Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Skončilo největší očkovací centrum v pražské hale O2 universum

Počet zájemců o očkování proti covidu-19 klesl proti červenci o 80 procent

Počet podaných dávek vakcíny proti covidu-19 týdně klesl od poloviny července nyní na méně než pětinu. Vyplývá to z dat o očkování, která publikuje ministerstvo zdravotnictví. Menší zájem mají senioři i děti do 18 let. Stále je ale více než 300.000 registrovaných, kteří na očkování čekají. Zhruba třetina z nich je přihlášená k očkování k praktickým lékařům. Na začátku července na první dávku čekalo téměř 560.000 lidí. Celkově bylo podáno 11,6 milionu dávek a ukončené očkování má 5,8 milionu lidí.

Česko má k dispozici etesevimab, protilátku covidu, která funguje i na deltu

V Česku je dostupný další lék na covid-19, monoklonální protilátka etesevimab asi pro stovku pacientů. Bude se kombinovat s dříve dostupnou látkou bamlanivimabem, má větší účinek i na variantu koronaviru delta. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze, která léčivo distribuuje ostatním zdravotnickým zařízením.

Dánsko k dnešku jako první unijní země zrušilo protikoronavirová opatření

Dánsko k dnešku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Agentura AP ale uvádí, že omezení stále platí pro vstup do Dánska ze zahraničí.

Počty nakažených v Česku rostou. Přibylo více než 400 dalších případů

Počty nově potvrzených případů koronaviru v Česku dál rostou, ve čtvrtek jich laboratoře odhalily 421. To je o 44 více než ve středu a o 116 víc než před týdnem. V souvislosti s tím roste i počet hospitalizovaných, ve čtvrtek vyžadovalo nemocniční péči 109 lidí s onemocněním covid-19, před týdnem to bylo 65 pacientů.

Německo hlásí dalších 12.969 případů nákazy koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 12.969 nových případů nákazy koronavirem a 55 úmrtí souvisejících s nemocí covid-19.

Biden: Naše trpělivost slábne, neočkovaní způsobují spoustu škod

Americký prezident Joe Biden dnes představil nový plán federální vlády v boji proti nemoci covid-19, podle nějž na 100 milionů Američanů musí být očkováno nebo pravidelně podstupovat testy na koronavirus. Cílem je zvýšit proočkovanost a zastavit šíření mutace delta, informovala agentura AP.

NÁZOR: Další lockdowny jsou nevyhnutelné? Epidemiolog odkazuje na Izrael

Díky rychlému nástupu očkovací kampaně je Izrael letos jedním z nejsledovanějších dějišť koronavirové pandemie, konstatuje Michael Head v komentáři pro server The Conversation. Epidemiolog ze Southamtonské univerzity připomíná, že izraelské úřady již koncem února podaly alespoň jednu dávku vakcíny polovině obyvatelstva.

Byznys si už budeme tvrdě bránit. Umíme vymyslet lepší řešení než úředníci, pro hygieničku nejsme partnery, říká restauratér

Zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Luboše Kastnera velmi znepokojil výrok hlavní hygieničky České republiky Pavly Svrčinové, která uvedla, že pokud by se epidemiologická situace ohledně covidu-19 zhoršila, provozovny by mohly změnit režim na click and collect (klikni a vyzvedni). „Paní doktorka Svrčinová by neměla na veřejnost vypouštět žádné své vize, aniž by je předem konzultovala s námi jako odborníky. Měla by nás brát jako konstruktivního partnera, který vždy vymyslí lepší řešení než úředník. Náš byznys si po minulých zkušenostech už budeme tvrdě bránit,“ říká pro EuroZprávy.cz restauratér Luboš Kastner.

Za vysokým počtem nakažených stojí neočkovaní. Převládají až z 80 procent

Mezi novými případy covidu-19 v září tvoří školní děti podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška asi 30 procent. Další velká část jsou mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných. Dušek to dnes řekl ČTK a České televizi. PCR testy potvrdily z prvního kola testování ve školách 116 pozitivních případů.

Počet mrtvých s covidem už překonal 4,6 milionu, tempo nezpomaluje

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 4,6 milionu.

Lidé začnou 20. září dostávat upozornění na přeočkování proti covidu

Lidem, kterých se týká přeočkování proti covidu-19 třetí dávkou, začnou chodit informační SMS zprávy od 20. září. Tento den začne i vakcinace posilující dávkou. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Původně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO) uváděli, že upozornění na dobrovolné přeočkování začnou lidé na svůj mobilní telefon dostávat už od pátku 10. září.

Česko zatím nepočítá s povinným očkováním proti covidu

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. Novinářům to dnes při své návštěvě Ostravy řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj jde o velmi citlivé téma.

Slovensko začne očkovat děti od pěti let. Česko zatím ne

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které ode dneška umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let. Novinářům v Ostravě to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu koronaviru

Diagnostickou metodu, která odhalí, zda člověku s covidem-19 hrozí těžký průběh nemoci, vyvinuli vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Zástupci univerzity ji představili na dnešní tiskové konferenci. Metoda je součástí PCR testu na covid-19. Riziko vyhodnotí na základě hladiny určitého biomarkeru u pacienta.

Přibylo téměř 400 nakažených. Počet případů covidu roste napříč celou republikou

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos od jara vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Zásoby testů na covid by si školy měly nechat, mohou se hodit

Zásoby testů na covid-19, které školám zbudou po ukončení poprázdninového screeningového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem.

Na školách se dnes poslední plošné testování na covid-19. Roušky zůstanou

V základních a středních školách se dnes koná třetí termín plošného screeningového testování na covid-19. Jak ve středu řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), dál se žáci v celé zemi testovat nebudou.

NÁZOR: Prodělání covidu chrání, výjimky z očkování jsou ale nepraktické, tvrdí vědkyně

Izrael byl napřed před zbytkem světa, pokud jde o očkování proti covidu-19, tudíž není překvapivé, že data z této země vyvolávají velký zájem, konstatuje Charlotte Thálinová v komentáři pro server The Conversation. Imunoložka ze švédského Institutu Karolinska dodává, že situace v Izraeli poskytuje náhled do budoucnosti pandemie.

Nemůžeme hovořit o rostoucí nákaze, když resort zdravotnictví nepředkládá přesná data, zlobí se Válek

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a člen sněmovního zdravotnického výboru Vlastimil Válek si zachovává nadhled, když vidí, jak roste statistika o denním počtu pozitivně testovaných na covid-19. „Nemůžeme ale hovořit o rostoucí nákaze, když ministerstvo zdravotnictví nepředložilo přesná data, zda pacienti, kterým antigenní test signalizoval covid-19, jsou skutečně pozitivní i po provedení PCR testu a jestli vykazovali příznaky infekčního onemocnění. V současné době musíme vycházet jen z holého faktu, že roste počet pozitivně testovaných,“ říká pro EuroZprávy.cz lékař Vlastimil Válek.