Liverpool - Že by někdo zaběhl maraton pod dvě hodiny, nebo pokořil řadu dalších atletických světových rekordů? Těžko. Alespoň to tvrdí renomovaný vědec Greg Whyte a neváhá přijít ani se zdůvodněním. Je to prý totiž proti přírodě.
Přesněji řečeno proti fyzikálním zákonům a fyziologickým možnostem člověka. Profesor Whyte z univerzity v Liverpoolu jako příklad pro britský Daily Mail uvádí právě maratonské maximum. To sice před dvěma lety vylepšil Keňan Dennis Kimetto na 2 hodiny, 2 minuty a 75 sekund, dál se to už ale prý příliš neposune. A už vůbec ne pod bájnou hranici dvou hodin.
Těžko padne prý i světový rekord v běhu na 800 metrů mužů. Nejrychlejší čas se na této trati za posledních pětatřicet let změnil jen dvakrát. Od června 1981 jej měl šestnáct let v držení legendární Brit Sebastian Coe, pak jej překonal dánský půlkař Wilson Kipketer. A jeho čas vydržel na výsluní patnáct roků, než jej v Londýně pokořil David Rudisha.
A jak je to všechno možné? Lepší výkony podle Whytea totiž lidské tělo už nemůže zvládnout. A podle jeho kolegyně Brooke Macnamarové z univerzity v Ohiu nepomůže ani sebelepší a sebeintenzivnější trénink. "Po určitém čase míra tréninku přestane dělat rozdíly mezi sportovci," myslí si.
Že překonávání světových rekordů v atletice není v posledních letech skutečně běžné, dokládá i pohled do statistik. Během poslední dekády se historické tabulky měnily v tomto ohledu pouze šestkrát. Kromě zmíněné dvojice atletů mezi rekordmany vešli i Usain Bolt na stovce i dvoustovce, běžec na 110 metrů překážek Aries Merritt, loni v červenci Genzebe Dibabaová v běhu na 1 500 metrů a konečně před osmi lety i česká oštěpařka Barbora Špotáková.
Její oštěp tehdy dolétl na hranici 72,28 m. Jen tři další borkyně přitom dokázaly pokořit sedmdesátimetrovou hranici. Naposledy před pěti lety Ruska Maria Abakumovová. K Janu Železnému, jenž před dvaceti lety v Jeně dohodil své náčiní do vzdálenosti 98,48 m, se dokonce nikdo nepřiblížil na míň než necelých pět a půl metru.
Mimochodem všichni dobře víme, kdo je držitelkou světového rekordu na osmistovce mezi ženami. S časem 1:53,28 jí není nikdo jiný než Jarmila Kratochvílová. A její výkon z Mnichova oslaví koncem července už třiatřicáté výročí.
Související
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Hormuzský průliv patří USA, naznačil Trump na sociální síti
před 1 hodinou
Zemřel Josef Vávra, reklamou proslavený sládek pivovaru Bernard
před 2 hodinami
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
před 3 hodinami
Armáda se připravuje na obnovení provozu vrtulníků Venom a Viper
před 4 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka odhalil, kolik chce lidem přidat
před 4 hodinami
Fotbalovou Spartu posílil exslávista Jurásek. Vlna odchodů z Letné nadále pokračuje
před 5 hodinami
Exministr Blažek komentoval rozhodnutí Ústavního soudu
před 6 hodinami
Britská princezna Eugenie odtajnila jméno novorozené dcery
před 7 hodinami
Pondělní počasí pomohlo. Déšť ukončil výstrahu před požáry
před 8 hodinami
Padlo obvinění v případu nedělní vraždy v Českých Budějovicích
před 9 hodinami
Babišova vláda se pouští do boje se suchem. Obnovila Národní koalici
před 9 hodinami
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
před 10 hodinami
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde napršelo nejvíc
před 11 hodinami
Moskva se rozhodla varovat Londýn. V Rusku útočí drony vyrobené v Británii
před 12 hodinami
Počasí o nadcházejícím víkendu: Teploty budou citelně nižší než o tom uplynulém
včera
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
včera
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
včera
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
včera
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
včera
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.
Zdroj: Jan Hrabě