Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Soud zrušil povinnost mít před návratem do Česka test

Británie i Itálie hlásí vyšší počet nakažených, než o den dříve

Nejlepší imunita spočívá v kombinaci nákazy a očkování, tvrdí Vojtěchova náměstkyně

Někteří poslanci prosazují uznávání testu na protilátky proti covidu-19 jako možnosti prokázání bezinfekčnosti. Imunita není jednoduše měřitelná jen měřením protilátkové odpovědi, oponovala jim dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. Nejlepší je podle ní imunita hybridní, vzniklá po prodělání nemoci a zároveň očkování.

Při zhoršení epidemie mohou znovu přijít testy a respirátory ve firmách

Případná budoucí protiepidemická opatření budou podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové i při týdenním počtu nových onemocnění covidem-19 nad 100 případů na 100.000 obyvatel hlavně organizační a režimová. Na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví představila tři možné scénáře.

Brusel má málo očkovaných, zvažuje covidpasy do restaurací

Poobědvat v restauraci, popít v baru či pobavit se v nočním klubu může být od října v Bruselu pro lidi neočkované proti covidu-19 daleko složitější. Belgická vláda v úterý rozhodla o tom, že úřady regionů mohou od příštího měsíce nařídit těmto podnikům, aby po lidech vyžadovaly osvědčení o očkování či negativní test.

Opoziční koalice apelují na vládu, aby uznávala protilátky

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) opět vyzvala vládu, aby začala u lidí zjišťovat hladinu protilátek na koronavirus. Zástupci stran to řekli na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně. Také koalice Pirátů a hnutí STAN apeluje na uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti, což uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Dušek: Pro zbrzdění epidemie je potřeba zvýšit očkovanost u mladých

Pro zbrzdění šíření nákazy covidu-19 je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška potřeba zvýšit nejen proočkovanost seniorů a rizikových skupin, ale také mladých lidí. Celoevropské statistiky podle něj potvrzují, že virus se dál šíří zejména mezi mladšími.

Počty nakažených porostou, tvrdí odborníci. Testování ve školách ale skončí

Odborníci čekají s nastupující vlnou epidemie covidu-19 další růst počtu případů. Méně lidí ale bude vážně nemocných, pokud se neobjeví varianta viru nereagující na protilátky. Připomínají, že protiepidemická opatření musí dál dodržovat i očkovaní lidé.

Na Slovensku budou kvůli koronaviru přísnější omezení ve většině okresů

Přísnější epidemická opatření na Slovensku kvůli šíření koronavirové infekce budou od příštího týdne platit ve většině okresů země. V nejnižším stupni epidemického rizika zůstane už jen zhruba čtvrtina regionů, v současnosti je v něm zařazena více než polovina ze 79 okresů. Vyplývá to z dnešního rozhodnutí vlády.

Rakousko má 2268 nakažených, zpřísní podmínky pro neočkované

Rakousko zpřísňuje podmínky pro neočkované proti covidu-19. Od příští středy budou muset nosit respirátory ve všech obchodech. Nošení respirátoru třídy FFP2 bude od stejného data povinné všude tam, kde dosud stačila obyčejná látková rouška. Vláda ohlásila nová opatření v den, kdy poprvé od konce dubna v zemi přibylo více než 2000 nakažených za den.

Očkování zaměstnanců proti covidu-19 podporuje více jak tři čtvrtiny zaměstnavatelů

Na 76 procent zaměstnavatelů podporuje očkování proti covidu-19 u jejich zaměstnanců. Většina jej alespoň doporučuje, více než desetina je k vakcinaci motivuje novým zaměstnaneckým benefitem či bonusem a šest procent podniků po nich očkování vyžaduje. Vyplývá to ze zjištění Hospodářské komory.

Prudký nárůst: Za úterý přibylo téměř 600 nakažených, reprodukční číslo vystřelilo nahoru

Epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje, v úterý laboratoře odhalily 588 nakažených. Více pozitivních testů za jeden den bylo naposledy 25. května. Už v pondělí, kdy přibylo 392 nakažených, byl nárůst případů covidu nejvyšší za čtvrt roku.

Kvůli pandemii covidu umírá více lidí na TBC a AIDS

Stovky tisíc lidí zemřou na tuberkulózu, protože se jim kvůli rozvratu zdravotnických systémů v době pandemie covidu-19 v chudých zemích nedostane adekvátní lékařské péče.

V Německu za poslední den přibylo 13.565 nových případů

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 13.565 nových případů koronavirové nákazy. Před týdnem byl přírůstek téměř shodný - 13.531. Takzvaná sedmidenní incidence, tedy počet nově infikovaných na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní, mírně klesla. Nyní má hodnotu 82,7, zatímco v úterý činila 83,8 a před týdnem 75,7. Informovala o tom dnes s odvoláním Institut Roberta Kocha (RKI) agentura DPA.

Česko je na prahu další vlny epidemie, vláda zvažuje lokální opatření

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku byl v pondělí nejvyšší za zhruba čtvrt roku. Česko je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na úpatí další vlny epidemie, která znovu přichází ze západu, kde počty nových případů nákazy koronaviru rostly už v minulých týdnech. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že hygienici čekají na výsledky testování ve školách, podle jejichž vyhodnocení se rozhodne o opatřeních proti šíření koronaviru. Případná opatření ale podle premiéra budou lokální, vláda se nechystá třeba uzavírat školy či hranice.

Spojené státy překonaly hranici 40 milionů nakažených

Spojené státy zaznamenaly od začátku pandemie přes 40 milionů potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejvíce ze všech zemí světa. Vyplývá to ze statistik sestavovaných deníkem The New York Times (NYT), který za pondělí zaregistroval 76.060 nově infikovaných. Spojené státy, které mají zhruba 330 milionů obyvatel, zároveň evidují nejvyšší počet mrtvých s covidem-19, v souvislosti s nemocí zemřelo 648.779 Američanů.

Covidová opatření komplikují cizincům příjezd na VŠ

Opatření proti epidemii covidu-19 komplikují některým cizincům ze zemí mimo EU možnost studia vysokých škol v ČR. Problematický je příjezd do země například pro Rusy nebo Indy, odkud se ke studiu v Česku hlásí tradičně vysoký počet lidí.

České studie na zjištění protilátek se zúčastní asi 8000 lidí

Studie na přítomnost protilátek covidu-19 se podle ministerstva zdravotnictví (MZd) účastní přibližně 8000 Čechů včetně zdravotníků, chronicky nemocných a lidí, kteří byli otestováni už v roce 2020 v první fázi studie.

Slovenské nemocnice mají nejvíce hospitalizovaných od konce června

Slovenské nemocnice hlásí nejvíce pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou od konce června. Laboratorní testy v pětimilionové zemi za pondělí podruhé od začátku září potvrdily denní přírůstek více než 300 infikovaných koronavirem. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací.

Na Slovensku je v nemocnicích kvůli koronaviru nejvíce lidí od konce června

Slovenské nemocnice hlásí nejvíce pacientů v souvislosti s koronavirovou nákazou od konce června. Laboratorní testy v pětimilionové zemi za pondělí podruhé od začátku září potvrdily denní přírůstek více než 300 infikovaných koronavirem. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací.