Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Francie začne s očkováním v neděli 27. prosince, oznámil ministr Véran

Od Británie se kvůli zmutovanému koronaviru izolují další země, i Polsko či Kanada

Kvůli vysoce nakažlivé mutaci koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, ruší přílety z Británie řada země včetně těch mimoevropských. Nejnověji jsou mezi nimi například Kanada, Polsko, Dánsko a Norsko. Podle BBC se k omezení cestování z Británie chystají například také Hongkong, Chorvatsko, Argentina, Chile, Maroka a Kuvajt.

V neděli přibylo téměř 3400 případů koronaviru, PES se nemění

V Česku v neděli přibylo 3364 potvrzených případů nemoci covid-19, což je nejvyšší nedělní hodnota za posledních šest víkendů. O týden dříve bylo nově odhaleno necelých 2000 případů. Rizikové skóre PES zůstává čtvrtým dnem v řadě na 76 bodech, tedy na spodní hranici nejvyššího stupně epidemické pohotovosti.

Epidemie v Praze: Za neděli přibylo dvakrát víc nakažených než před týdnem

V Praze přibylo o čtvrté adventní neděli 430 potvrzených případů nemoci covid-19, což bylo bezmála dvakrát víc než před týdnem. Nárůst počtu nakažených koronavirem v hlavním městě zrychluje třetí týden.

Jih Británie čeká chaos, kvůli mutaci koronaviru byla zastavena doprava do Francie

Kvůli nové mutaci koronaviru uzavřela od dnešní půlnoci zatím na 48 hodin Francie své hranice pro osobní i nákladní dopravu z Británie. V reakci na zákaz francouzské vlády se od půlnoci uzavřel i britský přístav Dover pro cesty z Británie.

Po Novém roce přijde další plošný lockdown, varují ekonomové na příkladu Anglie

NÁZOR - Anglie nedávno ukončila čtyřtýdenní lockdown a započala sérii odstupňovaných omezení, připomínají ekonomové Peter Sivey a James Gaughan z Univerzity v Yorku. V komentáři pro server The Conversation za dobrou zprávu označují, že bylo schváleno první schválení vakcíny proti nemoci covid-19 a ta začala být aplikována, pokládají ale otázku, zda po uvolnění restrikcí při vysokém počtu nakažených a pomalém průběhu očkování nehrozí počátkem roku 2021 další, třetí lockdown.

Británie hlásí rekordní přírůstek nakažených koronavirem

Británie dnes oznámila 35.928 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, což je téměř dvojnásobek oproti údaji z předchozí neděle, uvedla stanice BBC na svém webu. Před týdnem úřady registrovaly 18.447 nově infikovaných, zatímco dnešní údaj představuje "historické maximum", dodala BBC. Vysoké počty nově infikovaných hlásí i Francie a Itálie.

Británie, USA i Kanada zahájily očkování. EU se uzavírá kvůli zmutovanému viru

Očkování proti koronaviru začne v zemích Evropské unie 27. prosince a dvou dnech po něm následujících. Oznámila to ve čtvrtek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Některé země ale už s vakcinací začaly.

Státy EU ruší spojení s Británií. Mutaci koronaviru hlásí i Nizozemí, Dánsko a Austrálie

Mutace koronaviru SARS-CoV-2, která se šíří na jihu Anglie, není pod kontrolou a bude velmi složité její rozmach potlačit. Takto se dnes vyjádřil britský ministr zdravotnictví Matt Hancock poté, co vládní experti vyhodnotili, že nový virový kmen je nakažlivější než ostatní. Británie dnes ohlásila rekordní přírůstek infikovaných koronavirem.

Vláda v pondělí rozhodne o zákazu letů z Británie, o zpřísnění opatření až ve středu

Vláda bude jednat v pondělí o zákazu letů z Velké Británie kvůli nové mutaci koronaviru, která se v ostrovní zemi objevila. Případné zpřísnění proticovidových restrikcí v Česku kabinet probere až ve středu. V rozhovoru pro Českou televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Obě rozhodnutí budou podle něho záviset na stanovisku ministerstva zdravotnictví.

Epidemie covidu sílí. Babiš se nechá očkovat, Zeman odmítl "šaškárnu před kamerami"

Epidemie nemoci covid-19 v Česku dále sílí. Rizikový index protiepidemického systému PES je třetí den na nejvyšším, pátém stupni. V sobotu přibylo 5281 případů covidu-19, což byl nejvyšší sobotní nárůst od 7. listopadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes médiím oznámil, že stát je připraven na očkování proti covidu-19 a očkovat se začne 27. prosince, pokud vakcíny do ČR dorazí už 26. prosince.

Austrálie uzavřela Sydney, počet nakažených roste

Největší australské město Sydney je izolované od zbytku země. Všechny australské státy a teritoria kvůli novým případům koronaviru omezují cestování z pětimilionového města, napsala dnes agentura Reuters. Austrálie za den zaregistrovala další tři desítky nově potvrzených případů SARS-CoV-2 a celkem jich eviduje 70, ohniskem je právě Sydney. Tamní úřady dále zpřísnily opatření proti šíření nákazy.

WHO vyzývá Evropu k ostražitosti kvůli britské mutaci viru

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzývá své evropské členy, aby "posílili kontroly" v souvislosti s mutací koronaviru, která se rychle šíří v Anglii. S odvoláním na vyjádření evropské větve WHO to dnes napsala agentura AFP. Podle britských expertů se nový kmen viru SARS-CoV-2 může přenášet rychleji než ty předchozí.

Zeman se nechá očkovat, podpořil prodloužení nouzového stavu

Vakcína je podle prezidenta Miloše Zemana zřejmě jedinou cestou z koronavirové krize. Naočkovat se nechá, byť ne před televizními kamerami. Zeman to řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Poděkoval vládě za postup v boji proti nákaze, byť, jak uvedl, má desítky výhrad vůči zmatečnosti.

CDC doporučilo lidem s alergií na očkovací látky obezřetnost

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v sobotu po zprávách o alergických reakcích několika osob na vakcínu vydalo doporučení pro postup při očkování silných alergiků. I takovým lidem podle vyhlášky mohou být po konzultaci s lékařem vakcíny podány, uvedla agentura Reuters.

Babiš se prohlásí zmocněncem pro očkování. První Češi dostanou vakcínu za týden

Premiér Andrej Babiš (ANO) už nechce zvláštního zmocněnce pro očkování proti nemoci covid-19, stane se jím sám. Řekl to dnes novinářům při návštěvě nemocnic v Praze, kde chce řešit přípravy na očkování. Premiér také dnes zopakoval, že je Česko na očkování připraveno a vše je prováděno podle plánu. Připustil ale, že kampaň ministerstva zdravotnictví k očkování by měla být lepší.

Rozhovor

Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

ROZHOVOR – Sousloví „pracovní povinnost“ poznalo mnoho studentů medicíny mnohem blíže, než si kdy představovali. Mnoho jich bylo nasazeno do zdravotnických zařízení, aby pomáhali bojovat s koronavirem. Vypomáhali na odděleních, kde jsou nemocní upoutáni pouze na lůžko, ale i na odběrových stanovištích. Ještě za studia se tak podívali do první linie. „Ani ten pohled na jediného staršího nemocného člověka není nic veselého a lidi by si to měli uvědomovat,“ říká jeden z mediků v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Za sobotu přes 5000 nakažených. Česko míří do pátého stupně PES

Rizikový index protiepidemického systému PES je v Česku třetí den na nejvyšším, pátém stupni. Podle státu by v takovém případě už mělo být zváženo zpřísnění opatření proti šíření nemoci.

Situace je horší než v roce 2008, varuje analytik. Čeká velký ekonomický náraz

NÁZOR - V roce 2008, na setkání s akademiky z London School of Economics, položila britská královna Alžběta II. otázku, proč zjevně nikdo nečekal největší světovou finanční krizi v poválečném období, připomíná Desmond Lachman v komentáři pro server National Interest. Ekonomický analytik z think tanku American Enterprise Institute podotýká, že tzv. velká recese, která začala koncem roku 2008 a táhla se do poloviny roku následujícího, odstartovala kolapsem astronomických cen nemovitostí a akcií.

V Británií se objevil nový kmen koronaviru. Šíří se rychleji než ostatní

Nový kmen koronaviru SARS-CoV-2 detekovaný na jihu Anglie se může šířit rychleji než ostatní. Usuzují to experti britské vlády v čele s hlavním poradcem pro zdravotnické otázky Chrisem Whittym. Ten dnes v prohlášení uvedl, že o věci byla informována Světová zdravotnická organizace (WHO). Britský premiér Boris Johnson předtím svolal jednání kabinetu, spekuluje se, že ještě dnes ohlásí zpřísnění karanténních opatření.