Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu nadále roste počet nakažených koronavirem za den

O uznávání protilátek se podle Babiše rozhodne do konce srpna

Do konce srpna se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodne o možném uznávání protilátek na covid-19 jako dokladu bezinfekčnosti i o případném podávání třetí dávky očkování starším lidem. Babiš dnes ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že k tomu má být zpracována klinická studie v Moravskoslezském a v Ústeckém kraji a má se konat odborný kulatý stůl, který má moderovat.

Wu-chan, který má 11 milionů obyvatel, dokončil plošné testování

Čínské město Wu-chan, které má zhruba 11 milionů obyvatel, dokončilo masivní plošné testování na koronavirus. S odkazem na dnešní oznámení místních úřadů o tom informuje agentura AFP.

EU v proočkovanosti proti koronaviru dohnala Spojené státy

Zemím Evropské unie se navzdory pomalému začátku podařilo v proočkovanosti proti nemoci covidu-19 dohnat Spojené státy. V unijní sedmadvacítce byla v polovině února nejméně jednou dávkou vakcíny proti covidu-19 naočkována méně než čtyři procenta obyvatel, ale ve Spojených státech 12 procent. Aktuálně v zemích EU dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 60 procent obyvatel, zatímco v USA je to méně než 58 procent. Uvedla to agentura AP.

Počty nových případů druhým dnem rostou, reprodukční číslo nad jedničkou

V Česku v sobotu laboratoře potvrdily 152 nových případů koronaviru, což je o 36 více než před týdnem. Počty tak v mezitýdenním srovnání stoupají druhým dnem. Za pátek eviduje ministerstvo zdravotnictví po revizi dat 173 nakažených, o 34 více než předchozí pátek.

Koronavirus v Německu: Za poslední den dalších 3127 případů nákazy

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 3127 nových případů nákazy koronavirem a čtyři úmrtí. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet nakažených je vyšší než před týdnem, kdy německé úřady hlásily 2097 infekcí.

Ruský "superpřenašeč" dokázal nakazit koronavirem dalších 1500 lidí

V Rusku byl zaznamenán případ, kdy jediný člověk trpící covidem-19 nakazil dalších 1500 lidí, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na experta Alexandra Semjonova. Ten v Jekatěrinburgu na Urale řídí pobočku státního vědeckého střediska virologie a biotechnologií Vektor.

V pátek přibylo v mezitýdenním srovnání jen o pár případů nákazy více

V Česku v pátek přibylo v mezitýdenním srovnání zhruba o desítku více potvrzených případů koronaviru. Laboratoře jich odhalily 147, minulý pátek to bylo 139. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, nepatrně stouplo na 0,93. Téměř tři týdny se drží pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie.

Nárůst epidemie by mohl poškodit vládní strany ve volbách

Nárůst epidemie covidu-19 během září a října by mohl poškodit vládní strany v říjnových sněmovních volbách. Shodli se na tom politologové, které ČTK oslovila. Podle Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity v Brně zhoršení situace s koronavirem jednak může připomenout situaci z druhé a třetí vlny, jednak může mít i ten efekt, že někteří starší voliči nepřijdou k volbám.

V USA přibývá nakažených stejným tempem jako při zimní vlně epidemie

Ve Spojených státech nyní každý den přibývá v průměru 100.000 nových případů koronavirové infekce. Agentura AP připomíná, že nákaza se v zemi naposledy tak rychle šířila při zimní vlně epidemie. Za současným nárůstem stojí vysoce nakažlivá varianta delta, která se poprvé objevila v Indii.

V Německu přibylo přes 3200 nakažených, více než před týdnem

V Německu za poslední den přibylo 3206 nových případů koronaviru, vyplývá ze statistiky, kterou dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem byl denní nárůst nově nakažených přibližně o čtvrtinu nižší. Opět mírně stoupla i sedmidenní incidence, která udává, kolik nově infikovaných připadá na 100.000 obyvatel v sedmidenním úhrnu. Za uplynulý měsíc se zvýšila více než čtyřikrát.

Očkovaní asi mohou přenášet deltu stejně snadno jako neočkovaní

Analýza předběžných dat naznačila, že očkovaní lidé nakažení variantou delta mohou přenášet koronavirus stejně snadno jako ti bez vakcinace. S odvoláním na dnešní prohlášení britské vládní zdravotní agentury Public Health England (PHE) o tom informovala agentura Reuters.

Ukončené očkování proti koronaviru má v Česku více než pět milionu lidí

Ukončené očkování proti koronaviru má v Česku od čtvrtka více než pět milionů lidí. Je to téměř 47 procent obyvatel země. Od prosincového začátku vakcinace aplikovali zdravotníci dosud 10,6 milionu dávek vakcíny. V poslední době ale tempo očkování klesá. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Británie má 74 procent obyvatel naočkovaných. Epidemická situace se zlepšuje

Epidemická situace se ve většině Spojeného království zlepšuje, ukazují data, která dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS). Podle jeho týdenního hlášení počty infikovaných klesají v Anglii, Skotsku a Walesu, ale ne v Severním Irsku.

V USA je proti covidu-19 plně naočkována už více než polovina obyvatelstva

Ve Spojených státech je proti covidu-19 plně naočkována už více než polovina veškerého obyvatelstva. Na twitteru to uvedl Cyrus Shahpar, který shromažďuje data o šíření koronaviru pro Bílý dům. V USA nicméně nadále roste denní počet nových případů nákazy, přičemž tempo vakcinace se jen velmi pozvolna zvyšuje po zhruba dvouměsíčním výrazném poklesu, který začal v polovině dubna. V USA se dnes začaly otevírat některé školy a v řadě států se nadále vedou spory o to, zda bude možné přikázat žákům nošení roušek v učebnách.

Očkování Sputnikem V skončí na Slovensku na konci srpna

Očkování ruskou vakcínou proti covidu-19 Sputnik V skončí na Slovensku 31. srpna. Bude to poslední den, kdy bude možné dostat druhou dávku tohoto přípravku. Očkování první dávkou skončilo 31. července. O ruskou vakcínu byl mezi Slováky malý zájem.

Ve Francii bylo v červenci 87 procent pacientů na JIP nenaočkovaných

Na konci července bylo mezi novými pacienty na jednotkách intenzivní péče ve Francii dvanáctkrát více lidí bez očkování proti covidu-19 než naočkovaných. V průběhu července představovali lidé bez vakcíny setrvale přes 80 procent lidí s vážným průběhem nemoci, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Ústavu pro výzkum, studie a statistiku (Drees) při francouzské vládě, o němž informovala agentura AFP.

V Japonsku se od začátku epidemie koronavirem nakazil skoro milion lidí

Počet lidí, kteří se od začátku pandemie nakazili koronavirem, se v Japonsku přiblížil jednomu milionu. Vyplývá to z dat americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která v Japonsku registruje přes 987.000 případů infekce. Japonská tisková agentura Kjódó dnes napsala, že Japonsko již hranice milionu případů dosáhlo.

Wales po Anglii a Skotsku uvolní o víkendu většinu covidových opatření

Koronavirová opatření po Anglii i Skotsku tento víkend uvolní také Wales. Tamní první ministr Mark Drakeford dnes oznámil, že se v této části Spojeného království v sobotu otevřou noční kluby a skončí povinnost scházet se ve vnitřních prostorech v omezeném počtu. Na rozdíl od Anglie však v platnosti zůstává nutnost nosit v obchodech a veřejné dopravě roušky, napsal zpravodajský server BBC.

V Británii je opět více než 30.000 nakažených za den

Počet nově nakažených koronavirem v Británii za uplynulý den poprvé za posledních sedm dní překonal hranici 30.000. S odvoláním na vládní údaje o tom informovala agentura Reuters. Spojené království také od neděle přesune na seznam zemí s nízkým rizikem infekce mimo jiné Slovensko či Rakousko a zruší karanténu pro neočkované návštěvníky z Francie.