V Rakousku dostalo vakcínu proti koronaviru již 6000 lidí, očkování ve Francii vázne

V Rakousku dostalo od neděle vakcínu proti covidu-19 již zhruba 6000 lidí. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura APA. S plošným očkováním by se mělo v zemi začít až 12. ledna. Ve Švýcarsku lékový úřad Swissmedic prověřuje úmrtí člověka, který před několika dny dostal vakcínu Pfizer/BioNTech.

Rakousko začala stejně jako většina ostatních členských zemí Evropské unie očkovat vakcínou společností Pfizer a BioNTech v neděli. První osobou, která přípravek dostala, byla 84letá Theresia Hoferová.

Die erste zu impfende Person in Österreich: Theresia Hofer. #ZiBSpezial pic.twitter.com/JzLAZVIW3C

— Maximilian Werner (@MaxlWerner) December 27, 2020

Očkovat se začalo ve všech spolkových zemích najednou, i když podle agentury APA to bylo spíše symbolické, protože mnoha z nich bylo v neděli k dispozici jen několik málo dávek vakcíny.

Přesná čísla o počtu očkovaných nejsou zatím v Rakousku k dispozici. Ministerstvo zdravotnictví je bude pravidelně zveřejňovat až po začátku plošné očkovací kampaně, který je plánován na 12. ledna. Nejprve se budou očkovat obyvatelé domovů pro seniory.

Rakousko v sobotu opět zpřísnilo opatření proti šíření koronaviru. Za posledních 24 hodin země zaznamenala 2550 potvrzených případů nákazy. To je po čase opět více, než kolik lidí se za stejné období uzdravilo. S covidem-19 zemřelo dalších 90 lidí. Celkem se od počátku epidemie nakazilo více než 357.000 lidí, zemřelých s covidem-19 eviduje Rakousko 6149.

Na rozdíl od Rakouska, které opatření v závěru minulého týdne zpřísnilo, sousední Švýcarsko nyní nové restrikce nechystá. Částečnou uzávěru zavedla alpská země v polovině prosince. Dnes vláda oznámila, že epidemickou situaci znovu zhodnotí až 6. ledna.

Na švýcarských webech se objevily informace, že v kantonu Lucern několik dní po podání vakcíny zemřel očkovaný 91letý senior z domova důchodců. Informaci o úmrtí obdržel i švýcarský lékový ústav Swissmedic, který dnes uvedl, že je "silně nepravděpodobné", že by existovala spojitost mezi úmrtím seniora a podáním vakcíny Pfizer/BioNTech.

"Vyšetřování kantonálních lékařských úřadů a ústavu Swissmedic dospělo k závěru, že vzhledem k onemocněním, kterými osoba trpěla, a průběhu její nemoci neexistovala s největší pravděpodobností žádná souvislost mezi úmrtím a očkováním," uvedl ústav v tiskové zprávě. Dostupné komplexní informace podle zprávy ukazují, že přirozenou příčinou smrti byly nemoci, jimiž dotyčný senior trpěl.

Ve Švýcarsku se začalo očkovat už 23. prosince. Jedinou povolenou vakcínou je zatím stejně jako v EU přípravek společností Pfizer a BioNTech. Švýcarsko, které vede společné statistiky se sousedním Lichtenštejnskem, zaznamenalo od počátku epidemie přes 440.000 potvrzených případů nákazy a téměř 7500 zemřelých s covidem-19. Švýcarsko má asi 8,5 milionu obyvatel, Lichtenštejnsko asi 38.000.

Politici ve Francii si stěžují na pomalé očkování

Francie má v tuto chvíli k dispozici přibližně 500.000 dávek vakcíny, očkování začalo v neděli, stejně jako ve většině evropských zemí. Národní strategie počítá s tím, že jako první látku dostanou pacienti domovů pro seniory. Zatím ji má k dispozici 23 zařízení ve čtyřech městech.

Podle průzkumu Ipsos nejsou Francouzi očkování příliš nakloněni, vakcínu by si nechalo aplikovat jen 40 procent z nich. Nechuť k očkování tak patří ve Francii mezi nejsilnější na světě, upozorňuje agentura AFP.

