Řecko spaluje extrémní počasí. Země zažívá největší vedra v historii

V důsledku extrémně vysokých teplot byla ve čtvrtek již druhý den po sobě zavřena nejnavštěvovanější turistická atrakce v Řecku, Akropole v Aténách. V zemi probíhá nejčasnější vlna veder v historii, jak uvádí tamní média. Zavřeny byly rovněž školy.

Návštěvníci nemohli do památkové oblasti na vrcholu kopce mezi 12:00 a 17:00 SELČ. Stejná opatření platila i ve středu. Ve čtvrtek dosáhla teplota v centru Atén až 42 stupňů Celsia. Úřady vydaly výstrahy a zavřely školy kvůli předpovědi vysokých teplot.

Meteorologové uvedli, že jde o nejranější vlnu veder od začátku měření v Řecku. V zemi je vlna veder definována jako období, kdy teplota přesáhne 38 stupňů Celsia po tři po sobě jdoucí dny.

Ještě žhavěji než v Aténách bylo na ostrově Kréta, kde teploty dosáhly 44,5 stupňů Celsia, a na Peloponéském poloostrově, kde naměřili 43,9 stupňů Celsia. Na Krétě a dalších ostrovech byly preventivně uzavřeny některé archeologické naleziště.

Řecký ministr pro klimatickou krizi Vassilis Kikilias varoval před rizikem požárů kvůli silným větrům, které by mohly zasáhnout celou zemi. Civilní ochrana je ve vysoké pohotovosti, a velmi vysoké riziko požárů se očekává v pátek v deseti regionech, včetně jihovýchodní Atiky.

Vedra se letos očekávají na více místech světa, Světová meteorologická organizace (WMO) ale už potvrdila, že klimatický jev La Niňa se ve druhé polovině roku 2024 vrátí a po měsících teplotních rekordů přispěje ke snížení teplot.

Ke změně pravděpodobně dojde během několika následujících měsíců, protože jev El Niňo, který od poloviny roku 2023 přispěl k prudkému nárůstu globálních teplot a extrémnímu počasí na celém světě, "ukazuje známky toho, že se blíží ke konci" , uvedla WMO, kterou citovala agentura AFP.

Šanci, že se v období mezi srpnem a listopadem La Niňa vrátí, odhaduje WMO na 70 procent. Americká oceánografická agentura uvádí až 90procentní pravděpodobnost.

V tiskové zprávě WMO se píše, že La Niňa způsobuje rozsáhlé ochlazování povrchových teplot oceánů ve středním a východním rovníkovém Pacifiku. Souvisí se změnami v tropické atmosférické cirkulaci: větrem, tlakem a srážkami.

Přesné účinky se však liší v závislosti na intenzitě, trvání, ale i ročním období, ve kterém se jev vyskytuje, a interakce s jinými klimatickými jevy, zdůrazňuje WMO s tím, že účinky se liší i podle regionu - v tropech má La Niňa klimatické vlivy opačné než El Niňo.

Jak však objasnil zástupce generálního tajemníka WMO Ko Barrett, konec jevu El Niňo nepřinese přestávku v dlouhodobých klimatických změnách, protože Země se bude nadále oteplovat v důsledku skleníkových plynů zachycujících teplo a výjimečně vysoké povrchové teploty moří budou hrát důležitou roli i v následujících měsících.

Rok 2024 bude přesto podle WMO zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na úterní tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Uplynulý rok byl podle WMO součástí nejžhavějšího desetiletí v zaznamenaných dějinách a vlny extrémních teplot způsobily rekordní úbytek ledovců. Ve Švýcarsku, kde sídlí vedení WMO, ztratily ledovce za poslední desetiletí až deset procent objemu.

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících týdnech.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

Vrchol jeho vlivu obvykle nastává rok po jeho vzniku, což nyní připadá na rok 2024. Jeho protikladem je klimatický jev La Niňa, který naopak přináší ochlazení. Mezi oběma jevy se vyskytují období neutrálních podmínek.

Související

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Více souvisejících

Počasí Řecko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 47 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy