Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Konec zelené a červené. Aplikace Tečka zmodrala

Covid sráží Afriku na kolena. Márnice jsou plné, nestíhá se pohřbívat

Skupina žen zpívá smuteční písně na hřbitově v metropoli Harare, zatímco hrobníci, odění do jednorázových ochranných obleků, opatrně ukládají bílou rakev do vykopaného hrobu. Nebožtík je 31letý muž, který zemřel na koronavirus. Do nemocnice se vydal příliš pozdě na to, aby mohl být zachráněn. Když skupina truchlících odchází, u hřbitova Warren Hills zastavuje pohřební vůz s další obětí covidu-19, píše list The Guardian.

Slovensko mění systém epidemických omezení, ustoupí od celostátních opatření

Slovensko při zhoršení epidemické situace v souvislosti s koronavirovou nákazou už nebude uplatňovat celostátní, ale jen regionální opatření. Menší omezení se budou vztahovat na provozy a hromadné akce, které navštíví pouze lidé plně očkování proti nemoci covid-19.

V Británii je proti covidu-19 plně naočkováno 75 procent dospělých

V Británii je proti covidu-19 plně naočkovaných přes 75 procent dospělých, informovala dnes tamní vláda. V zemi ovšem za uplynulý den podle agentury Reuters přibylo nejvíce úmrtí s koronavirem od 12. března, je jich 146. První dávku očkování má za sebou skoro 90 procent dospělých.

Německo od 11. října nebude nabízet bezplatné koronavirové testy

Německo od 11. října nebude až na výjimky nabízet bezplatné testy na koronavirus. Dnes se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí. Kancléřka na tiskové konferenci rovněž oznámila, že při týdenním průměru nad 35 nových případů koronaviru na 100.000 obyvatel nebude již tento měsíc možné posedět v interiérech restaurací či navštívit kadeřnictví. Německo tak zvyšuje tlak na to, aby se lidé nechali očkovat proti nemoci covid-19.

V řadě států USA strmě roste počet hospitalizovaných, hrozí přetížení nemocnic

Po strmém nárůstu nových případů koronaviru na některých místech USA z posledních týdnů se řada států potýká s velkým počtem osob hospitalizovaných kvůli těžkému průběhu covidu-19. Texas, který je jedním z epicenter nynější vlny epidemie v USA, žádá nemocnice, aby prováděly jen nezbytné operace a povolal na pomoc zdravotníky z okolních států. Georgia varuje před přetížením tamních nemocnic a Arkansas ohlásil dosud nejvyšší počet hospitalizovaných od propuknutí pandemie. Na řadě míst se přitom stále vedou spory o to, zda znovu obnovovat některé restrikce.

Izrael hlásí přes 6000 nákaz koronavirem, nejvíc za den od února

V Izraeli se za 24 hodin potvrdilo 6275 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce od února a zhruba trojnásobek oproti denním přírůstkům před dvěma týdny. Informují o tom dnes místní média s odvoláním na pondělní oznámení ministerstva zdravotnictví.

V Česku stále není očkovaná pětina seniorů

Proti covidu-19 není očkováno zhruba 560.000 obyvatel ČR starších 60 let, tedy asi 19 procent populace v tomto věku. Mezi kraji se proočkovanost liší, mírně nižší je na Moravě. Na Vysočině vakcinaci nepodstoupilo méně než 17 procent seniorů, o něco více ve Středočeském kraji a Praze.

Počet nakažených dál stoupá. Reprodukční číslo zůstává nad jedničkou

V pondělí laboratoře v Česku zachytily 168 případů koronaviru, o 16 víc než před týdnem. Počty nakažených v mezitýdenním srovnání rostou od pátku. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, se třetím dnem drží těsně nad hodnotou jedna, což značí zrychlování epidemie. K dnešku zůstalo stejně jako předchozí den na hodnotě 1,06. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Covid už má na kontě 4,3 milionu mrtvých

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil hranici 4,3 milionu.

V Německu přibylo 2480 nových případů nákazy

Německo za uplynulý den oznámilo 2480 nových případů koronavirové infekce. Vyplývá to ze statistik Institutu Roberta Kocha (RKI). Za minulé pondělí země zaznamenala 1766 nakažených, napsala dnes agentura DPA.

Za neděli 103 nově nakažených, reprodukční číslo roste

Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, se v Česku druhý den drží nad hodnotou jedna znamenající zrychlování epidemie koronaviru. Nyní takzvané číslo R činí 1,06, den předtím bylo 1,02 a předchozích 20 dní zůstávalo pod jedna. V neděli testy odhalily 103 případů nemoci covid-19, to je o 26 víc než před týdnem.

Očkování v Izraeli ukazuje, jakou mají lidé reakci na třetí dávku vakcíny

Většina lidí, kteří v Izraeli dostali třetí dávku vakcíny proti covidu-19 od společností Pfizer a BioNTech, pociťovala stejné či mírnější vedlejší účinky než po druhé dávce. S odvoláním na první výsledky izraelského průzkumu o tom napsala agentura Reuters.

Vakcína Pfizer/BioNTech funguje i na mutace, nemusí se měnit, tvrdí šéf BioNTechu

Vakcína první generace, kterou na covid-19 vyvinula německá společnost BioNTech ve spolupráci s americkou firmou Pfizer, funguje i proti mutacím koronaviru, jako je kmen delta, a v tuto chvíli není třeba ji uzpůsobovat. Prohlásil to dnes výkonný ředitel BioNTechu Ugur Şahin, kterého citovala agentura AFP.

Podezření na variantu delta má 97 procent vzorků koronaviru v Česku

Podezření na nakažlivější variantu delta je v současné době až u 97 procent osob, které mají pozitivní test na nákazu novým typem koronaviru. Za poslední týden jich bylo metodou diskriminačního PCR vyšetřeno 1787, informoval dnes v tiskové zprávě Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Po ukončené vakcinaci proti koronaviru se nakazilo necelé promile očkovaných

Po ukončeném očkování proti covidu- 19 se v Česku nakazilo touto nemocí zhruba 4570 lidí z 5,08 milionu očkovaných. To je asi 0,9 promile. Po první dávce očkování mělo nákazu asi 23.300 lidí, což je asi 0,5 procenta z celkového počtu očkovaných. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Proticovidová opatření ve školách zřejmě ovlivní i podobu rozvrhů

Proticovidová opatření ve školách zřejmě ovlivní i podobu rozvrhů. Podle ředitele základní školy ve Velvarech na Kladensku Petra Doška se změny dotknou především volitelných předmětů, důvodem je podmínka, aby se nemísily děti z různých tříd.

Kuba hlásí na 9400 nákaz covidem za den, celkem eviduje přes 458.000 případů

Kubánská vláda oznámila v neděli 9427 nákaz koronavirem za předchozí den, jde o třetí nejvyšší denní údaj od počátku pandemie covidu-19. Na Kubě se dosud prokázalo přes 458.000 případů nákazy tímto koronavirem, z toho na 200.400 za minulý měsíc. V neděli oznámilo kubánské ministerstvo zdravotnictví také 83 dalších úmrtí v souvislosti s covidem-19, čímž celkový počet takových úmrtí v zemi dosáhl 3438, informovala agentura EFE.

Šíření koronavirové nákazy na Slovensku zrychluje

Šíření koronavirové nákazy na Slovensku se v posledním období mírně zrychluje, počty nových odhalených případů infekce ale nadále představují jen zlomek předchozí silné vlny nemoci covid-19, jež v zemi vrcholila letos v březnu. Vyplývá to z údajů slovenských úřadů.

Austrálie se obává varianty delta, lokální uzávěra zůstane

Druhý nejlidnatější australský stát Viktorie zruší od dnešní půlnoci místního času pandemickou uzávěru, kterou vyhlásil minulý týden, a to s jednou podstatnou výjimkou.