou Zaccagniho střely a výrazně tak zkomplikoval Chorvatů naděje na postup do osmifinále. To Španělé potvrdili, že hrají na Euru zatím nejlepší fotbal a po výhře 1:0 nad Albánií se můžou těšit z postupu z prvního místa skupiny B s devíti body na kontě. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Rusko zakázalo přístup k desítkám médií z EU

Ruské ministerstvo zahraničních věcí v úterý oznámilo, že zakáže přístup k vysílacím zdrojům desítek médií z Evropské unie. Toto rozhodnutí je odvetou za zákaz Unie vůči třem ruským médiím, uvedla agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy