Vláda letos řešila především epidemii, pokračuje spor ohledně Babišova střetu zájmů

Koronavirem se vláda zabývala už koncem ledna, nejprve zastavila letecká spojení do Číny, která byla prvním epicentrem nemoci, a evakuací českých občanů. Situaci kolem viru řešila zpočátku především Bezpečnostní rada státu. Po oznámení prvních potvrzených případů v Česku 1. března pak postupně vláda vyhlásila nouzový stav a aktivovala Ústřední krizový štáb. Po letním zklidnění situace k oběma instrumentům vláda přistoupila i při podzimní druhé vlně covidu-19.

Jarní i závažnější podzimní vlnu epidemie se snažil kabinet tlumit řadou opatření od omezení pohybu a uzavření některých obchodů a služeb po nošení roušek na veřejných místech. S ohledem na rozhodnutí soudů nemohla vláda závažnější zásahy do svobod občanů vyhlašovat prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, ale musela rozhodovat krizovými opatřeními kabinetu. To s sebou neslo nutnost udržovat nouzový stav a opakovaně žádat o jeho prodloužení Sněmovnu.

Kvůli koronavirovým opatřením kabinet připravil programy na pomoc podnikatelům a některým sektorům hospodářství, třikrát také zvýšil schodek rozpočtu. V březnu schválila Sněmovna jeho růst z původních 40 na 200 miliard korun. V dubnu se plánovaný schodek posunul na 300 miliard korun, aby ho další novela v červenci zvýšila na 500 miliard korun. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Vláda také učinila několik významných personálních rozhodnutí. V březnu jmenovala po loňském odvolání Dušana Navrátila generála Karla Řehku ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Po rezignaci šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje navrhla prezidentu Miloši Zemanovi jmenovat jeho nástupcem náměstka ministra vnitra Petra Mlsnu.

V počátcích koronavirové krize také vláda odvolala hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou. Vedením pověřila Jarmilu Rážovou, která po následném výběrovém řízení funkci získala nastálo. Novým tzv. superúředníkem se stal dosavadní náměstek z legislativní sekce ministerstva práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Kabinet také odvolal předsedu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Jaromíra Nováka a na jeho místo jmenoval stávající členku rady ČTÚ Hanu Továrkovou.

Kabinet se zabýval i plány na nový jaderný blok v Dukovanech. V červenci schválil model financování. Nový blok by měl být podle dřívějších informací uveden do provozu v roce 2036. S modelem financování nesouhlasí opoziční strany, vadí jim také možnost, že by Dukovany stavěly ruské nebo čínské firmy. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v prosinci oznámil, že výběrové řízení na nový blok do konce roku vypsáno nebude.

Kabinet poslal do Sněmovny nový stavební zákon, jednu ze svých priorit. Podle vlády má výrazně zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Norma má ale řadu kritiků, a to nejen kvůli obsahu. Podle Svazu měst a obcí neprošla řádným schvalovacím procesem a je v rozporu s legislativními pravidly vlády. Ve Sněmovně jsou i nová pravidla tzv. kurzarbeitu. Úprava zkrácené práce s částí mzdy od státu navazuje na dočasný program Antivirus, zavedený kvůli epidemii koronaviru.

Pokračoval také spor o střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo v prosinci český překlad dopisu k auditu Evropské komise. Brusel v dokumentu potvrzuje své dřívější stanovisko, že Babiš dál ovládá holding Agrofert, a porušuje tak unijní i české zákony. Česko má tříměsíční lhůtu na odpověď, české úřady musí informovat, jak uvádí do praxe doporučení komise. Babiš už dřív k závěrům auditu EK uvedl, že střet zájmů nemá a ani mít nemůže, protože Agrofert neovládá a neřídí.