ROZHOVOR | Do pololetí naočkujeme jen polovinu Česka, Babiš se místo strategie věnuje marketingu, říká Němeček

Vadí mu, že do očkovacího procesu nebyly zapojeny zdravotní pojišťovny. Jejich absenci šéf bohumínské nemocnice Svatopluk Němeček pokládá za velkou chybu. „Pokud chceme velkou část běžné populace proočkovat, tak to skutečně nepůjde bez praktických lékařů. A z hlediska organizace by právě zdravotní pojišťovny uměly pomoci, a to například tím, že by praktiky dovedly i finančně namotivovat.“

Bývalý ministr zdravotnictví vytýká současnému vládci resortu Janu Blatnému jeho povolnost. Připadá mu, že kolega příliš ustupuje tlakům vedeným mimo zdravotnictví. „A strategie boje proti covidu-19 se přizpůsobuje podle toho, jak zrovna kdo zatlačí. Mám pocit, že není vůle držet lajnu, abychom měli co nejméně nakažených pacientů koronavirem. Příliš se ustupuje ostatním věcem, což koneckonců nejlépe dokumentuje protiepidemický systém (PES).“

Internista kritizuje, že téměř deset let nebyl aktivován pandemický plán. „V okamžiku, kdy covid-19 do země dorazil, tak se jeho aktualizace měla provést. Vše souvisí s tím, že od začátku nebyla stanovena strategie, jak proti viru postupovat.“

Expert na vnitřní lékařství si přeje, aby vládní kampaň ohledně vakcinace zdůrazňovala, že naočkovaný zájemce bude moci cestovat do zahraničí. „ A protože si Češi oblíbili zahraniční turistiku, tak by zmíněný argument mohl zabrat a řadu váhajících lidí přesvědčit, že vakcína je dobrou cestou k návratu věcí, které máme rádi a jež nám v současnosti chybí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Svatopluk Němeček, člen ČSSD.

DO POLOLETÍ SE PROOČKUJE JEN PADESÁT PROCENT POPULACE

Pane řediteli Němečku, co říkáte na oznámení premiéra Andreje Babiše, že nakonec nebude vládním zmocněncem pro očkování, ačkoli krátce před Vánocemi informoval, že se do zmíněné funkce jmenoval? V neděli ministerský předseda uvedl, že se z jeho strany jednalo pouze o nadsázku. Zřejmě jste si oddychl i vy sám, neboť po Babišově původním oznámení jste na sociální sítě napsal: „Tak to je konec. Za co převzal odpovědnost, skončilo katastrofou.“

Domnívám se, že už ve chvíli, kdy se premiér jmenoval do pozice vládního zmocněnce pro očkování, tak to nemohl myslet vážně. Ministerský předseda totiž má množství aktivit a nemůže se na sto procent věnovat tak náročné pozici, jakou řízení očkování představuje. Spíše jeho postoj vypovídá o tom, že se věnuje hlavně marketingové stránce, než aby někdo očkovací strategii řádně, fakticky zajistil. Jasně to dokumentuje, jak je vše nepřipravené.

Co tedy u očkovací strategie nejvíce postrádáte?

Podrobně jsem si ještě v neděli znovu pročítal její verzi a přiznám se, že mě při jejím čtení napadalo více otázek než odpovědí. Osobně vydanou očkovací strategii považuji pouze za pracovní verzi, která měla být připravena v pololetí. A navíc se vypracovaný materiál měl projednávat se všemi dotyčnými a měl být rozepsán do detailní podoby. Text, který se mně dostal do ruky, je pouhým hrubým nástřelem, který vznikl narychlo. Podle vydané očkovací strategie totiž není vůbec jasné, jak vše bude probíhat. Po jejím prostudování jsem zjistil, že z počtu zajištěných dávek se jedná o naprosto podceněnou akci. Pokud by všechno podle schématu probíhalo optimálně, tak někdy do pololetí by bylo proočkováno jen padesát procent populace, což by nemělo stačit na nějakou kolektivní imunitu.  Musíme si také uvědomit, že věci uvedené na papíře se od reality často výrazně liší. Uvidíme, jaká bude opravdová skutečnost a jak budeme vůbec schopni očkovací dávky aplikovat. To je jeden velký otazník.

Mluvíte v obecné rovině, která nezasvěceným příliš neřekne. Můžete, prosím, být ve vaší kritice konkrétnější?

Do celkového procesu očkovací strategie mně chybí zapojení zdravotních pojišťoven. Pokud chceme velkou část běžné populace proočkovat, tak to skutečně nepůjde bez praktických lékařů. A z hlediska organizace by právě zdravotní pojišťovny uměly pomoci, a to například tím, že by praktiky dovedly i finančně namotivovat. Disponují robustním informačním systémem, který zpracovává obrovské množství dat, jež se týkají poskytování zdravotní péče. S jejich zkušenostmi by pro ně nebylo problémem přijít s dalšími návrhy a aktivitou. Bohužel v dosavadní strategii jsem zapojení zdravotních pojišťoven nezaregistroval, tedy s výjimkou toho, že mají stanovit cenu úhrady pro poskytovatele za očkování. Jinak jsem opravdu žádnou zmínku ohledně pojišťoven nezaznamenal. Skutečně je nutné si uvědomit, že praktici a zdravotní pojišťovny jsou klíčoví ve snaze, aby se podařilo proočkovat co největší část běžné populace.  Proto považuji za velkou chybu, že nebyly zahrnuté do celkového projektu.

Můžete říci, kdy očkovací látka dorazí do vaší bohumínské nemocnice, aby mohla být aplikována tamním zdravotníkům?

Do konce týdne máme nahlásit asi padesát zdravotníků z bohumínské nemocnice a dostaneme pro ně očkovací látku. Zatím se ale jedná o symbolickou záležitost. (Do Moravskoslezského kraje zatím však slibovaná vakcína nedorazila, první dávky by měly být k dispozici na Silvestra-pozn. red.)

Panuje mezi vaším personálem na očkování jednotný názor, souhlasí s ním všichni?

Zatím jsem neslyšel, že by se někdo proti vakcíně vzpouzel. Pro zdravotníky je to dobrovolná nabídka. Co jsem měl ale možnost mluvit s kolegy z anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO), tak sice říkali, že každá očkovací látka může mít negativní vedlejší účinky, s nimiž je nutné počítat, ale pořád je pro ně vakcína lepší, než aby skončili na plicním ventilátoru s těžkým průběhem covidu-19. Zvláště, když personál z ARO v praxi vidí, jak pacienti mohou dopadnout, tak nebudou vůbec váhat.

Co jako bývalý ministr zdravotnictví nejvíce vytýkáte současnému šéfovi resortu Janu Blatnému (za ANO)?

Je složité jednoznačně říci, za co je konkrétně odpovědný on a jakou problematiku zdědil především po Adamu Vojtěchovi. Myslím si, že převážné množství současných nedostatků vzniklo v průběhu první poloviny roku a nyní se organizační manko dohání například očkovací strategií a přípravou na očkování. Co bych panu ministrovi asi vytknul, i když vše pozoruji z dálky, je jeho povolnost. Připadá mně, že příliš ustupuje tlakům vedeným mimo zdravotnictví. A strategie boje proti covidu-19 se přizpůsobuje podle toho, jak zrovna kdo zatlačí. Mám pocit, že není vůle držet lajnu, abychom měli co nejméně nakažených pacientů koronavirem. Příliš se ustupuje ostatním věcem, což koneckonců nejlépe dokumentuje protiepidemický systém (PES). 

Zaráží mě, že pandemický plán nebyl aktualizovaný od roku 2011, a to ani za vašeho působení v čele resortu z let 2014 až 2016?

Především jsem přesvědčený, že v okamžiku, kdy covid-19 do země dorazil, tak se aktualizace měla provést. Myslím si, že je to jedna z mnoha věcí, která se neudělala a měla se okamžitě zrealizovat. Vše souvisí s tím, že od začátku nebyla stanovena konkrétní strategie, jak proti viru postupovat.

OČKOVACÍ KAMPAŇ BY MĚLA BÝT POSTAVENA NA CESTOVÁNÍ

Souhlasil byste s tím, aby si lidé mohli vybírat přesný typ vakcíny, která jim bude aplikována?

Teoreticky si zájemci asi budou moci vybírat značku látky. Očkování je totiž dobrovolné a tím pádem nemůže nikdo nikoho donutit k aplikaci vakcíny, kterou nechce. Pak ale hrozí, že takový člověk může na svou značku čekat podstatně déle. Část lidí volby jistě využije, ale myslím si, že rozdíl mezi jednotlivými vakcínami bude nicotný oproti rozdílu, zda jste se nechal očkovat anebo nikoli. Osobně bych na žádném typu nelpěl. V okamžiku, kdy bude dostupná jakákoli vakcína, by se člověk měl nechat okamžitě naočkovat.

Jak se připravuje bohumínská nemocnice, které šéfujete, na očkování pacientů či běžných zájemců?

S očkováním především začneme na oddělení pro dlouhodobě nemocné, kde máme k dispozici sto lůžek. Jelikož se jedná o nejrizikovější skupinu, tak chceme proočkovat maximální počet těchto lidí. Pokud vím, tak kolegové už komunikují s jednotlivými pacienty ohledně očkování. Naším prvořadým záměrem je tedy aplikovat vakcínu právě této postižené populaci. Obecně v žádné nemocnici, kde jsou lidé hospitalizováni, není technickým problémem pacienty naočkovat. Otázkou je, jak to bude po organizační stránce s ostatní populací, která neleží v nemocnicích.  Tady se obávám největšího problému.

Zahlcují se v současné době nemocnice pacienty, kteří onemocněli covidem-19?

Co se týče bohumínské nemocnice, tak posledních deset dní se nic dramaticky nemění. Z běžných oddělení jsme vytvořili dvě covidové jednotky. Třicet procent naší kapacity tvoří pacienti s koronavirem, ovšem my jsme malým zařízením. Pokud mám ale informace z celého Moravskoslezského kraje, tak nemocnice začínají být na hraně vytíženosti. Musíme doufat, že se situace nebude dále zhoršovat a křivka nakažených půjde dolů. Ovšem je naprosto vyloučené cokoli do dalších dní predikovat.

Tuzemští i zahraniční politici tvrdí, že vakcína představuje naději pro běžný návrat do života. Myslíte si i jako lékař, že lidé, kteří budou řádně proočkováni, budou smět cestovat do ciziny? Nemožnost vycestovat má totiž vliv i na špatnou psychiku některých lidí.

Pevně věřím, že díky vakcíně budeme moci zase vyjet za hranice země. Pokud chce vláda dělat nějakou kampaň, tak by do ní měla zakomponovat informaci, že drtivá většina států bude upřednostňovat cestující s potvrzením o očkování a nebude jim při vstupu na jejich území dělat žádné problémy. A to by pro většinu lidí mělo být velkou motivací, aby očkování podstoupili. Osobně i mně už cestování po Evropě chybí, protože je mým velkým koníčkem, a tak doufám, že vakcína zase umožní turistiku.

Vládní kampaň by tedy v souvislosti s očkováním měla být postavena i na možnosti cestovat, pokud si nechám aplikovat vakcínu…

Ano, přesně tak. Jsem přesvědčený, že kabinet v propagaci měl zdůrazňovat, že očkování otevře pomyslné závory k cestování. A protože Češi si oblíbili zahraniční turistiku, a to minimálně v létě, kdy létají k moři, tak by zmíněný argument mohl zabrat a řadu váhajících lidí přesvědčit, že vakcína je dobrou cestou k návratu věcí, které máme rádi a jež nám v současnosti chybí. Na cestování bych proto v očkovací kampani klad velký důraz.