Liverpool - Že by někdo zaběhl maraton pod dvě hodiny, nebo pokořil řadu dalších atletických světových rekordů? Těžko. Alespoň to tvrdí renomovaný vědec Greg Whyte a neváhá přijít ani se zdůvodněním. Je to prý totiž proti přírodě.
Přesněji řečeno proti fyzikálním zákonům a fyziologickým možnostem člověka. Profesor Whyte z univerzity v Liverpoolu jako příklad pro britský Daily Mail uvádí právě maratonské maximum. To sice před dvěma lety vylepšil Keňan Dennis Kimetto na 2 hodiny, 2 minuty a 75 sekund, dál se to už ale prý příliš neposune. A už vůbec ne pod bájnou hranici dvou hodin.
Těžko padne prý i světový rekord v běhu na 800 metrů mužů. Nejrychlejší čas se na této trati za posledních pětatřicet let změnil jen dvakrát. Od června 1981 jej měl šestnáct let v držení legendární Brit Sebastian Coe, pak jej překonal dánský půlkař Wilson Kipketer. A jeho čas vydržel na výsluní patnáct roků, než jej v Londýně pokořil David Rudisha.
A jak je to všechno možné? Lepší výkony podle Whytea totiž lidské tělo už nemůže zvládnout. A podle jeho kolegyně Brooke Macnamarové z univerzity v Ohiu nepomůže ani sebelepší a sebeintenzivnější trénink. "Po určitém čase míra tréninku přestane dělat rozdíly mezi sportovci," myslí si.
Že překonávání světových rekordů v atletice není v posledních letech skutečně běžné, dokládá i pohled do statistik. Během poslední dekády se historické tabulky měnily v tomto ohledu pouze šestkrát. Kromě zmíněné dvojice atletů mezi rekordmany vešli i Usain Bolt na stovce i dvoustovce, běžec na 110 metrů překážek Aries Merritt, loni v červenci Genzebe Dibabaová v běhu na 1 500 metrů a konečně před osmi lety i česká oštěpařka Barbora Špotáková.
Její oštěp tehdy dolétl na hranici 72,28 m. Jen tři další borkyně přitom dokázaly pokořit sedmdesátimetrovou hranici. Naposledy před pěti lety Ruska Maria Abakumovová. K Janu Železnému, jenž před dvaceti lety v Jeně dohodil své náčiní do vzdálenosti 98,48 m, se dokonce nikdo nepřiblížil na míň než necelých pět a půl metru.
Mimochodem všichni dobře víme, kdo je držitelkou světového rekordu na osmistovce mezi ženami. S časem 1:53,28 jí není nikdo jiný než Jarmila Kratochvílová. A její výkon z Mnichova oslaví koncem července už třiatřicáté výročí.
Související
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák