Nové světové rekordy v atletice? Zapomeňte, tvrdí vědec

Liverpool - Že by někdo zaběhl maraton pod dvě hodiny, nebo pokořil řadu dalších atletických světových rekordů? Těžko. Alespoň to tvrdí renomovaný vědec Greg Whyte a neváhá přijít ani se zdůvodněním. Je to prý totiž proti přírodě.

Přesněji řečeno proti fyzikálním zákonům a fyziologickým možnostem člověka. Profesor Whyte z univerzity v Liverpoolu jako příklad pro britský Daily Mail uvádí právě maratonské maximum. To sice před dvěma lety vylepšil Keňan Dennis Kimetto na 2 hodiny, 2 minuty a 75 sekund, dál se to už ale prý příliš neposune. A už vůbec ne pod bájnou hranici dvou hodin.

Těžko padne prý i světový rekord v běhu na 800 metrů mužů. Nejrychlejší čas se na této trati za posledních pětatřicet let změnil jen dvakrát. Od června 1981 jej měl šestnáct let v držení legendární Brit Sebastian Coe, pak jej překonal dánský půlkař Wilson Kipketer. A jeho čas vydržel na výsluní patnáct roků, než jej v Londýně pokořil David Rudisha.

A jak je to všechno možné? Lepší výkony podle Whytea totiž lidské tělo už nemůže zvládnout. A podle jeho kolegyně Brooke Macnamarové z univerzity v Ohiu nepomůže ani sebelepší a sebeintenzivnější trénink. "Po určitém čase míra tréninku přestane dělat rozdíly mezi sportovci," myslí si.

Že překonávání světových rekordů v atletice není v posledních letech skutečně běžné, dokládá i pohled do statistik. Během poslední dekády se historické tabulky měnily v tomto ohledu pouze šestkrát. Kromě zmíněné dvojice atletů mezi rekordmany vešli i Usain Bolt na stovce i dvoustovce, běžec na 110 metrů překážek Aries Merritt, loni v červenci Genzebe Dibabaová v běhu na 1 500 metrů a konečně před osmi lety i česká oštěpařka Barbora Špotáková.

Její oštěp tehdy dolétl na hranici 72,28 m. Jen tři další borkyně přitom dokázaly pokořit sedmdesátimetrovou hranici. Naposledy před pěti lety Ruska Maria Abakumovová. K Janu Železnému, jenž před dvaceti lety v Jeně dohodil své náčiní do vzdálenosti 98,48 m, se dokonce nikdo nepřiblížil na míň než necelých pět a půl metru.

Mimochodem všichni dobře víme, kdo je držitelkou světového rekordu na osmistovce mezi ženami. S časem 1:53,28 jí není nikdo jiný než Jarmila Kratochvílová. A její výkon z Mnichova oslaví koncem července už třiatřicáté výročí.

Související

Běhání, ilustrační fotografie.

LOH 2024: Hassanovou inspiroval Zátopek. Po dvou bronzech z dráhy si doběhla pro zlato z maratonu

Jak sama nizozemská běžkyně Sifan Hassanová řekla, k tomu, aby na hrách v Paříži po závodech na pěti a na deseti kilometrech zkusila i maraton, ji inspiroval někdejší československý běžec Emil Zátopek, kterému se dosud jako jedinému podařilo z těchto tří distancí v Helsinkách získat zlatou olympijskou medaili. Poté, co si na těchto hrách Hassanová doběhla pro bronzy ze zmiňované pěti a desetikilometrové trati, si chtěla svou medailovou sbírku rozšířit o cenný kov z maratonu a povedlo se jí to dokonale, když si v olympijském rekordu 2:22:55 doběhla pro zlato. Nejlepší Češkou byla šestadvacátá Tereza Hrochová, další česká reprezentantka Moira Stewartová skončila na 66. místě.
Nikola Ogrodníková

LOH 2024: Nikola Ogrodníková zachránila pod pěti kruhy českou oštěpařskou školu a získala bronz

Po zlaté medaili kajakáře Josefa Dostála se v sobotu během předposledního soutěžního olympijského dne dočkal česká výprava pátého cenného kovu zásluhou oštěpařky Nikoly Ogrodníkové, která získala bronz a zachránila tak tím pod pěti kruhy českou oštěpařskou školu. Cenný kov si ve svém životním závodě pro mnohé nečekaná česká olympijská medailistka zajistila hodem dalekým 63,68 metru.

Více souvisejících

Atletika Rekordy

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy