Po polovině ME ve víceboji je Sáblíková pátá. Zdráhalová desátá

Rychlobruslařská sezóna 2021 začala v sobotu prvními dvěma z celkových čtyř závodů v rámci mistrovství Evropy ve víceboji v nizozemském Heerenveenu. Těch se zúčastnily dvě české reprezentantky Martina Sáblíková a Nikola Zdráhalová. Nejprve se nejen tyto dvě rychlobruslařky na tratích dlouhých 50 potažmo 3000 metrů. Po těchto dvou závodech je jasné, že do nedělního otevíracího závodu půjde česká rychlobruslařská jednička Martina Sáblíková do bojů o medaile z pátého místa se ztrátou v přepočtu na trať 1500 metrů 3,06 vteřiny. Pro zatím vede domácí Nizozemka Antoinette de Jongová.

Na trati 500 metrů zajela Sáblíková nejprve čas 39,89, cořž jí zařadilo na slušnou průběžnou 11. pozici. Od začátku víceboje figurovala na vedoucí pozici domácí De Jongová. Po absolvování tříkilometrové tratě se pak rodačka z Nového Města na Moravě posunula na ještě lepší pátou příčku a právě z té tak bude útočit v neděli na někzterý ze tří cenných kovů. Do karet jí může hrát i ten fakt, že nejen na tříkilometrové trati se příliš nedařilo již zmiňované Nizozemce De Jongové.

Na trati dlouhé 3000 metrů zaznamenala svěřenkyně kouče Petra Nováka čtvrtý nejrychlejší čas ze všech, když cílem tehdy projela v čase 4:02,31. Mimochodem, jedná se tak o její nové maximum v této podivné sezóně poznamenané jak jinak než koronavirem. Pouze čtyři sekundy tak totiž zaostala za první Nizozemkou Irene Schoutenovou, následně však byla ještě předjeta Ruskou Voroninovou a De Jongovou.

Co se týče druhé české reprezentantky Nikoly Zdráhalové, té se dařilo na pětistovce, její nejoblíbenější trati, když na ni s časem 39,40 skončila čtvrtá. A protože po tříkilometrové trati skončila jedenáctá s časem 4:10,47, v průběžném celkovém pořadí tak čtyřiadvacetiletá závodnice uzavírá první desítku.

Na rozdíl od ostatních rychlobruslařských sezón se závodnice nemohou spolehnout na tradičně plné ochozy v nizozemském Heereveenu a tudíž tradičně skvělou atmosféru. Na vině je opět pochopitelně koronavirus. Kvůli němu taktéž musejí závodnice žít v tzv. "bublině" a všechcny závody rychlobruslařské sezóny 2021 se uskuteční na jednom místě, právě v Heerenveenu.

Tam se po právě probíhajícím evropském víceboji uskuteční i dva závody Světového poháru a také rychlobruslařské mistrovství světa.

V neděli jsou pak v rámci vvícebojařského mistrovství Evropy na programu závody na 1500 a 5000 metrů.

Mistrovství Evropy v rychlobruslení v Heerenveenu (16.1.2021):

Víceboj ženy:

500 m:1. Bosieková (Pol.) 38,682. Goluběvová (Rus.) 38,843. De Jongová (Niz.) 38,894. Zdráhalová (ČR) 39,40

...

11. Sáblíková (ČR) 39,89

3000 m:

1. Schoutenová (Niz.) 3:57,952. Voroninová (Rus.) 3:58,623. De Jongová 4:02,194. Sáblíková 4:02,31

...

11. Zdráhalová 4:10,47

Průběžné pořadí (po 2 ze 4 disciplín):

1. De Jongová 79,2552. Schoutenová 79,5183. Voroninová 79,680

...

5. Sáblíková 80,27510. Zdráhalová 81,145

Související

Martina Sáblíková

Nemoci navzdory. Sáblíková vyhrála v Japonsku na 1500 metrů, na trojce byla pátá

Bylo otázkou, jak nakonec rychlobruslařka Martina Sáblíková vstoupí nové sezóny 2023/24, když krátce před závody v japonském Obihiru onemocněla a brala antibiotika. Nakonec odpověděla tím nejlepším možným způsobem. Nejprve v sobotu zvítězila v divizi B v závodě na 1500 metrů, aby pak na to navázala v neděli pátým místem v závodě na 3000 metrů.
Martina Sáblíková

Brusle na hřebík ještě nevěší. Rychlobruslařka Sáblíková pokračuje dál v kariéře

Trojnásobná olympijská šampionka v rychlobruslení Martina Sáblíková ve čtvrtek oznámila své rozhodnutí, že bude nadále pokračovat ve své kariéře a že tak tedy nehodlá ještě končit. Podle svých slov má stále takovou výkonnost, která ji uschopňuje nadále bojovat s těmi nejlepšími. "Zjistila jsem, že moje výkonnost je taková, že ještě mohu bojovat s nejlepšími," uvedla konkrétně Sáblíková.

Více souvisejících

Rychlobruslení Martina Sáblíková

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 1 hodinou

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 1 hodinou

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 7 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 8 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy