Ve FN Motol byl jako první očkován profesor Pafko: Nerozumím lidem, kteří se vakcinace bojí

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg Pavel Pafko. Ten podle svých slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním, řekl před samotným vpichem jehly. V nemocnici bylo připraveno 1975 dávek vakcíny, denně se zvládne v tomto ústavu naočkovat kolem 500 lidí, řekl novinářům ředitel nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD).

"Nerozumím těm 45 procentům českých obyvatel, kteří váhají s vakcinací," řekl Pafko. Podle něj by lidé měli věřit lékařům nikoliv až v době, kdy se dostanou na jednotky intenzivní péče, ale i při prevenci. Podle něj je přitom mnoho lidí, kteří se nemohou nechat očkovat s nejrůznějších důvodů. Pode Pafka by se lidé, kteří se očkování bojí, měli poradit se svým lékařem. Vakcína od firem Pfizer a BioNTech má podle něj 93procentní účinnost a byla otestována na více než 40.000 lidech, není tak podle něj proč se obávat.

"Je třeba věřit zdravotníkům i v době prevence", řekl profesor MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který byl prvním zdravotníkem očkovaným proti onemocnění Covid-19 v naší nemocnici.V rozhovoru pro média vyzval veřejnost, aby se nebála očkování. pic.twitter.com/XGm0fz9z2g

— Fakultní nemocnice v Motole (@FnMotol) December 27, 2020

Nemocnice získá další dávky vakcíny nejspíš 7. ledna a potom je bude získávat s týdenním intervalem. Jako první se budou podle Ludvíka očkovat zdravotníci a pacienti z léčebny dlouhodobě nemocných. V nemocnici je připraveno pět očkovacích týmů, v každém by měl sloužit lékař, dvě sestry a dva administrativní pracovníci. Pacient by při očkování měl podle ředitele strávit v nemocnici necelou hodinu, většinu času zabere čekání na možnou reakci jako při každém podobném očkování, a také informování lékaře o anamnéze. Ludvík doufá, že se nechá naočkovat všech 6300 zaměstnanců, kteří v Motole pracují.

Denně nemocnice zvládne naočkovat kolem 500 lidí, po 21 dnech bude ale třeba kapacity rozdělovat, aby mohli lidé přicházet pro druhou vakcinační dávku. Ludvík sám očkováním zatím neprojde, má vysoké hodnoty protilátek kvůli prodělanému koronaviru. Až klesnou, tak se vakcinovat nechá.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) se o prvních 975 dávek vakcíny proti covidu-19 podělila s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady. Očkovat jako první se budou zdravotníci, zájem byl podle vedení nemocnic velký. První den dostali vakcínu také jejich ředitelé David Feltl a Petr Arenberger.

"Přemýšleli jsme, jestli se nechat už dnes očkovat nebo své dávky přenechat jiným zdravotníkům," řekl dnes ředitel vinohradské nemocnice Arenberger. Podle něj se na to i pacienti často ptali, proto se rozhodli jít příkladem a dokázat, že není třeba se bát. "Pokud nemáte pořádný lék na nějakou chorobu a bohužel u covidu-19 to tak stále je, tak je nejlepší chorobě předcházet. To vám řekne každý pracovník na jednotce intenzivní péče," dodal.

Podle ředitele VFN Davida Feltla je symbolické, že očkování začíná v neděli. "V neděli se chodí do kostela pro naději. A tohle je svého druhu bohoslužba, aby byl ten příští rok lepší než ten letošní," řekl na tiskovém brífinku na Karlově náměstí před nemocniční poliklinikou. Situace se podle něj nezlepší hned, ale postupně se budou proočkovávat rizikové skupiny a další lidé si vytvoří protilátky potom, co nemoc prodělají.

I v Nemocnici na Bulovce v 08:00 zahájili vakcinaci proti covidu-19. ČTK to sdělila mluvčí zařízení Simona Krautová. V první fázi se budou očkovat jen zdravotníci, dnes jich bude asi 200. Česká republika má k dispozici téměř 10.000 vakcín. Polovina zůstala v Praze, polovina zamířila do Brna. Na Bulovce mají k dispozici necelou tisícovku dávek. "Do půlky ledna bychom měli mít naočkovány ty zdravotníky, kteří se přihlásí," uvedla mluvčí. Dodala, že očkování se dělá po skupinách, přičemž personál zvládne vakcínu aplikovat asi 30 lidem za hodinu.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Pavel Pafko očkování nemocnice Motol Všeobecná fakultní nemocnice Praha Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nemocnice na bulovce Praha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 1 hodinou

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 2 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Donald Trump

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa

Telefonát s Donaldem Trumpem je jedinečný zážitek. Úředníci z Downing Street prozradili, jak je přežít

Přežití telefonátu s Donaldem Trumpem může být pro politiky složitým a jedinečným zážitkem. Britští premiéři, kteří se během Trumpova prvního období pokoušeli zvládnout jeho nevyzpytatelný styl, se museli připravit na neočekávané odbočky, vtipné poznámky a neobvyklý průběh rozhovorů. Bývalí úředníci Downing Street nyní odhalují zákulisí těchto hovorů a strategie, jak se s nimi vypořádat.

včera

Trump drží Čínu v kleštích. Vysoká cla může využít proti Putinovi

Čínská ekonomika v posledních třech měsících minulého roku zaznamenala oživení, což vládě umožnilo splnit růstový cíl 5 % pro rok 2024, oznámil minulý týden Peking. Přesto však jde o jedno z nejpomalejších temp růstu za poslední desetiletí, protože druhá největší ekonomika světa nadále čelí vleklé krizi na trhu nemovitostí, vysokému zadlužení místních vlád a rostoucí nezaměstnanosti mladých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy