Soud s Berbrem a spol. začne v dubnu. Obžaloba popsala, jak se stal „taťkou“ všech rozhodčích

Berbra zatkla Národní centrála pro organizované zločiny (NCOZ) spolu s dalšími podezřelými v této kauze 16. října 2020 a soud jej pak propustil na kauci z vazby v lednu 2021 mimo jiné společně s dalším podezřelým Romanem Rogozem, bývalým sportovním manažerem třetiligového klubu Slavoj Vyšehrad. Pro něj žalobce navrhuje taktéž sedm let vězení a pro bývalého rozhodčího Michala Kánika zase navrhuje čtyři roky za mřížemi.

Podle kriminalistů byli těmi nejhlavnějšími osobami ve skupině, která měla ovlivňovat zápasy druhé a třetí ligy, přičemž se jednalo především o zápasy Slavoje Vyšehrad, jemuž se v sezóně 2018/19 povedlo postoupit do druhé ligy. Pod nimi pak fungovali údajně podplacení rozhodčí i fotbalisté. „Berbr jako tehdejší místopředseda výkonného výboru FAČR činnost této skupiny řídil a umožňoval její fungování v úmyslu upevnit si vazby, které mu zajišťovaly udržení vlivu a jeho funkce ve FAČR. Za účelem prosazování svých mocenských a ekonomických zájmů ovlivňoval ze svého faktického dominantního postavení ve FAČR nasazování rozhodčích na jednotlivá vybraná utkání podle požadavků obviněného Rogoze,“ uvedl státní žalobce v obžalobě, kterou citoval deník Právo.

Podle žalobce měl tak Berbr členům komise rozhodčích nařizovat, jaké rozhodčí mají nasadit především na duely Slavoje Vyšehrad tak, aby z těchto duelů vyšel Vyšehrad vítězně. Bývalý místopředseda a neoficiální vládce českého fotbalu pak měl podle žalobce z Vrchního státního zastupitelství činnost členů rozhodcovské komise nejen ovlivňovat, ale mnohdy tak činil direktivně. „Uděloval jim například pokyny k některým nominacím rozhodčích na jednotlivé zápasy, které vycházely ze žádostí zástupců jednotlivých fotbalových klubů včetně těch prvoligových, přičemž mu bylo obratem vyhověno. Bez jeho posvěcení se také neobešla nominace nových členů této komise,“ uvedl konkrétně žalobce.

Komise pak proti Berbrovu tlaku neměla šanci. „Konzultovali s ním nejen zásadní rozhodnutí, ale řídili se jeho pokyny i v banálních záležitostech. Obžalovaný si prostřednictvím těchto osob svůj vliv budoval i ve prospěch významnějších představitelů fotbalu v Čechách, zejména lidí z předsednictev krajských fotbalových svazů. Těm při jejich projevu vděku a příslibu oplacení připomněl budoucí volby do výkonného výboru FAČR s tím, že si to ‚vybere‘, tedy očekával od nich podporu,“ pokračuje se v obžalobě.

Součástí kauzy jsou také odposlechy, z nichž je patrné, že právě k výše zmíněnému docházelo. „Z odposlechů je také zřejmé, že návrhy delegací rozhodčích na zápasy byly obviněnému Berbrovi v případě zájmu komisí zasílány na vědomí, stejně jako návrhy kariérních postupů rozhodčích,“ píše obžaloba.

Berbr měl čím dál větší moc nad rozhodčími i rozhodcovskou komisí i díky svému příteli s nechvalně proslulým životopisem Romanu Rogozovi, již bývalému sportovnímu manažerovi Vyšehradu. Právě ten byl Berbrovi kdykoli po ruce, když měla přijít pomoc. „To dokazuje i familiární označování taťko, synku a také skutečnost, že Berbr Rogozovi opakovaně vycházel vstříc v záležitostech, které by za běžných okolností byly zcela pod rozlišovací úroveň tak významného funkcionáře FAČR,“ uvedl k tomu státní zástupce.

Rogoz měl pochopitelně zájem o úspěch svého klubu, který mu následně díky tomu přineslo zvýšení výnosů, prestiže a ve hře byl i růst hodnoty hráčů Vyšehradu. „Je ale zcela zřejmé, že se nespoléhal pouze na kvality hráčského či trenérského kádru svého týmu. Výsledky se snažil ovlivnit i přes rozhodčí. Nejprve vyzvídal od odpovědných osob z FAČR jejich nominace rozhodčích na zápas ještě před jejich oficiálním zveřejněním. Poté požádal Berbra, aby vahou své autority ve FAČR uvedené nominace v některých případech změnil,“ popsal státní zástupce roli Rogoze v případu.

Rogoz pak měl sáhnout k úplatkům rozhodčích za účelem ovlivnění zápasů, tak aby v nich Vyšehrad uspěl, přičemž tak měl dělat za vědomí Romana Berbra. „Pravidelně a aktivně s ním pozici týmu Vyšehradu řešil a diskutoval možnosti jejího nekalého vylepšení,“ pokračuje obžaloba. Ta upřesnila, že zmiňované úplatky měly být ve výši od jednotek tisíc až po sto tisíci korunách za každý jednotlivý zápas, přičemž podle výpovědi jednoho z obviněných sudích mu měl Berbr naznačovat, co všechno by měl daný sudí dělat, aby daný zápas dopadl podle představ. „Žádný rozhodčí by nechtěl mít Berbra za nepřítele. Pokud chtěli kariérně postupovat, nesměli si znepřátelit někoho, kdo byl nejmocnějším mužem fotbalu. V případě neuposlechnutí jeho požadavku by hrozil neoficiální trest – delegování k méně atraktivním a hůře honorovaným mládežnickým zápasům nebo v krajním případě vyřazení z listiny rozhodčích na další sezonu,“ nechal se slyšet jeden z rozhodčích.

U soudu se pak bude řešit Berbovo zpronevěření peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu, přičemž za dobu, kdy mu šéfoval, mělo na jeho účtu přistát 850 000 korun, které měl vyvést prostřednictvím firem, mimo jiné tou oficiálně vlastněnou bývalým rozhodčím Michalem Kánikem. „Převážnou část výnosu si připsal obviněný Berbr. To odpovídá i logice, byl to právě on, kdo jako jediný mohl peníze z organizace vyvést. Bez jeho pokynu či stvrzení fiktivní fakturace by daná operace nemohla proběhnout,“ uzavřela obžaloba popis nekalých činností.

Pokud tedy půjde vše podle plánu, konkrétně 7. prosince letošního roku by se měla veřejnost dozvědět o konečných verdiktech pro Berbra a spol.