Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Rakousku dostalo vakcínu proti koronaviru již 6000 lidí, očkování ve Francii vázne

Nemocnice mají kvůli koronaviru opět omezit plánovanou péči

Nemocnice nesmí podle dnes vydaného mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví od čtvrtka 31. prosince přijímat pacienty na plánovanou odložitelnou péči. Musí také navyšovat kapacity pro pacienty s koronavirem.

Česko čekají netradiční oslavy příchodu nového roku

Českou republiku letos čekají netradiční oslavy konce starého a začátku nového roku. Lidé se při nich budou muset řídit přísnými protikoronavirovými opatřeními. Kvůli zákazu vycházení tak budou muset vynechat slavení v ulicích měst, sejít s přáteli se nemohou ani v uzavřených restauracích. Města také zrušila tradiční novoroční ohňostroje. Na dodržování opatření budou dohlížet stovky policistů a strážníků.

Očkování: Mezi prioritními skupinami budou všichni učitelé

Mezi prioritními skupinami pro očkování proti koronaviru budou všichni učitelé, i ti z mateřských a speciálních škol. ČTK to po dnešním jednání zástupců ministerstev školství a zdravotnictví napsala mluvčí školství Aneta Lednová. Úpravu strategie, která určuje pravidla očkování proti koronaviru, žádal ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj v dokumentu byli opomenuti pracovníci mateřských a speciálních škol. Ministerstvo zdravotnictví ale tvrdí, že dnešní jednání se týkalo změn v opatřeních protiepidemického systému.

Do ČR dorazila další dodávka vakcín proti koronaviru

Do Česka dorazily další dávky vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová ČTK potvrdila, že jde o dodávku 19.500 dávek, která měla do Česka dorazit do konce letošního roku. Po úterním rozhodnutí ministerstva zdravotnictví bude možné z každého balení získat až šest místo dřívějších pěti dávek, bude tak možné naočkovat až 23.400 lidí. Podle mluvčího společnosti Pfizer Tomáše Sazimy bude dnes vakcína dodána do 20 krajských očkovacích center. Další dodávky se podle dřívějších informací očekávají 7. ledna a pak v týdenních intervalech.

Koronavirus: V polovině ledna by měl být spuštěn systém rezervací na očkování

Ministerstvo zdravotnictví a řídicí tým Chytré karantény připravují metodické pokyny pro očkovací místa a detailní plán očkování. Spolu s kraji ho chtějí dokončit 5. ledna, informovala Chytrá karanténa na twitteru. Později její tým doplnil, že registrační a rezervační systém, přes který se na očkování bude moci objednat veřejnost, bude spuštěn v polovině ledna. Podle dřívějších informací bude třeba se přihlásit přes internet. Jestli bude možná i jiná forma, zatím jasné není.

Zájem o očkování je na jižní Moravě značný, využívá se i 6. dávka

Nemocnice na jižní Moravě pokračují čtvrtým dnem v očkování proti nemoci covid-19. Většina z nich využije možnost dát z jedné ampule šest dávek místo původních pěti, jak umožňuje úterní rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. ČTK to řekli zástupci oslovených institucí.

Jak postupovat vůči odmítačům vakcíny? Německo řeší řadu nejasností kolem očkování

V Německu dostalo během prvních tří dní očkování vakcínu proti covidu-19 více než 60.000 lidí. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Jens Spahn. V průměru se tak očkuje 20.000 lidí denně, většinou seniorů. Do konce roku chtějí úřady distribuovat po celém Německu až 1,3 milionu dávek vakcíny Pfizer/BioNTech.

V Česku přibylo 16 329 nakažených, nejvíc od začátku epidemie. PES se vrátil do 5. stupně

Epidemie koronaviru v Česku před koncem roku nabírá na síle. Testy v úterý odhalily 16.329 pozitivních případů, což je dosud nejvíc. Rekordní je také podíl pozitivních případů na počtu testů, činí 48,5 procenta. Laboratoře tak každému druhému testovanému nákazu potvrdily. Zhoršuje se i situace v nemocnicích, kde se v úterý léčilo nejvíc pacientů s covidem-19 za poslední měsíc. Z 5712 hospitalizovaných bylo 826 ve vážném stavu.

Strmý nárůst nakažených: Rozhodující v epidemii bude první lednový týden, soudí Blatný

Růst počtu nakažených byl podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očekávatelný, čísla přes svátky neodpovídala realitě, protože se méně testovalo a lidé byli doma. Rozhodující bude první lednový týden, uvedl ve vyjádření pro ČTK.