Francouzský šéf očkování, imunolog Alain Fischer dnes uvedl, že očkování bude postupně zrychlovat. Do února by podle něj mělo vakcínu dostat přibližně milion Francouzů v domovech seniorů. Pomalý postup vysvětlil obezřetností, vysokými nároky na skladování a přepravu přípravku, problémy se souhlasem s očkováním u nejstarších pacientů a celkovou vůlí jít přesně podle připraveného plánu, uvádí stanice France info, které Fischer poskytl rozhovor.

"Buď si myslíme, že vakcína má být distribuována, nebo si myslíme, že nemá." Ale ve chvíli, kdy byla schválena, "bychom možná mohli trochu zrychlit, a tím zachránit životy" a "vrátit se k normálnímu životu," uvedl Jean-Christophe Lagarde ze Svazu demokratů a nezávislých (UDI). To je mírně pravicová strana.

"Německo již očkovalo více než 42.000 lidí, Spojené království 900.000 a Francie méně než 200! Po rouškách, testování a karanténě by další selhání bylo hrozné. Žádám vládu, aby zveřejnila plán očkování pro domovy s pečovatelskou službou podle departementů," napsal na twitteru pravicový senátor Bruno Retailleau. Poslanec Eric Ciotti kritizoval vládu za to, že dostatečně nepředvídá.

A gauche, le sénateur PS Rachid Temal estime qu'il s'agit d'un "triple échec du pouvoir en place: un gouvernement incapable de travailler dans la transparence, le retard français dans la vaccination est réel et impressionnant, le sentiment anti-vaccin ne faiblit pas" #AFP https://t.co/09S3bV9Mr2

— Agence France-Presse (@afpfr) December 30, 2020

Kritika vlády ale zaznívá i na levici. Socialistický senátor Rachid Temal na twitteru psal o "trojitém neúspěchu stávající vlády: vláda není schopna pracovat transparentně, zpoždění Francie v očkování je reálné a výrazné a nechuť vůči očkování nepolevuje."

Pomalý postup obhajuje ministr zdravotnictví Olivier Véran. "Neběžíme stovku, ale maraton."

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Rakousko Francie Švýcarsko Olivier Véran

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 10 minutami

před 23 minutami

před 56 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 5 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 6 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 6 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 7 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 8 hodinami

Gaza

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

před 8 hodinami

Ruské drony zaútočily na Dnipro. (16.4.2025)

Mír na Ukrajině se vzdaluje po telefonátu Trumpa s Putinem

Slíbený „mírový průlom“ zůstal pouze rétorikou. Pondělní telefonát mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky a podle mnohých spíše podtrhl, jak daleko se svět nachází od skutečného ukončení války na Ukrajině.

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Západu došla trpělivost. Za brutální útoky v Pásmu Gazy chystá sankce na Izrael

Izrael čelí narůstajícímu mezinárodnímu tlaku kvůli nové ofenzivě v Pásmu Gazy, která si jen za posledních několik dní vyžádala stovky obětí. Lídři Velké Británie, Francie a Kanady varovali, že pokud izraelská armáda neukončí útoky a neumožní vstup humanitární pomoci, přistoupí jejich země ke „konkrétním opatřením“, včetně cílených sankcí.

před 10 hodinami

Konce sezóny se Lars Friis nedočkal. Kouč byl z pozice trenéra Sparty po prohře ve finále MOL Cupu odvolán

Po předešlých dvou sezónách, ve kterých se pražská Sparta po letech dočkali doublu, tedy dvou ligových titulů v řadě za sebou, se Pražané opět ocitli v téměř až bezvýchodné situaci. Po sezóně plné klopýtání přišel ještě větší kolaps v samotném závěru sezóny, tedy v té její nejdůležitější fázi, v nadstavbě. Doposud v ní Sparta pokaždé prohrála a to s Plzní, Jabloncem a Slavií. Když se k tomu přidala středeční prohra ve finále MOL Cupu s Olomoucí (1:3), nebylo už pro klubové vedení jiné východisko z čím dál zoufalejší situace než se rozloučit s trenérem Larsem Friisem.

Zdroj: David Holub

Další zprávy