Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Přibylo téměř 400 nakažených, nejvíce za poslední měsíce

Čeští vědci vyvinuli rychlý test na protilátky proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. V tiskové zprávě to dnes uvedli zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Německo hlásí přes 6700 nových případů nákazy

Německo hlásí za posledních 24 hodin přes 6700 nových případů nákazy koronavirem. Údaj dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem byl počet nových případů o zhruba 1000 nižší. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za poslední den v Německu 59 lidí.

NÁZOR: O slovo se hlásí další mutace covidu. Vědec naznačil, jak to bude s očkováním

Světová zdravotnická organizace minulý týden pojmenovala novou variantu koronaviru "hodnou zájmu" řeckým písmenem mí, připomíná mikrobiolog Paul Griffin v komentáři pro server The Conversation. Expert na infekční nemoci z Univerzity v Queenslandu upozorňuje, že tato varianta, která byla prvně identifikována letos v lednu v Kolumbii, pronikla již do 39 zemí.

Švýcarsko eviduje rostoucí počty nakažených, možná i kvůli padělaným testům

Ve Švýcarsku v posledních dnech rostou počty lidí s covidem-19. Podle švýcarských médií mohou stát za nárůstem také padělané PCR testy, kterými se při návratu do země prokazují lidé z početné balkánské diaspory. Na Balkáně, který prožívá další vlnu koronavirové nákazy, byly kvůli falšování testů zatčeny desítky lidí.

Asociace ředitelů nemá informace o tom, že by školy nechtěla hlásit výsledky testování

Předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc nemá informace o tom, že by část škol nechtěla nebo neuměla nahlásit ministerstvu zdravotnictví výsledky z testování žáků na covid-19. Řekl to dnes ČTK. Domnívá se, že nyní už školy úřadu poskytly všechna data.

V Rakousku přibylo za den 1429 nakažených, za pondělí nejvíc od konce dubna

V Rakousku přibylo za poslední den 1429 infikovaných koronavirem SARS-CoV-2. Podle agentury APA je to nejvyšší pondělní číslo od konce dubna. Přibylo také osm zemřelých, což je nejvíce od konce června, a 31 hospitalizovaných s nemocí covid-19.

Německo registruje 4749 nových případů koronavirové nákazy

V Německu úřady za poslední den ohlásily 4749 nových případů koronavirové nákazy. Vyplývá to z dnešních ranních aktualizací dat Institutu Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence je na hodnotě 84,3, a znovu tedy stoupla, protože o den dříve byla 83,1 a před týdnem 75,8.

Počet nakažených v Česku už týden roste. Zvyšuje se i reprodukční číslo

V neděli přibylo v Česku 139 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší nedělní nárůst zhruba za dva měsíce. Před týdnem odhalily laboratoře o 58 nakažených méně. V mezitýdenním srovnání se nárůsty počtu nových případů zvyšují sedm dní v řadě.

Část Austrálie nejspíš kvůli koronaviru otevře hranice až příští rok

Západní Austrálie nespíš kvůli pandemii covidu-19 otevře své hranice pro cestovatele ze zbylých částí země až příští rok. Regionální premiér Mark McGowan řekl, že volné cestování umožní teprve ve chvíli, kdy bude očkováno 80 až 90 procent dospělých obyvatel.

Zrušit nošení roušek bude možné při proočkovanosti 75 procent lidí, řekl Vojtěch

Zrušit nošení roušek a další opatření pro hromadné akce bude možné, až se naočkuje proti covidu-19 asi 75 procent populace, řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Odhaduje, že by se toho mohlo dosáhnout do konce podzimu. V Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že nyní má dokončené očkování proti koronaviru v celé zemi asi 54 procent lidí.

Školy měly 111 nakažených, data podle Vojtěcha poskytlo 86 procent zařízení

Výsledky z prvního testování žáků na covid-19 na začátku školního roku zatím ministerstvu zdravotnictví nahlásilo 86 procent škol. Potvrdilo se v nich 111 případů nákazy. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Vojtěch chce debatu o uznávání protilátek na koronavirus dokončit v září

V souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvažuje o uznávání protilátek na koronavirus. Debatu na toto téma chce dokončit v září. Výnos soudu je podle něj nutné respektovat, ale názory odborníků na protilátky se různí. Vojtěch to dnes řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Očkovací centra v obchodních domech budou fungovat minimálně do října

Očkovací centra v obchodních domech, kde se proti covidu očkuje bez objednání termínu či předchozí registrace, budou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) fungovat minimálně do října. Ministr to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

V Rusku se koronavirem nakazilo už více než sedm milionů lidí

V Rusku počet lidí, kteří se od začátku nynější pandemie nakazili koronavirem, přesáhl sedm milionů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. V zemi s asi 146 miliony obyvatel za poslední den přibylo 18.645 nových případů nákazy a 793 případů úmrtí.

V sobotu přibylo nejvíce případů o víkendovém dni od konce května

Testy v sobotu potvrdily 205 nových případů onemocnění covid-19 v Česku. Je to nejvyšší denní nárůst za víkendový den od konce letošního května. Před týdnem bylo nových případů o 72 méně. V nemocnicích bylo v sobotu 63 lidí s prokázanou nákazou novým typem koronaviru. V mezitýdenním srovnání vzrostl počet hospitalizovaných o 11.

Německo eviduje od začátku pandemie již 4 miliony nakažených

V Německu se od začátku nynější pandemie koronavirem nakazily více než čtyři miliony lidí. Vyplývá to z nejnovější statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). V Česku, které má asi osmkrát méně obyvatel než Německo, testy nákazu prokázaly dohromady u 1,68 milionu lidí.

Austrálie dál zápolí s koronavirem, přibylo 1684 nových případů

Austrálie po sobotním rekordu v podobě 1756 nových případů zaznamenala další vysoký přírůstek ve statistice nových koronavirových infekcí. Dnes jich ohlásila 1684. Země s 25 miliony obyvatel registruje v těchto dnech nejvyšší počty nákaz od začátku pandemie covidu-19 a nedaří se jí zastavit šíření koronavirové mutace delta.

V Německu zaznamenali přes 10 tisíc nových případů koronavirové nákazy

Zdravotnické úřady v Německu za posledních 24 hodin nahlásily 10.835 nových případů koronavirové nákazy. Přesně před týdnem zaznamenaly 10.303 výskyty. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI).

Na Novém Zélandu zemřel první člověk s koronavirem po více než půl roce

Po více než půl roce zemřel na Novém Zélandu člověk nakažený koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví dnes informovalo, že v jedné z aucklandských nemocnic zemřela 90letá žena, která trpěla i dalšími nemocemi. Na Novém Zélandu dosud zemřelo 27 lidí s koronavirovou infekcí, před dneškem byl smrtelný případ naposledy hlášen v únoru.