Silvestr bude u televize a internetu. Světové metropole výrazně omezily oslavy v ulicích

Světové metropole letos omezily kvůli epidemii koronaviru svůj silvestrovský program a vyzvaly obyvatele, aby strávili konec roku doma. Podobně jako v České republice v mnohých evropských státech bude na silvestra platit zákaz nočního vycházení. Tradiční ohňostroje či odpočítávání, jež lákají do ulic stovky tisíc lidí, letos v mnohých městech nahradí představení v televizi a na internetu.

V Praze přibylo téměř 2000 nakažených, PES vzrostl na 76 bodů

V Praze v úterý přibylo 1986 potvrzených případů koronaviru, což je nejvíce od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se mají řídit opatření proti covidu-19, se v hlavním městě zvýšil na 76 bodů. Dostal se tak na úroveň nejvyššího pátého stupně. Vyšší index byl v hlavním městě naposledy na začátku listopadu.

Na koronavirus zemřel v USA nově zvolený kongresman Letlow, bylo mu 41 let

S onemocněním covid-19 zemřel ve Spojených státech nedávno nově zvolený kongresman ze státu Louisiana, uvedla BBC na svém webu. Je to podle médií první známý případ, kdy v souvislosti s infekcí zemřel někdo ze zákonodárného sboru USA. Jednačtyřicetiletý Luke Letlow měl složit přísahu první lednovou neděli.

Studie: Nová mutace koronaviru nezpůsobuje vážnější průběh nemoci covid-19

Nakažlivější mutace koronaviru, zaznamenaná v polovině prosince v Anglii, nejspíše nezpůsobuje vážnější průběh onemocnění covid-19 než jiné varianty. Vyplývá to ze závěrů porovnávací studie anglického úřadu pro veřejné zdraví (PHE), na níž dnes upozornila agentura Reuters.

Joe Biden varuje: USA stojí před nejtěžší fází pandemie, očkování jde pomalu

Nadcházející prezident Spojených států Joe Biden při dnešním projevu věnovaném koronavirové krizi uvedl, že Američané mají patrně nejtěžší fázi pandemie stále ještě před sebou. Vládě dosluhujícího prezidenta Donalda Trumpa vytknul, že vakcinace obyvatelstva postupuje příliš pomalu, uvedly agentury Reuters a DPA.

Poučení z roku 2020 a pandemie? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď

NÁZOR - Dosluhující americký prezident Donald trump v neděli konečně podepsal záchranný ekonomický balíček, který mimo jiné prodlouží koronavirovou podporu v nezaměstnanosti o několik měsíců, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii dodává, že s Trumpovým podpisem si neoddechli pouze nezaměstnaní Američané.

Nová zjištění o "britské" mutaci koronaviru, Španělsko chystá registr odmítačů očkování

Španělsko vytvoří registr lidí, kteří se odmítnou nechat očkovat proti koronaviru. List Die Welt uvedl, že se nová mutace viru SARS-CoV-2, která se výrazně šíří v jižní Anglii, v Německu objevila už v listopadu.

Z ampule bude šest dávek vakcíny místo pěti, umožní to ministerstvo

Ministerstvo zdravotnictví schválilo použití šesti dávek vakcíny proti koronaviru z jedné ampule od firmy Pfizer namísto pěti. Nemocnice takto mohou začít očkovat od středy. Na twitteru to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Cílem změny je zvýšit počet lidí, kteří vakcínu dostanou.

Dánsko prodloužilo omezení do půlky ledna a zpřísnilo je

Dánsko prodlouží stávající přísná opatření proti šíření koronaviru o dva týdny do 17. ledna a některá z nich ještě rozšíří. Informovala o tom dnes premiérka této severské země Mette Frederiksenová. Nově zůstanou po Novém roce doma i žáci prvního stupně základních škol a zavřené budou všechny obchody kromě lékáren a potravin i služby jako jsou třeba kadeřnictví.

Pandemie v USA: Počet hospitalizovaných s koronavirem je na novém maximu

Počet pacientů s covidem-19 v amerických nemocnicích byl v pondělí vyšší než minulý čtvrtek a znovu tak dosáhl nejvyšší hodnoty za dobu pandemie. Uvádí to dobrovolnická iniciativa The COVID Tracking Project, jejíž data využívá řada světových zpravodajských organizací. Rekordní vytíženost nemocnic hlásily i dva nejlidnatější americké státy, tedy Kalifornie a Texas.