Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Stovky Britů tajně unikly karanténě ve švýcarském středisku

Čínská právnička odsouzena kvůli reportážím z Wu-chanu, podle soudu "vyvolávala nepokoje"

Ke čtyřem letům vězení byla dnes v Číně odsouzena bývalá právnička Čang Čan, která ve městě Wu-chan točila nezávislé reportáže po tamním propuknutí nákazy koronavirem. Soud ji shledal vinnou z "vyvolávání nepokojů", uvedla agentura AFP s odvoláním na jednoho z jejích obhájců.

USA evidují přes 19 milionů případů koronaviru, situace je vážní také v JAR

Již více než 19 milionů lidí se ve Spojených státech od začátku epidemie nakazilo koronavirem. Vyplývá to ze statistiky Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), podle níž za necelý týden přibyl milion nakažených.

Opatření proti koronaviru se zpřísňují, tentokrát s minimem výjimek

Opatření proti šíření nemoci covid-19 v Česku se ode dneška zpřísní, například se musí uzavřít většina obchodů a všechny provozovny služeb. Začíná totiž platit nejvyšší, pátý stupeň pohotovosti protiepidemického systému PES.

Dopady pandemie na psychiku budou lidé pociťovat roky, obává se expert

Pandemie koronaviru a s ní spojené společenské restrikce jsou největší hrozbou pro psychické zdraví širokých vrstev obyvatelstva od druhé světové války. Dopady krize na své mentální rozpoložení budou lidé pociťovat ještě roky poté, co se samotný virus podaří dostat pod kontrolu.

Británie brzy schválí vakcínu od AstraZeneca, píše tisk

Británie začne nejspíš už na začátku ledna distribuovat do očkovacích center vakcínu proti covidu-19 vyvinutou díky spolupráci Oxfordské univerzity s farmaceutickou společností AstraZeneca. Napsal o tom nedělník The Sunday Telegraph. Podle jeho informací by úřady měly očkovací látku schválit během několika následujících dní.

Vláda zveřejnila spot na podporu očkování, Česko je v 5. stupni PES

V některých zemích Evropské unie dnes začalo koordinované očkování proti covidu-19 vakcínou společností Pfizer a BioNTech. První dávku dnes dostali zdravotníci, senioři či politici v Itálii, Rakousku nebo v Česku.

Britská mutace koronaviru expanduje. Pronikla do Norska, Jordánska a na Madeiru

V Norsku, na portugalském ostrově Madeira a v Jordánsku dnes zaznamenali první případy nové a zřejmě nakažlivější mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Británii. Ve všech třech zemích se jedná o osoby, které nedávno přicestovaly ze Spojeného království, informovala agentura Reuters.

Německý pilot vykroužil na nebi obří injekční stříkačku

Německý pilot Samy Kramer během 280 kilometrů dlouhého letu na nebe nakreslil obří injekční stříkačku, aby lidem připomněl začátek očkování proti koronaviru v Evropě.

Babiš: Vakcíny z další dodávky budou příští týden směřovat do krajů

Dodávka dalších 19.500 dávek vakcíny proti covidu-19, která by měla do Česka dorazit příští týden, bude určena i pro regionální nemocnice. Ve svém dnešním videu na facebooku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Téměř 3000 dávek dostane Fakultní nemocnice Ostrava (FNO), protože v Moravskoslezském kraji je nejhorší situace ohledně hospitalizací i počtu lidí vyžadujících intenzivní péči, dodal.

EU začala s koordinovaným očkováním proti koronaviru. Historický den, prohlásil Kurz

V Evropské unii dnes začalo koordinované očkování proti covidu-19 vakcínou společností Pfizer a BioNTech. První dávku dnes dostali zdravotníci, senioři či politici v Itálii, Rakousku, Španělsku, Polsku, Litvě nebo v Česku. Další země sedmadvacítky je budou následovat, některé unijní státy vakcinaci zahájily už v sobotu.

Druhá dekáda ve vědě: Výzkum Marsu, "nůžky" CRISPR, neandrtálci a koronavirus

Výběr pěti nejdůležitějších událostí ve světové vědě a zdravotnictví druhého desetiletí 21. století.

OBRAZEM: Česko zahájilo očkování proti koronaviru, první lidé ho mají za sebou

Česko dnes zahájilo očkování proti koronaviru, který od jara ovlivňuje život nejen u nás, ale po celém světě. V Ústřední vojenské nemocnici byl jako první očkován premiér Andrej Babiš (ANO), hned po něm následovala pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Podívejte se s námi, jak to na místě vypadalo.

Izrael zavádí třetí lockdown. Od začátku epidemie se nakazilo přes 400 tisíc lidí

Počet nakažených koronavirem v Izraeli od počátku pandemie dnes překonal hranici 400.000, za posledních 24 hodin se v blízkovýchodním státě, který dnes odpoledne zamíří do třetí plošné uzávěry, nakazilo dalších 2636 lidí. V zemi se zároveň už týden proti covidu-19 očkuje, vakcínu dostalo dosud více než 230.000 lidí, informovaly tiskové agentury.

Vláda letos řešila především epidemii, pokračuje spor ohledně Babišova střetu zájmů

Hlavní náplní činnosti menšinové vlády ANO a ČSSD se v letošním roce stala opatření související s epidemií covidu-19. Kabinet prosadil mimo jiné zrušení superhrubé mzdy, které ale v rozporu s vládním programovým prohlášením doprovodilo snížení daně z příjmu na 15 místo 19 procent. Pro daňový balíček kvůli tomu nehlasovala koaliční ČSSD, ANO jej prosadilo s opozicí.

Česko očkuje proti koronaviru, první dávku dostal Babiš

V České republice se dnes začalo s očkováním proti nemoci covid-19. První dávky vakcíny v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) podali zdravotníci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a válečné veteránce Emilii Řepíkové. Vakcínu od firem Pfizer a BioNTech, která je zatím jediná registrovaná pro použití v Evropské unii, mají k dispozici další tři pražské a dvě brněnské nemocnice.

Blatný dostal jako první vakcínu ve FN Brno. Není čeho se bát, vzkazuje veřejnosti

Fakultní nemocnice Brno dnes zahájila očkování proti nemoci covid-19. Prvním očkovaným byl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který byl před odchodem na ministerstvo v nemocnici náměstkem. Zařízení má asi 3000 vakcín. Dalších bezmála 2000 má Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která začala očkovat v ranních hodinách.

Babiš otočil: Česko nebude mít vládního zmocněnce pro očkování

Česko nebude mít vládního zmocněnce pro očkování proti covidu-19, řekl po dnešním zahájení očkování v Praze novinářům premiér Andrej Babiš (ANO). Týden staré oznámení, že zmocněncem bude sám, bylo podle premiéra nadsázkou. Babiš však bude celou vakcinační akci řídit spolu s ministerstvem zdravotnictví a dohlížet na ni. Hlásí se k odpovědnosti za to, jak očkování bude postupovat.

Svatoanenská nemocnice v Brně zahájila očkování, prvním byl jeden ze zaměstnanců

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně zahájila dnes ráno kolem 8:30 očkování proti nemoci covid-19. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Prvním očkovaným byl jeden ze zaměstnanců, dosud se jich na očkování přihlásilo kolem 800. Nemocnice má bezmála 2000 vakcín.

PES klesl na čtvrtý stupeň, v sobotu přibylo přes 3000 nakažených

Index rizika protiepidemického systému PES v Česku, podle něhož se mají řídit opatření proti nemoci covid-19, dnes klesl z nejvyššího, pátého stupně na čtvrtý. Hodnota indexu se snížila ze sobotních 76 bodů na 71 bodů ze sta.