ROZHOVOR | Do pololetí naočkujeme jen polovinu Česka, Babiš se místo strategie věnuje marketingu, říká Němeček

ROZHOVOR – Je rozčarovaný, jakým způsobem vláda zpracovala očkovací strategii. Ředitel Bohumínské městské nemocnice Svatopluk Němeček vypracovaný materiál považuje za hrubý nástřel, který vznikl narychlo. „Po jejím prostudování jsem zjistil, že z počtu zajištěných dávek se jedná o naprosto podceněnou akci. Pokud by všechno podle schématu probíhalo optimálně, tak někdy do pololetí by bylo proočkováno jen padesát procent populace, což by nemělo stačit na nějakou kolektivní imunitu. Doplácíme na to, že se premiér věnuje více marketingu než strategii,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exministr zdravotnictví.

Vadí mu, že do očkovacího procesu nebyly zapojeny zdravotní pojišťovny. Jejich absenci šéf bohumínské nemocnice Svatopluk Němeček pokládá za velkou chybu. „Pokud chceme velkou část běžné populace proočkovat, tak to skutečně nepůjde bez praktických lékařů. A z hlediska organizace by právě zdravotní pojišťovny uměly pomoci, a to například tím, že by praktiky dovedly i finančně namotivovat.“

Bývalý ministr zdravotnictví vytýká současnému vládci resortu Janu Blatnému jeho povolnost. Připadá mu, že kolega příliš ustupuje tlakům vedeným mimo zdravotnictví. „A strategie boje proti covidu-19 se přizpůsobuje podle toho, jak zrovna kdo zatlačí. Mám pocit, že není vůle držet lajnu, abychom měli co nejméně nakažených pacientů koronavirem. Příliš se ustupuje ostatním věcem, což koneckonců nejlépe dokumentuje protiepidemický systém (PES).“

Internista kritizuje, že téměř deset let nebyl aktivován pandemický plán. „V okamžiku, kdy covid-19 do země dorazil, tak se jeho aktualizace měla provést. Vše souvisí s tím, že od začátku nebyla stanovena strategie, jak proti viru postupovat.“

Expert na vnitřní lékařství si přeje, aby vládní kampaň ohledně vakcinace zdůrazňovala, že naočkovaný zájemce bude moci cestovat do zahraničí. „ A protože si Češi oblíbili zahraniční turistiku, tak by zmíněný argument mohl zabrat a řadu váhajících lidí přesvědčit, že vakcína je dobrou cestou k návratu věcí, které máme rádi a jež nám v současnosti chybí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Svatopluk Němeček, člen ČSSD.

DO POLOLETÍ SE PROOČKUJE JEN PADESÁT PROCENT POPULACE

Pane řediteli Němečku, co říkáte na oznámení premiéra Andreje Babiše, že nakonec nebude vládním zmocněncem pro očkování, ačkoli krátce před Vánocemi informoval, že se do zmíněné funkce jmenoval? V neděli ministerský předseda uvedl, že se z jeho strany jednalo pouze o nadsázku. Zřejmě jste si oddychl i vy sám, neboť po Babišově původním oznámení jste na sociální sítě napsal: „Tak to je konec. Za co převzal odpovědnost, skončilo katastrofou.“

Domnívám se, že už ve chvíli, kdy se premiér jmenoval do pozice vládního zmocněnce pro očkování, tak to nemohl myslet vážně. Ministerský předseda totiž má množství aktivit a nemůže se na sto procent věnovat tak náročné pozici, jakou řízení očkování představuje. Spíše jeho postoj vypovídá o tom, že se věnuje hlavně marketingové stránce, než aby někdo očkovací strategii řádně, fakticky zajistil. Jasně to dokumentuje, jak je vše nepřipravené.

Co tedy u očkovací strategie nejvíce postrádáte?

Podrobně jsem si ještě v neděli znovu pročítal její verzi a přiznám se, že mě při jejím čtení napadalo více otázek než odpovědí. Osobně vydanou očkovací strategii považuji pouze za pracovní verzi, která měla být připravena v pololetí. A navíc se vypracovaný materiál měl projednávat se všemi dotyčnými a měl být rozepsán do detailní podoby. Text, který se mně dostal do ruky, je pouhým hrubým nástřelem, který vznikl narychlo. Podle vydané očkovací strategie totiž není vůbec jasné, jak vše bude probíhat. Po jejím prostudování jsem zjistil, že z počtu zajištěných dávek se jedná o naprosto podceněnou akci. Pokud by všechno podle schématu probíhalo optimálně, tak někdy do pololetí by bylo proočkováno jen padesát procent populace, což by nemělo stačit na nějakou kolektivní imunitu.  Musíme si také uvědomit, že věci uvedené na papíře se od reality často výrazně liší. Uvidíme, jaká bude opravdová skutečnost a jak budeme vůbec schopni očkovací dávky aplikovat. To je jeden velký otazník.

Mluvíte v obecné rovině, která nezasvěceným příliš neřekne. Můžete, prosím, být ve vaší kritice konkrétnější?

Do celkového procesu očkovací strategie mně chybí zapojení zdravotních pojišťoven. Pokud chceme velkou část běžné populace proočkovat, tak to skutečně nepůjde bez praktických lékařů. A z hlediska organizace by právě zdravotní pojišťovny uměly pomoci, a to například tím, že by praktiky dovedly i finančně namotivovat. Disponují robustním informačním systémem, který zpracovává obrovské množství dat, jež se týkají poskytování zdravotní péče. S jejich zkušenostmi by pro ně nebylo problémem přijít s dalšími návrhy a aktivitou. Bohužel v dosavadní strategii jsem zapojení zdravotních pojišťoven nezaregistroval, tedy s výjimkou toho, že mají stanovit cenu úhrady pro poskytovatele za očkování. Jinak jsem opravdu žádnou zmínku ohledně pojišťoven nezaznamenal. Skutečně je nutné si uvědomit, že praktici a zdravotní pojišťovny jsou klíčoví ve snaze, aby se podařilo proočkovat co největší část běžné populace.  Proto považuji za velkou chybu, že nebyly zahrnuté do celkového projektu.

Můžete říci, kdy očkovací látka dorazí do vaší bohumínské nemocnice, aby mohla být aplikována tamním zdravotníkům?

Do konce týdne máme nahlásit asi padesát zdravotníků z bohumínské nemocnice a dostaneme pro ně očkovací látku. Zatím se ale jedná o symbolickou záležitost. (Do Moravskoslezského kraje zatím však slibovaná vakcína nedorazila, první dávky by měly být k dispozici na Silvestra-pozn. red.)

Panuje mezi vaším personálem na očkování jednotný názor, souhlasí s ním všichni?

Zatím jsem neslyšel, že by se někdo proti vakcíně vzpouzel. Pro zdravotníky je to dobrovolná nabídka. Co jsem měl ale možnost mluvit s kolegy z anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), tak sice říkali, že každá očkovací látka může mít negativní vedlejší účinky, s nimiž je nutné počítat, ale pořád je pro ně vakcína lepší, než aby skončili na plicním ventilátoru s těžkým průběhem covidu-19. Zvláště, když personál z ARO v praxi vidí, jak pacienti mohou dopadnout, tak nebudou vůbec váhat.

Co jako bývalý ministr zdravotnictví nejvíce vytýkáte současnému šéfovi resortu Janu Blatnému (za ANO)?

Je složité jednoznačně říci, za co je konkrétně odpovědný on a jakou problematiku zdědil především po Adamu Vojtěchovi. Myslím si, že převážné množství současných nedostatků vzniklo v průběhu první poloviny roku a nyní se organizační manko dohání například očkovací strategií a přípravou na očkování. Co bych panu ministrovi asi vytknul, i když vše pozoruji z dálky, je jeho povolnost. Připadá mně, že příliš ustupuje tlakům vedeným mimo zdravotnictví. A strategie boje proti covidu-19 se přizpůsobuje podle toho, jak zrovna kdo zatlačí. Mám pocit, že není vůle držet lajnu, abychom měli co nejméně nakažených pacientů koronavirem. Příliš se ustupuje ostatním věcem, což koneckonců nejlépe dokumentuje protiepidemický systém (PES). 

Zaráží mě, že pandemický plán nebyl aktualizovaný od roku 2011, a to ani za vašeho působení v čele resortu z let 2014 až 2016?

Především jsem přesvědčený, že v okamžiku, kdy covid-19 do země dorazil, tak se aktualizace měla provést. Myslím si, že je to jedna z mnoha věcí, která se neudělala a měla se okamžitě zrealizovat. Vše souvisí s tím, že od začátku nebyla stanovena konkrétní strategie, jak proti viru postupovat.

OČKOVACÍ KAMPAŇ BY MĚLA BÝT POSTAVENA NA CESTOVÁNÍ

Souhlasil byste s tím, aby si lidé mohli vybírat přesný typ vakcíny, která jim bude aplikována?

Teoreticky si zájemci asi budou moci vybírat značku látky. Očkování je totiž dobrovolné a tím pádem nemůže nikdo nikoho donutit k aplikaci vakcíny, kterou nechce. Pak ale hrozí, že takový člověk může na svou značku čekat podstatně déle. Část lidí volby jistě využije, ale myslím si, že rozdíl mezi jednotlivými vakcínami bude nicotný oproti rozdílu, zda jste se nechal očkovat anebo nikoli. Osobně bych na žádném typu nelpěl. V okamžiku, kdy bude dostupná jakákoli vakcína, by se člověk měl nechat okamžitě naočkovat.

Jak se připravuje bohumínská nemocnice, které šéfujete, na očkování pacientů či běžných zájemců?

S očkováním především začneme na oddělení pro dlouhodobě nemocné, kde máme k dispozici sto lůžek. Jelikož se jedná o nejrizikovější skupinu, tak chceme proočkovat maximální počet těchto lidí. Pokud vím, tak kolegové už komunikují s jednotlivými pacienty ohledně očkování. Naším prvořadým záměrem je tedy aplikovat vakcínu právě této postižené populaci. Obecně v žádné nemocnici, kde jsou lidé hospitalizováni, není technickým problémem pacienty naočkovat. Otázkou je, jak to bude po organizační stránce s ostatní populací, která neleží v nemocnicích.  Tady se obávám největšího problému.

Zahlcují se v současné době nemocnice pacienty, kteří onemocněli covidem-19?

Co se týče bohumínské nemocnice, tak posledních deset dní se nic dramaticky nemění. Z běžných oddělení jsme vytvořili dvě covidové jednotky. Třicet procent naší kapacity tvoří pacienti s koronavirem, ovšem my jsme malým zařízením. Pokud mám ale informace z celého Moravskoslezského kraje, tak nemocnice začínají být na hraně vytíženosti. Musíme doufat, že se situace nebude dále zhoršovat a křivka nakažených půjde dolů. Ovšem je naprosto vyloučené cokoli do dalších dní predikovat.

Tuzemští i zahraniční politici tvrdí, že vakcína představuje naději pro běžný návrat do života. Myslíte si i jako lékař, že lidé, kteří budou řádně proočkováni, budou smět cestovat do ciziny? Nemožnost vycestovat má totiž vliv i na špatnou psychiku některých lidí.

Pevně věřím, že díky vakcíně budeme moci zase vyjet za hranice země. Pokud chce vláda dělat nějakou kampaň, tak by do ní měla zakomponovat informaci, že drtivá většina států bude upřednostňovat cestující s potvrzením o očkování a nebude jim při vstupu na jejich území dělat žádné problémy. A to by pro většinu lidí mělo být velkou motivací, aby očkování podstoupili. Osobně i mně už cestování po Evropě chybí, protože je mým velkým koníčkem, a tak doufám, že vakcína zase umožní turistiku.

Vládní kampaň by tedy v souvislosti s očkováním měla být postavena i na možnosti cestovat, pokud si nechám aplikovat vakcínu…

Ano, přesně tak. Jsem přesvědčený, že kabinet v propagaci měl zdůrazňovat, že očkování otevře pomyslné závory k cestování. A protože Češi si oblíbili zahraniční turistiku, a to minimálně v létě, kdy létají k moři, tak by zmíněný argument mohl zabrat a řadu váhajících lidí přesvědčit, že vakcína je dobrou cestou k návratu věcí, které máme rádi a jež nám v současnosti chybí. Na cestování bych proto v očkovací kampani klad velký důraz.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Svatopluk Němeček Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy