FN Motol převzala první dávky vakcíny proti koronaviru, očkování začne v neděli

Pražská nemocnice v Motole dnes ráno převzala prvních 9750 dávek vakcín proti novému typu koronaviru od firem Pfizer a BioNTech. S očkováním prvních lidí by se mělo začít v neděli. Vůz s vakcínou podle informací České televize překročil hranice dvě hodiny po půlnoci, její přepravu ze své továrny v belgickém Puursu zajistil výrobce a v Česku ji doprovázela vojenská policie.

Z přechodu v Rozvadově zamířila kolona podle České televize na ruzyňské letiště a poté do Motola, kde převzal vakcínu ředitel nemocnice Miloslav Ludvík a jeho tým. Při přepravě bylo nutné dodržet předepsanou teplotu minus 70 stupňů Celsia.

Prvních téměř 10 tisíc dávek vakcíny proti koronaviru je v Česku. V noci je z Belgie přivezla dodávka společnosti Pfizer. Očkování má začít podle plánu zítra ráno – mezi prvními dostane vakcínu premiér Andrej Babiš >> https://t.co/QoBvq4Avw1 pic.twitter.com/ENzYgxLo9P

— CT24zive (@CT24zive) December 26, 2020

Dávky se budou distribuovat do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic. Jako první by se měli očkovat zdravotníci a senioři, kteří jsou hospitalizováni nebo žijí v ústavní péči. Mezi prvními mají dostat vakcínu i premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Od února bude spuštěn centrální rezervační systém, který umožní objednat se na očkování široké veřejnosti.

Jana Merxbauerová z Fakultní nemocnice Motol ČTK sdělila, že do dalších nemocnic se budou vakcíny převážet ještě dnes. Doplnila, že v Motole se s očkováním začne v neděli v 08:00.

Ředitel Ludvík řekl České televizi, že vakcíny se budou z Motola do dalších tří pražských nemocnic rozvážet k večeru. Očkovat se v nich začne rovněž v neděli. V Motole podle Ludvíka zůstane 1975 dávek, které nemocnice plánuje podat vybraným zaměstnancům a pacientům léčebny dlouhodobě nemocných. Polovina z 9750 dávek určená pro Moravu se již přepravuje do Fakultní nemocnice Brno, kam by měla dorazit dopoledne.

Ředitel motolské nemocnice uvedl, že další dodávku očekává 29. nebo 30. ledna a poté od 7. ledna vždy po týdnu.

Očkovací sérum firem Pfizer a BioNTech je první a zatím jediné, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zaregistrovala pro použití v EU. Další vakcíny nyní posuzuje. Do tuzemska by ještě do konce roku mělo podle vyjádření ministra Blatného dorazit dalších 20.000 dávek, celkem má Česko zajištěno téměř 12 milionů dávek skoro pro sedm milionů osob.

Očkovat se bude ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní. V hlavním městě se jako první do vakcinace kromě Motola zapojí Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice na Bulovce, v Brně pak Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u svaté Anny. Každá zvládne naočkovat stovky lidí denně. S dalšími vakcínami, které nebudou vyžadovat skladování v hlubokém mrazu, se podle Blatného do očkování zapojí i praktičtí lékaři, vyjíždět mají také mobilní týmy. V plánu je využít rovněž polní nemocnice, které byly na podzim postaveny v Praze a Brně.

Podle průzkumu agentury STEM, který si nechalo zpracovat ministerstvo zdravotnictví, odmítá vakcinaci proti koronaviru 45 procent lidí, dvě pětiny lidí se chtějí nechat očkovat a asi 16 procent váhá. Mezi zastánci očkování jsou nejčastěji lidé starší 60 let, obyvatelé velkých měst a také častěji muži než ženy. Obecně ale 52 procent respondentů podporuje plošné očkování.

Postup vlády při přípravě očkování kritizují opoziční politici, vláda podle nich přípravu tak masivní a logisticky náročné akce podcenila. Kritiky se dočkalo také oznámení premiéra Babiše, že na očkování bude jako koordinátor dohlížet on sám. Podle Blatného je stát na vakcinaci připraven.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování nemocnice Motol Zdravotnictví Praha Pfizer Jan Blatný Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Ilustrační foto

Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?

Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab

Útoky jemenských povstalců ze skupiny Hútíů v Rudém moři vyvolávají rostoucí obavy ze zvětšování blízkovýchodního konfliktu a možného prohloubení hospodářských škod po celém světě. Povstalci svou vojenskou aktivitou přinutili řadu nákladních lodí k odklonu z klíčové úžiny Báb al-Mandab. Tento krok hrozí narušením jedné z nejvýznamnějších námořních tras, která spojuje obchodní cesty mezi Evropou a Asií.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa těsně před vypršením dočasných dovozních poplatků oznámila zavedení nové vlny cel. Opatření se týká více než osmdesáti zemí světa a sazby se pohybují v rozmezí od deseti do dvanácti a půl procenta. Nová celní zátěž vstupuje v platnost okamžitě a představuje další zřetelný pokus Bílého domu obcházet americký zákonodárný sbor v otázkách mezinárodního obchodu.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují

Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla

Donald Trump přistoupil k dalšímu radikálnímu kroku v oblasti mezinárodního obchodu a uvalil nová cla na více než 80 zemí světa. Tento krok má plynule nahradit plošnou desetiprocentní sazbu, jejíž platnost vypršela v pátek. Mezi zasaženými státy jsou nejbližší američtí spojenci i klíčoví obchodní partneři včetně Velké Británie, Kanady, Mexika, Austrálie, Číny nebo členských zemí Evropské unie, kterým úřady vyměřily poplatky ve výši 10 až 12,5 procenta.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil

Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.

před 8 hodinami

včera

Senioři, ilustrační fotografie.

Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.

včera

včera

včera

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

včera

včera

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

včera

včera

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

včera

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

včera

Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN

Ukrajina požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Stalo se tak poté, co ruské útoky na civilní nákladní dopravy zcela zastavily provoz v černomořském námořním koridoru, a to přímo na vrcholu zemědělské sklizně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy