Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Do pololetí naočkujeme jen polovinu Česka, Babiš se místo strategie věnuje marketingu, říká Němeček

Rozhovor

V Praze přibylo 1308 nakažených, už není regionem s nejnižším indexem PES

V Praze přibylo v pondělí 1308 potvrzených případů koronaviru. Je to druhý nejvyšší nárůst od konce října. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se mají řídit opatření proti koronaviru, se v hlavním městě zvýšil na 66 bodů. Stále tak je ve čtvrtém stupni pohotovosti z pěti.

Přibylo 10 811 případů koronaviru, roste počet hospitalizovaných. PES beze změny

V pondělí po vánočních svátcích zjistily laboratoře v Česku 10.811 potvrzených nákaz koronavirem. Jde o třetí nejvyšší údaj od 7. listopadu, více jich bylo jen minulý týden v úterý a ve středu. Po svátcích se začalo více testovat, i když ještě ne tolik jako před svátky. Podíl pozitivních případů tak stoupl na 42,26 procenta, což je dosud nejvíc.

Komentář

Odpůrci vakcín chtějí zkoumat Babišovu krev. I tyhle šílenosti opravdu najdete na internetu

KOMENTÁŘ - Dalo se to čekat. Příznivci dezinformací dlouho volali po tom, aby se jako první nechali novou vakcínou naočkovat politici. Když se tak stalo, tak rázem otočili, a najednou chtějí rozbor vakcíny. Otáčí se nedůvěra v osobu Andreje Babiše proti němu, nebo si jen vyznavači konspirací a hoaxů našli nový cíl?

Ve FN Motol byl jako první očkován profesor Pafko: Nerozumím lidem, kteří se vakcinace bojí

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg Pavel Pafko. Ten podle svých slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním, řekl před samotným vpichem jehly. V nemocnici bylo připraveno 1975 dávek vakcíny, denně se zvládne v tomto ústavu naočkovat kolem 500 lidí, řekl novinářům ředitel nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD).

Koronavirus a jeho mutace se šíří dál, Německo má přes 30 tisíc obětí epidemie

První případy nové a zřejmě nakažlivější mutace koronaviru, která se objevila v Británii, ohlásila také Jižní Korea. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Index rizika epidemie v Česku, podle kterého se mají řídit opatření proti šíření nemoci, zůstává druhý den se 71 body ve čtvrtém stupni. Do něho se dostal v neděli po devíti dnech v nejvyšším, pátém stupni.

Babiš žádá Evropskou komisi, aby umožnila z ampule očkovat více dávkami

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech šest dávek namísto nynějších pěti.

Brněnské nemocnice pokračují v očkování zaměstnanců, s pacienty se začne v úterý

Fakultní nemocnice Brno dnes druhým dnem pokračuje v očkování proti nemoci-19, dnes by chtěla očkovat asi 500 lidí. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní se očkují zaměstnanci na klinikách navzájem. Kromě toho nemocnice hledá vhodné pacienty, kterým by dávku podala. Část vakcín poskytla nemocnice jiným zařízením jako nemocnicím města a domovům seniorů. V očkování druhým dnem pokračuje i Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Rusko přiznalo rekordní úmrtnost kvůli koronaviru

Ruská vláda dnes připustila, že nemoc kterou vyvolává koronavirus, letos v Rusku způsobila přibližně 186.000 úmrtí, uvedla agentura AFP. Tento údaj je více než třikrát vyšší než počet obětí, který koronaviru ruské úřady dosud oficiálně připisovaly.

Slovenští poslanci mohou do práce i s koronavirem, nová vyhláška je terčem kritiky

Nová vyhláška umožňuje slovenským poslancům, ministrům či prezidentce pracovat i v případě, že mají pozitivní test na koronavirus nebo byli v kontaktu s nakaženým. Podmínkou je, aby neměli klinické příznaky covidu-19, nosili respirátory FFP2, používali rukavice, dezinfekci a omezili pohyb na pracovišti, píše agentura TASR.

Vakcína Pfizer/BioNTech má americké označení, v EU se přejmenuje na Comirnaty

Vakcína proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech má na balení označení pro americký trh, dostala ale výjimku pro EU. Od března budou šarže značené v souladu s evropskou legislativou a balení ponese název Comirnaty. Informoval o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Arogance moci? Novoroční oběd Zemana, Babiše a jejich rodin bude, ačkoli platí 5. stupeň PES

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš ČTK potvrdil, že se chystá počátkem ledna i s rodinou na novoroční oběd k prezidentovi Miloši Zemanovi do Lán. Návštěva je podle Babiše zcela v souladu s protiepidemickými opatřeními. Země je nyní kvůli šíření infekce koronaviru v nejpřísnějším stupni opatření, kdy je na veřejnosti povoleno setkání pouze dvou osob.

Dodávka vakcíny Pfizer/BioNTech do EU má zpoždění, problémy pociťuje i Česko

Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že další dodávka asi 19.000 dávek vakcíny proti koronaviru dorazí do Česka ve čtvrtek 31. prosince. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí úřadu Barbora Peterová.

Očkování v Německu není bez problémů, zřejmě byl přerušen řetězec chlazení vakcíny

V Německu zemřelo za poslední den dalších 348 pacientů s nemocí covid-19, čímž počet mrtvých od začátku epidemie překonal 30.000. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha. Nakažených přibylo za uplynulých 24 hodin 10.976, což je výrazně méně než před týdnem. Úřady to připisují především nižšímu množství testů během Vánoc.

Polsko je kvůli epidemii v celostátní karanténě, zákaz vycházení o silvestrovské noci

V Polsku dnes začala platit celostátní karanténa s cílem omezit šíření koronaviru, která potrvá do 17. ledna. Zavřené musely zůstat hotely, sjezdovky a částečně i nákupní centra, kde mohou mít otevřeno jen některé obchody jako potraviny, drogerie, lékárny či prodejny s nábytkem. O silvestrovské noci bude platit omezení pohybu lidí od sedmé hodiny večer do šesté ráno.

Svaz pivovarů vyzval vládu, aby zvážila otevření hospod ve 4. stupni PES

Vláda by měla zvýšit kompenzace za zavřené restaurace. Současná úhrada 40 procent nákladů není dostatečná, mělo by jít alespoň o 60 procent. Vláda by také měla zvážit udržení provozu gastronomických zařízení i ve čtvrtém stupni protiepidemického systému (PES), sdělila dnes ČTK výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Porušování restrikcí: Pražští strážnici řešili o Vánocích téměř 700 přestupků

Pražští strážníci řešili o Vánocích 696 případů porušení opatření proti šíření nemoci covid-19, nejvíc jich bylo v MHD. Strážníci řešili rovněž přestupky zákazu vycházení, nedovoleného shlukování a porušení týkající se restaurací. Strážníci také zadrželi několik celostátně hledaných osob a zabránili rvačce. ČTK to dnes sdělila mluvčí městské policie (MPP) Irena Seifertová.

Očkování v ČR: Vakcínu proti koronaviru dostalo za první den zhruba 1260 lidí

Vakcínu proti covidu-19 dostalo v ČR za první den očkování asi 1260 lidí v Praze a v Brně, většinou šlo o zdravotníky. Dnes by jich jen v Praze mělo být dalších asi 1350. ČTK to zjistila z tiskových oddělení jednotlivých nemocnic. V sobotu do ČR dorazilo prvních 9750 dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, dalších asi 19.000 by mělo přijít tento týden. V některých krajích ale očekávali, že budou dodány už dnes.

Vakcína je naší jedinou zbraní. Stovky českých lékařů podepsaly výzvu k odpovědnosti

Více než dvě stovky českých lékařů podepsaly výzvu veřejnosti k odpovědnosti v době pokračující epidemie koronaviru. Upozorňují, že je třeba nadále dodržovat základní hygienická pravidla, a nepodléhat fake news točících se kolem očkování proti nemoci.

Epidemie v Česku: PES zůstává na 4. stupni, reprodukční číslo kleslo

Index rizika epidemie covidu-19 v Česku, podle kterého se mají řídit opatření proti šíření nemoci, zůstává druhý den se 71 body ve čtvrtém stupni. Do něho se dostal v neděli po devíti dnech v nejvyšším, pátém stupni. Opatření přitom pátému stupni odpovídají od neděle, uzavřít se například musela většina obchodů.