Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirus se celosvětově prokázal už u více než 80 milionů lidí

Babiš: Odměna pro zdravotníky by mohla být podobná jako za jaro

Zdravotníci by mohli dostat za práci při podzimní druhé vlně covidu-19 podobné odměny jako za jaro. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes večer České televizi (ČT) řekl, že si zdravotníci odměny zaslouží a dostanou je zřejmě za říjen, listopad a prosinec. Zdravotníci v nemocnicích akutní a lůžkové péče dostali za období od března do května 75.000 korun, pokud mají celý úvazek.

Slovensko zahájilo očkování. Jako první dostal vakcínu člen vládní pandemické komise

Slovensko dnes zahájilo očkování proti koronaviru. Jako první Slovák byl ve Fakultní nemocnici Nitra očkován infektolog Vladimír Krčméry, člen vládní pandemické komise. Informovala o tom slovenská média. Slovensko dnes obdrželo prvních zhruba 10.000 dávek vakcíny, kterou vyvinuly společnosti BioNTech a Pfizer.

ONLINE: Česko dostalo první dodávku vakcín, "anglická" mutace koronaviru se šíří

Pražská nemocnice v Motole dnes ráno převzala prvních 9750 dávek vakcín proti novému typu koronaviru od firem Pfizer a BioNTech. S očkováním prvních lidí by se mělo začít v neděli.

Jako první dostanou na Slovensku vakcínu zdravotníci

Slovensko dnes obdrželo prvních zhruba 10.000 dávek vakcíny proti covidu-19, s očkováním začne země pod Tatrami v neděli dopoledne. Vakcínu jako první dostanou zdravotníci v nemocnicích v Bratislavě, Nitře, Banské Bystrici a Košicích. S odvoláním na mluvčí ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura TASR.

Vánoční poselství prezidenta: Zeman vyzval lidi, aby se nechali očkovat proti koronaviru

Prezident Miloš Zeman v dnešním vánočním poselství vyzval všechny občany, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Lidé by podle něj neměli poslouchat výzvy k nenošení roušek a k chování, jako by epidemie neexistovala. Neměli by také podléhat pokušení a vyzývat k dalšímu rozvolňování opatření, i když by to možná bylo populární.

Britská mutace koronaviru se objevila ve Francii a Španělsku, sedm případů má i Japonsko

Mutace koronaviru z jižní Anglie byla poprvé odhalena také ve Francii. Oznámilo to podle agentury AFP v pátek večer francouzské ministerstvo zdravotnictví. Vysoce nakažlivá varianta viru byla prokázána v Tours v centrální části země u Francouze, který trvale žije v Británii. Stejná mutace se dnes našla také u čtyř osob ve Španělsku, od pátku se prokázala celkem u sedmi lidí v Japonsku. Dva nakažené hlásí rovněž kanadská provincie Ontario, svůj případ má i Švédsko.

Průzkum: Dvě třetiny Němců se chtějí nechat očkovat proti koronaviru

Dvě třetiny Němců se chtějí nechat očkovat proti koronaviru, vyplývá z průzkumu agentury DPA. Vakcíny jsou dnes rozváženy po Německu, samotné očkování začne v neděli. Podle šéfa frakce svobodných demokratů (FDP) Christiana Lindnera ale Německo není na očkování dostatečně připravené. Lindner navrhuje úpravy v logistice očkování nebo ve sledovací aplikaci Corona.

Účet pandemie v USA: Miliardy neprojetých mil a prázdná Broadway

V prvním březnovém týdnu přišlo do divadel na známé newyorské třídě Broadway 253.453 diváků. Od poloviny března si už na představení nezašel ani jeden. Jen za březen a duben se kvůli přechodu na distanční výuku nenaservírovalo asi 400 milionů školních obědů. Tyto i další nevšední statistiky přinesla na konci roku agentura AP ve snaze lépe ilustrovat proměnu Spojených států v době pandemie.

Nejtvrdší restrikce: Česko v neděli přejde do 5. stupně PES. Co se změní?

Opatření proti šíření nemoci covid-19 v Česku se od neděle 27. prosince zpřísní, musí se například uzavřít většina obchodů a všechny provozovny služeb, o dvě hodiny se prodlouží zákaz nočního vycházení. Začíná platit nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti protiepidemického systému PES.

VIDEO: Belgický šéfkuchař se nevzdal, pandemii vzdoruje neotřelým způsobem

Protože nemohl kvůli pandemii covidu-19 otevřít svou restauraci, přišel belgický šéfkuchař na nápad obsluhovat hosty na parkovišti svého podniku v obytných vozech. Píše o tom agentura AFP.

Do FN Brno dorazilo 5000 vakcín proti koronaviru, jako první bude očkován Blatný

Do Fakultní nemocnice Brno dorazilo dnes dopoledne téměř 5000 vakcín proti nemoci covid-19. Očkování začne v neděli, řekl novinářům ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Jako první absolvuje očkování ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který byl před odchodem na ministerstvo Štěrbovým náměstkem. Následovat bude vedení nemocnice a další zaměstnanci. Kolem 2000 vakcín z celkové dodávky dostane Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Ministr zdravotnictví a epidemiolog Fauci se v USA veřejně nechali očkovat

Ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar a specialista na infekční choroby Anthony Fauci se v úterý před očima veřejnosti nechali očkovat proti koronaviru. Spolu s nimi si vakcínu nechali aplikovat představitelé orgánů veřejného zdraví a několik zdravotníků v první linii.

Index PES klesl na 76 bodů, v pátek přibylo 2669 nakažených

Rizikový index protiepidemického systému PES v Česku dnes klesl na 76 bodů, což je spodní hranice nejvyššího, pátého stupně pohotovosti. Předtím se index, podle kterého se mají řídit opatření proti nemoci covid-19, držel tři dny v řadě na 81 bodech. Index klesl po snížení tzv. reprodukčního čísla, což je průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, ze zhruba 1,22 na 1,05. V pátek bylo nakažených nejméně od 13. prosince, klesl však i počet testovaných.

FN Motol převzala první dávky vakcíny proti koronaviru, očkování začne v neděli

Pražská nemocnice v Motole dnes ráno převzala prvních 9750 dávek vakcín proti novému typu koronaviru od firem Pfizer a BioNTech. S očkováním prvních lidí by se mělo začít v neděli. Vůz s vakcínou podle informací České televize překročil hranice dvě hodiny po půlnoci, její přepravu ze své továrny v belgickém Puursu zajistil výrobce a v Česku ji doprovázela vojenská policie.

Očkování je naděje. Konec pandemie se blíží, řekl německý prezident ve vánočním projevu

Toužebně očekávané světlo na konci tunelu je stále jasnější, ale i v posledních metrech boje s pandemií nemoci covid-19 je nutné zachovat trpělivost a rozum. Ve vánočním projevu k národu to dnes řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Uvedl také, že s myšlenkami je u těch, kteří s koronavirem bojují na jednotkách intenzivní péče a také u těch, kteří svůj zápas prohráli.

Slovensko má rekordní přírůstek pozitivních PCR testů, po Vánocích bude zřejmě ještě hůř

Slovensko na Štědrý den zaznamenalo dosud nejvyšší počet potvrzených případů u lidí testovaných na nový typ koronaviru PCR testy. Infekce se poprvé prokázala u více než 4000 takto testovaných, informovalo dnes slovenské ministerstvo zdravotnictví. Maďarsko hlásí 2610 nově nakažených a Polsko 9077. V celé Evropě se podle agentury AFP nakazilo virem SARS-CoV-2 už přes 25 milionů lidí.

Rozhovor

Premiér se vyfotí s vakcínou a kampaň pro něj skončí. Vláda chybuje, zneužívá zdravotníky, říká Kubek

ROZHOVOR – Úroveň vypracovaného materiálu k očkovací strategii přirovnává ke školnímu slohovému úkolu, který neřeší praktickou stránku věci. Prezident České lékařské komory Milan Kubek se proto obává, že země nebude schopna očkování proti covidu-19 provést včas. „Opravdu nestačí, aby se pan premiér s dovezenou vakcínou nechal vyfotit a prohlásil něco na téma velkého skoku pro lidstvo a tím to všechno skončilo, včetně kampaně. Státu vytýkám absenci kampaně, která tak dala velký prostor dezinformacím. Také nutně potřebujeme vybudovat síť očkovacích center, “ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Milan Kubek.

Bezdomovci na Slovensku čelí kvůli pandemii nižšímu přivýdělku

Lidé bez domova na Slovensku, kteří si přivydělávají prodejem pouličního časopisu, se během pandemie nemoci covid-19 potýkají s poklesem příjmu i s omezením sociálních kontaktů. Důvodem je výrazněji snížený pohyb lidí v ulicích slovenských měst, ve kterých bezdomovci měsíčník Nota Bene nabízejí.

Na návrat do normálu zapomeňte, vzkazuje profesor. Popsal vývoj v roce 2021

NÁZOR - Dobrou zprávu, že vakcíny proti nemoci covid-19 začínají být aplikovány, tlumí objev nové, potenciálně nakažlivější formy koronaviru v Británii, konstatuje profesor Adam Kleczkowski v komentáři pro server The Conversation. Matematik z University of Strathclyde dodává, že přesný odhad vývoje pandemie je tak stále nejasnější.