Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Změnit termín očkování chtěly opět tisíce lidí, mohlo se jim to protáhnout

Jak přimět lidi k očkování? Řecko a Irsko je zvýhodní, Polsko zvažuje částečně povinnou vakcinaci

Řecko chce zvýhodnit lidi plně očkované proti covidu-19 a poskytnout jim ve společenském životě některé úlevy oproti neočkovaným. Uvnitř restaurací například nebudou muset očkovaní nosit roušky, oznámila dnes vláda. Ta chce novými opatřeními mimo jiné nalákat lidi, kteří s očkováním váhají. Úlevy pro očkované zvažují i další země.

V Česku je potvrzeno 120 případů varianty delta, nově i lambda z Peru

Laboratoře potvrdily v ČR dosud 120 případů koronaviru varianty delta, dříve označované jako indická. Vyskytly se v Praze, Libereckém, Ústeckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Objevil se také první případ varianty lambda, která je dominantní v Peru.

Mutace delta žene Indonésii na pokraj katastrofy, uvedl Červený kříž

Na pokraji katastrofy je epidemická situace v Indonésii v důsledku rostoucího počtu případů nákazy koronavirem, varoval dnes Červený kříž. V asijské zemi podle něj převládá silně infekční varianta delta a některé nemocnice jsou už nyní plné.

Vláda bude zvažovat testy po dovolené pro očkované jen jednou dávkou

Kvůli šíření delta mutace koronaviru bude ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhovat, aby lidé očkovaní jen jednou dávkou vakcíny museli kvůli prokázání bezinfekčnosti předložit i negativní test. Předložit ho v zaměstnání budou muset také lidé, kteří se budou vracet z dovolené.

Testování ve školách odhalilo u dětí od dubna asi dvě pětiny nákaz

Při testování na covid-19 ve školách se od první poloviny dubna potvrdily zhruba dvě pětiny nákaz zjištěných od té doby u dětí ve věku pěti až 15 let. Celkový záchyt nakažených mezi nimi činil v daném období 11.255, pozitivní test ve škole mělo 4237 z nich.

Nákazy koronavirem se obává nejméně lidí od začátku epidemie

Nákazy koronavirem se v Česku obává 49 procent veřejnosti, což je nejméně od vypuknutí epidemie loni v březnu. Tehdy měly obavy z nemoci covid-19 čtyři pětiny občanů. Nicméně s obavami lidé vyhlíží podzim.

Na plošné testování vydali obchodníci stovky milionů, odhalili minimum nakažených

Za povinné testování zaměstnanců zaplatili obchodníci podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) stovky milionů korun. Náklady ale byly nižší, než jaké by si vyžádala další uzávěra. Záchyty pozitivních případů se ke konci testování pohybují už jen v setinách procenta.

Roste počet nakažených i reprodukční číslo. V pondělí přibylo o třetinu víc případů

Denní pokles potvrzených případů koronaviru v Česku se zastavil. V pondělí testy odhalily 157 pozitivních, o 39 více než před týdnem. Počet nakažených za uplynulý týden v přepočtu na 100.000 obyvatel stoupl k dnešku na 6,8 z předchozích 6,5.

Německo zaznamenalo za poslední den 404 nově nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 404 nových případů nákazy koronavirem a 57 úmrtí. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Počet nakažených je nižší než před týdnem, kdy německé úřady hlásily 455 infekcí.

Vakcíny s technologií mRNA ochrání před covidem-19 řadu let, ukázala studie

Vakcíny využívající technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) poskytnou naočkovaným lidem ochranu před vážnou formou onemocnění covidu-19 řadu let. K takovému závěru dospěla nová studie amerických vědců, jež dnes vyšla v časopise Nature. Britští vědci pak zjistili, že další dávka vakcíny od společnosti AstraZeneca ještě posiluje odezvu imunitního systému u již plně naočkovaných osob.

Soud zrušil povinné testování v malých firmách a u živnostníků

Ministerstvo zdravotnictví náležitě nevysvětlilo, proč bylo potřeba testovat na koronavirus pracovníky malých firem a živnostníky bez zaměstnanců. Nejvyšší správní soud (NSS) dnes dvěma rozsudky zrušil některé články mimořádného opatření. Ukládaly povinnost testovat na covid-19 pracovníky firem do deseti zaměstnanců a osoby samostatně výdělečně činné.

Austrálie bojuje s několika ohnisky nákazy mutací delta

Řada australských států a měst zpřísnila opatření proti šíření koronaviru poté, co se v zemi objevilo několik ohnisek nákazy. Východoaustralské Sydney vyhlásilo minulý pátek dvoutýdenní přísnou uzávěru, ve městě Darwin na severu země byl dnes lockdown prodloužen do pátku.

Smrtnost mezi nakaženými ve Španělsku v posledních týdnech klesá

Smrtnost mezi pacienty nakaženými koronavirem v posledních týdnech ve Španělsku prudce klesla. V současnosti umírají v souvislosti s nemocí covid-19 dvě osoby z tisíce, v předchozích měsících to bylo i desetkrát více.

V Británii přibývá nakažených, vláda přesto počítá s rozvolněním

V Británii nadále přibývá nakažených koronavirem, za poslední den úřady zaznamenaly 22.868 nových infekcí, píše agentura Reuters. Nový britský ministr zdravotnictví Sajid Javid dnes přesto oznámil, že Anglie stále počítá s poslední fází uvolnění 19. července. Pravidla pro vstup britských turistů dnes kvůli narůstajícímu počtu infekcí zpřísnily portugalské a španělské úřady.

Od července nebude až na výjimky nutné nosit respirátory venku

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnu zákona o očkování proti covidu-19, která umožní očkovat i darovanými dávkami vakcíny. Zákon dnes projednala vláda, navrhuje Parlamentu jeho projednání v legislativní nouzi.

Žáci se v září ve školách několikrát otestují na covid-19

Žáci základních a středních škol se na začátku září třikrát preventivně otestují na covid-19. Testování začne 1. září, děti nastupující do prvních tříd základních škol se ale budou moci testovat až 2. září. Testy nakoupí Správa státních hmotných rezerv (SSHR) podle specifikace ministerstva zdravotnictví. Novinářům to dnes po jednání vlády řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Druhá dávka vakcíny bude znovu po 21 dnech, uvedl Vojtěch

Lidé si mohou změnit termín očkování druhou dávkou vakcíny proti covidu-19 od fitmy Pfizer/BioNTech. Možný je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) posun až o osm dní, napsal na twitteru. Termín druhé dávky dosud očkovací centra automaticky dávala na 42 dní, což je horní limit.

Médiím věří 61 procent Čechů, s informacemi o pandemii je to výrazně horší

Médiím v Česku v průměru důvěřuje 61 procent Čechů, informacím o koronaviru ale od nich věří jen 26 procent lidí. Za nejdůvěryhodnější typ média je nadále považováno rádio, kterému věří 73 procent lidí, a televize s 65 procenty. Vyplývá to z letošního průzkumu Ami Digital Index, realizovaného společností AMI Digital ve spolupráci s agenturou STEM/MARK.

Školáci by se měli na začátku září třikrát testovat na koronavirus

Žáci základních a středních škol by se měli po návratu do lavic mezi 1. až 9. září třikrát preventivně otestovat na covid-19. Testování hned první školní den by nemělo být pro školy povinné, budou ho asi moct odsunout na 2. září.