MS v atletice: Hned dvě oštěpařské medaile pro Česko! Bolt poslední závod nedokončil a musel odkulhat, Farah ve svém posledním závodě na dráze taktéž nevyhrál

Londýn - Byl to večer plný loučení. Předposlední den ateltického světového šampionátu, jenž se letos koná v Londýně, byl jednak tím posledním na dráze pro miláčka domácích Britů Mo Faraha a jednak se se svou atletickou kariérou loučil svštový fenomén Jamajčan Usain Bolt. A oba ve svých posledních závodech netriumfovali. Zatímco prvně jmenovaný v závodě na 5000 metrů skončil druhý za Muktarem Edrisem z Etiopie, druhý jmenovaný nedokončil finálový závod na 4x100 metrů kvůli zranění a nakonec tak musel ze světové atletické scény odkulhat. Předposlední den ale udělal radost i českým sportovním fanouškům, neboť přinesl hned dvě medaile a obě z oštěpařského sektoru. Ve finále mužů totiž stříbrný skončil Jakubb Vadlejch, bronz coby největší úspěch své dosavadní kariéry si z Londýna odveze Petr Frydrych. Oba oštěpaři navíc zaznamenali své osobní rekordy a to 89,73 metrů u Vadlejcha, u Frydrycha pak 88,32 metrů. V sobotu večer se vedle toho ještě ve svém prvním seniorském finále představila teprve devatenáctiletá výškařka Michaela Hrubá. jež nakonec skončila jedenáctá a to poté, co na třetí pokus dokázala překonat výšku 192 centimetrů a další už překonat nedovedla. V tento den se také ukončila soutěž desetibojařů a po nevydařeném prvním dni se nakonec český reprezentant Adam Sebastian Helcelet díky svým výkonům v překážkovém běhu, disku, tyčce, oštěpu a běhu na 1500 metrů dokázal vyšvihnout z průběžné dvacáté pozice až do první desítky, konkrétně na solidní konečné osmé místo.

Oštěp. To je disciplína, kterou Češi tak nějak ovládají. Poté, co v Londýně triumfovala Barbora Špotáková, tuzemská oštěpařská královna posledních let, se z cenného kovu radují hned dva svěřenci nynějšího trenéra a vedle toho i rekordmana Jana Železného. Řeč je o Jakubu Vadlejchovi a Petru Frydrychovi. Proti nim však stál mimo jiných i král letošních světových tabulek Němec Johannes Vetter, který hned svým prvním pokusem ukázal londýnskému publiku, kdo je tento rok mezi oštěpaři pánem, když se jeho nástroj zabodl jedenáct centimetrů pod devadesátimetrovou hranici.

Čeští reprezentanti to ale nechtěli nechat jen tak a v rámci druhých pokusů hodil oštěp k 89,73 metrům, čímž tak překonal svůj letošní rekord pocházející z Paříže, kde hodil o metr a tři čtvrtě méně a díky tomu si z britské metropole odváží stříbro. Že daleké hody umí i Frdydrych, to tento atlet ukázal až ve svém závěrečném pokusu, kdy hodil 88,32 metrů. Tím se tak posunul na bronzovou příčku, přičemž na tento pokus následně nedokázali zareagovat další soupeři včetně Němce Thomase Röhlera, vítěze z loňských Letních olympijských her v Riu de Janeiro. I Frydrych tak tedy překonal o devět centimetrů své letošní maximuma a díky tomu se tak nakonec mohl radovat ve svých devětadvaceti letech z první velké medaile v kariéře.

Hrubá se nedokázala dostat přes 195 cm a ve svém prvním velkém finále skončila jedenáctá. Desetibojař Helcelet se prodral z dvacáté na osmou pozici

V sobotu večer bylo na Olympijské stadionu královny Alžběty k vidění i finále výškařek, kterého se vedle dalších jedenácti závodnic zúčastnila i teprve devatenáctiletá česká reprezentantka Michaela Hrubá, pro kterou tak tedy bylo vůbec první finále na velké seniorské akci. Protože ale tato mladá, sympatická a především nadějná atletka se nedostala výše než přes 192 centimetrů, skončila nakonec na jedenácté pozici.

Z medailí měli radost jiné závodnice. Z té nejcennější se radovala suverénka letošní sezóny Ruska Marija Lasickeneová, která však musela jako ostatní Rusové, kteří se mohli zúčastnit mistrovství světa navzdory tomu, že ruská atletika dostala kvůli státem řízenému dopingu zákaz zúčastnit se akcí pořádané Mezinárodní atletickou federací, závodit za tzv. neutrální výpravu, jež tak po třech stříbrech nyní získala i zlato a to poté, co Lasickenová překonala 203 cm. A protože Ukrajinka Julia Levčenková si dokázala hned dvakrát zlepšit svůj osobní rekord a to čtyři centimetry, když přeskočila laťku ve výšce 201 cm, mohla se Ukrajina radovat ze stříbrné medaile.

Dalším českým atletem, který se v rámci sobotního programu, jenž začal už během dopoledne, představil na londýnském stadionu, byl desetibojař Adam Sebastian Helcelet. Ten si chtěl zlepšit náladu po nevydařeném prvním dni desetibojařské soutěže, který se uskutečnil v pátek. Po něm se totiž tento český reprezentant nacházel až na dvacátém místě v průběžném pořadí. Posun výš ve výsledkové listině zaznamenal už po první sobotní disciplíně a to běhu na 110 metrů překážek. Stalo se tak i přesto, že v tomto závodě Helcelet doběhl do cíle v čase 14,38 a rozhodně s ním nebyl nikterak spokojen. Vždyť za svým letošním maximem zaostal o dvacet setin. Během sobotního dne pak především kvůli diskvalifikacím desetibojařská listina poněkud prořídla, když tak tedy předčasně skončili své zápolení Američan Trey Hardee, Srb Mihail Dudaš a Rus Ilja Škureněv.

Následoval disk, ve kterém zaznamenal český atlet sice jen jediný platný pokus, ovšem pokus, kterým si dokázal vylepšit svůj osobní rekord, když hodil 44,71 metrů. Díky tomu tak mohli fanoušci vidět jméno Helcelet již na průběžné jedenácté pozici. Poté se šlo na tyčku, kde zdolal výšku 490 centimetrů, pak se pokoušel překonat i pětimetrovou výšku, narozdíl od letošního závodu v Götsizu se mu to ale nepodařilo a tím pádem tak v průběžném pořadí klesl o jedno místo. V podvečer v oštěpařském sektoru hodil oštěp k 71,56 metrům, čímž tak překonal svůj osobní rekord a dostal se na průběžnou sedmou pozici. Po závěrečné patnáctistovce nakonec o pozici klesl.

Z celkového triumfu se nakonec radoval Francouz Mayer. Tento stříbrný medailista z loňské olympiády tak definitivně potvrdil to, že se stává nástupcem Ashtona Eatona, tedy amerického rekordmana, který ukončil svou kriéru právě po olympiádě v Riu de Janeiro.

Ani Farah, ani Bolt. Velké postavy světové atletiky se loučily, ovšem žádná z nich vítězně

Podobně jako před týdnem na stovce, která byla pro Jamajčana Usaina Bolta tou poslední ve své kariéře, se právě tento fenomenální Jamajčan loučil bronzem, neboť ho tehdy dokázali překonat Američané Justin Gatlin a Christian Coleman i tentokrát loučící se atleti na zlato nedosáhli. Každý však z jiných důvodů.

Miláček všech britských fanoušků Mo Farah ještě před tímto šampionátem oznámil, že pak už se dá pouze na silniční běhy a právě v sobotu se konal jeho vůbec poslední závod na dráze, závod na 5000 metrů. Britové snili o tom, že rodák ze Somálska reprezentující Velkou Británii si dokáže ve svém posledním závodě na dráze doběhnout pro své jedenácté zlato v kariéře. Nakonec se tak ale nestalo, jelikož do cíle dříve dorazil Etiopan Muktar Edris, jenž tak cílem proběhl v čase 13:32,79. Poprvé od roku 2011 tak tedy pro Faraha zbylo pouze stříbro.

Praktický celý pětikilometrový závod se Farah držel v čele balíku běžců a podle všeho nebyl úplně spokojen s tím, jakým pomalým tempem ostatní běží. Když se blížil závod ke svému závěru, Farah pak začal ztrácet kontakt s jeho čelem, přičemž se navíc nechal zavřít a měl tak už složitou cestu dostat se zpátky na první pozici. Nakonec tedy Farah skončil druhý.

Fenomenální jamajský sprinter posledních let Usain Bolt se pak loučil s atletikou celkově. Celý svět na to Jamajčan připravoval již od dopoledne kdy se oproti původnímu plánu nakonec přeci jenom postavil do rozběhu na 4x100 metrů. Bylo to mimochodem vůbec poprvé, kdy se Bolt v jamajském štafetovém týmu ukázal právě už v rozběhu. Večer už se očekávalo, jaké to vlatsně bude, to velké Boltovo loučení.

Čekalo se všelicos, ale především jamajský triumf a Boltovo zlepšení si chuti po jeho poslední stovce, kde doběhl do cíle až jako třetí. Nakonec vše bylo jinak, protože se Jamajka v čele s finišmanem Boltem do cíle vůbec nepodívala. Slavný Jamajčan se totiž krátce po předání kolíku zranil a ze scény tak musel odkulhat. Svou zem tak tedy ve svém úplně posledním závodě k pátému zlatu ve štafetě nedovedl.

Mistrovství světa v atletice v Londýně (12.8.2017):

Finále:

Muži, 5000 m:

1. Edris (Et.) 13:32,792. Farah (Brit.) 13:33,223. Chelimo (USA) 13:33,304. Kejelcha 13:33,515. Barega (oba Et.) 13:35,346. Ahmed (Kan.) 13:35,437. Kifle (Eritrea) 13:36,918. Butchart (Brit.) 13:38,73

Muži, 4x100 m:

1. Velká Británie (Ujah, Gemili, Talbot, Mitchell-Blake) 37,472. USA (Rodgers, Gatlin, Bacon, Coleman) 37,523. Japonsko (Tada, Iizuka, Kirju, Fudžimicu) 38,044. Čína 38,345. Francie 38,486. Kanada 38,597. Turecko 38,73Jamajka nedokončila

Muži, oštěp:

1. Vetter (Něm.) 89,892. Vadlejch 89,733. Frydrych (oba ČR) 88,324. Röhler (Něm.) 88,265. Pitkämäki (Fin.) 86,946. Kiriazís (Řec.) 84,527. Walcott (Trin.) 84,488. Hofmann (Něm.) 83,98

Muži, desetiboj:

1. Mayer (Fr.) 8768 b. (100 m: 10,70 - dálka: 752 - koule: 15,72 - výška: 208 - 400 m: 48,26 - 110 m př.: 13,75 - disk: 47,14 - tyč: 510 - oštěp: 66,10 - 1500 m: 4:36,73)2. Freimuth 8564 (10,53 - 748 - 14,85 - 199 - 48,41 - 13,68 - 51,17 - 480 - 62,34 - 4:41,57)3. Kazmirek (oba Něm.) 8488 (10,91 - 764 - 13,78 - 211 - 47,19 - 14,66 - 45,06 - 510 - 62,45 - 4:38,07)4. Öiglane (Est.) 83715. Warner (Kan.) 83096. Kasjanov (Ukr.) 82347. Felix (Gren.) 82278. Helcelet (ČR) 8222 (11,28 - 703 - 14,57 - 202 - 49,51 - 14,38 - 44,71 - 490 - 71,56 - 4:36,85)

Ženy, 4x100 m:

1. USA (Brownová, Felixová, Akinosunová, Bowieová) 41,822. Velká Británie (Philipová, Henryová, Asherová-Smithová, Neitaová) 42,123. Jamajka (Levyová, Morrisonová, Faceyová, Forbesová) 42,194. Německo 42,365. Švýcarsko 42,516. Trinidad a Tobago 42,627. Brazílie 42,638. Nizozemsko 43,07

Ženy, 100 m př. (vítr +0,1 m/s):

1. Pearsonová (Austr.) 12,592. Harperová Nelsonová (USA) 12,633. Dutkiewiczová (Něm.) 12,724. Harrisonová 12,745. Manningová (obě USA) 12,746. Talajová (Běl.) 12,817. Visserová (Niz.) 12,838. Aliová (USA) 13,04

Ženy, výška:

1. Lasickeneová (Rus.) 2032. Levčenková (Ukr.) 2013. Ličwinková (Pol.) 1994. Jungfleischová (Něm.) 1955. Johnsonová-Thompsonová 1956. Lakeová (obě Brit.) 1957. Palšytéová (Lit.)a Demirevová (Bulh.) obě 192

...

11. Hrubá (ČR) 192

Kvalifikace:

Muži, 4x100 m - rozběhy:

1. USA 37,70

Muži, 4x400 m - rozběhy:

1. USA 2:59,23

Ženy, 4x100 m - rozběhy:

1. USA 41,84

Ženy, 4x400 m - rozběhy:

1. USA 3:21,66

Související

Olympijský stadion v Londýně

Bučení na Justina Gatlina bylo neuctivé, prohlásil sprinterův otec

Londýn - Americký sprinter Justin Gatlin vyhrál v sobotu na atletickém mistrovství světa v Londýně ostře sledovaný běh na 100 metrů. Ovšem než aby přímo na oválu oslavil své prvenství, zamířil raději do útrob stadionu. Diváci ho totiž zasypali bučením a pískotem.

Více souvisejících

Atletika MS hod oštěpem Atletika

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 2 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 7 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy