Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Britská mutace koronaviru znepokojuje celý svět, Čína očkuje pofiderní vakcínou

V USA začalo očkování veřejnosti i vakcínou Moderny, Biden dostal tu od Pfizeru

Ve Spojených státech dnes začalo očkování veřejnosti vakcínou proti koronaviru od americké společnosti Moderna. Látku, kterou v pátek jako již druhou vakcínu schválily k mimořádnému nasazení v populaci americké regulační úřady, obdržela zdravotnice ze státu Connecticut, napsala agentura AFP.

Zmutovaný virus se podle názorů odborníků snadněji přenáší na děti

Mutace na novém kmeni koronaviru, který se šíří rychle Británií, přispívají k přenosu viru mezi dětmi stejně intenzivně, jako tomu bylo dosud mezi dospělými. Oznámili to dnes britští vědci, které citovala agentura Reuters.

Premiér Babiš potvrdil, že se nechá očkovat mezi prvními

Premiér Andrej Babiš (ANO) se nechá očkovat proti koronaviru hned první den, kdy se v Česku začnou očkovat zdravotníci, tedy v neděli 27. prosince. Řekl to dnes bez dalších podrobností televizi Nova. Zopakoval, že očkovat se začne ve čtyřech pražských a dvou brněnských nemocnicích, zásilka prvních vakcín přijde 26. prosince.

EK podmínečně schválila vakcínu Pfizer/BioNTech, v EU by se mohlo začít očkovat 27. prosince

Evropská komise dnes schválila podmínečnou registraci vakcíny proti koronaviru firem Pfizer a BioNTech na trhu Evropské unie. Řídila se tak doporučením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), podle které je vakcína bezpečná a účinná. Očkovat se začne podle von der Leyenové ve všech členských zemích EU najednou, a to 27. prosince a dva nadcházející dny.

Vakcína proti koronaviru bude mít v Česku zatím registraci na rok

Vakcína firem Pfizer a BioNTech proti koronaviru, kterou dnes doporučila k podmínečné registraci Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), bude mít v Česku registraci na jeden rok. Bude možné ji každoročně prodlužovat.

Koronavirus: Mutace VUI - 202012/01 se poprvé objevila v září v Británii, nepředstavuje větší hrozbu

Nová mutace koronaviru se podle dostupných informací poprvé objevila v polovině září v Londýně nebo v Kentu na jihovýchodě Anglie. Laboratorně zachycena byla v říjnu ze vzorku odebraného v září. V listopadu už nakažení touto mutací tvořilo podle serveru BBC v Londýně kolem čtvrtiny celkového počtu nových případů. A v polovině prosince to už byly dvě třetiny celkového počtu.

Nemocnice mohou omezit zbytnou péči kvůli nemocným s koronavirem

Nemocnice mohou omezit zbytnou péči, aby reagovaly včas na případný nárůst počtu infikovaných novým koronavirem, kteří budou potřebovat hospitalizaci. Usnesení dnes schválila vláda. V českých nemocnicích bylo v neděli podle údajů ministerstva zdravotnictví 4398 lidí s koronavirem, 588 z nich v těžkém stavu. O týden dříve bylo hospitalizovaných o 43 více.

Testování zdarma bude dostupné i po 15. lednu, kapacity mají růst

Testování antigenními testy hrazenými z veřejného zdravotního pojištění má pokračovat i po 15. lednu, uvedl dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po jednání vlády. Podle dosavadních informací mělo být zajištěno jen do 15. ledna. Na jaře bude testování souběžné s očkováním proti koronaviru, uvedl Blatný spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Lídři českého sportu jednali s Blatným. Opatření v matici PES se patrně změní

Lídři českého sportu se na dnešní schůzce s ministrem zdravotnictví Janem Blatným dohodli, že připraví návrh, jak by se mohla změnit opatření v oblasti sportu v matici PES. Aktuálně jde hlavně o čtvrtý stupeň, ve kterém je nyní amatérský sport prakticky uzavřený. Ve hře je pravidelné antigenní testování amatérů, pro které by mohla vzniknout zvláštní centra.

Čína naočkovala přes milion lidí neschválenou vakcínou. Neetické, zlobí se virolog

Čína naočkovala proti koronaviru přes milion svých obyvatel, ačkoliv stále nemá žádnou schválenou vakcínu pro obecné použití. Očkování podle tamní národní zdravotnické komise začalo v červenci a vakcínu dostali lidé ze skupin, kterým nejvíce hrozí nákaza, píše dnes agentura Reuters. Země, kde žije 1,4 miliardy lidí, by chtěla do druhé poloviny února naočkovat prvních 50 milionů osob.

První vakcínu Česko čeká 26. prosince. Veřejnost se bude moci očkovat nejdřív v únoru

Veřejnost z řad seniorů a mladších vážně nemocných se bude moci proti covidu-19 očkovat nejdříve v únoru. Prvními prosincovými dávkami se budou očkovat zdravotníci ve vybraných nemocnicích. V lednu pak přibudou hospitalizovaní senioři a lidé v domovech sociální péče.

Vláda projedná zpřísnění restrikcí, nastalo by hned po Štědrém dni

Případný návrh na přesun do páté úrovně opatření protiepidemického systému PES projedná vláda ve středu. Pokud zpřísnění ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) s ohledem na vývoj epidemie navrhne, opatření by se měla upravit s účinností od pátku 25. prosince, řekl po úvodní části dnešního jednání vlády novinářům. Podle Blatného pokračuje nárůst počtu nově diagnostikovaných lidí s novým koronavirem, což je částečně i důsledek plošného testování.

"Anglická" mutace koronaviru nemusí být problém při rychlém proočkování, tvrdí český virolog

Nový kmen SARS-CoV-2 zřejmě nezpůsobuje závažnější onemocnění, než jiné kmeny. Problém je však vyšší nakažlivost, proto je potřeba populaci dostatečně rychle proočkovat. Na účinnost očkování podle současných poznatků mutace nemá vliv. ČTK to řekl virolog Jiří Černý. Vědec působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Olomoucký arcibiskup Graubner se zotavuje z nákazy koronavirem, byl propuštěn z nemocnice

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který byl před více než třemi týdny hospitalizován kvůli koronaviru, byl dnes dopoledne propuštěn do domácího ošetřování. ČTK to dnes potvrdil mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.

Jak dál postupovat proti koronaviru: Vláda musí vybrat ze dvou strategií, řekl Hamáček

Česko se podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) může v boji s epidemií covidu-19 v příštích týdnech řídit buď podle počtu lidí v nemocnicích, nebo se snažit srazit nárůsty potvrzených nákaz pod 1000 denně. Na dnešní tiskové konferenci řekl, že volba jedné z těchto strategií vedle protiepidemického systému PES vyžaduje politickou debatu.

Petříček chce, aby Česko uznávalo antigenní testy při cestě ze Slovenska

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) by chtěl, aby i Česká republika uznávala antigenní testy při návratu ze Slovenska. Na dotaz ČTK napsal, že to chce dnes řešit na vládě. Na Slovensko lze od pátku cestovat jen s negativním antigenním testem.

Británie je kvůli mutaci koronaviru odstřižená od světa, hrozí nedostatek potravin

Cestovní omezení, které mnoho evropských i mimoevropských zemí zavedlo vůči Spojenému království kvůli nové velmi nakažlivé mutaci koronaviru, jež se šíří na jihu Anglie, se projevuje například kolonami kamionů v jihoanglickém Kentu. Jeden z hlavních britských supermarketových řetězců uvedl, že omezení nákladní dopravy by se v řádu několika dní mohlo podepsat na dostupnosti sezonní zeleniny, která je do Británie dovážena z kontinentální Evropy.

Kongres USA dohodl krizový balík za 900 miliard dolarů, hlasovat se má dnes

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů v neděli dohodli na souboru opatření zhruba za 900 miliard dolarů (19,3 bilionu Kč), jehož cílem je podpořit ekonomiku zasaženou pandemií. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování o krizovém souboru opatření se plánuje na dnešek.

Agentury udělají první spot na podporu očkování proti koronaviru, zveřejněn bude již brzy

Komunikační agentury, které se podílejí na kampani na podporu očkování proti covidu-19, chystají první spot. Bude zveřejněn před Vánocemi, nebo v období vánočních svátků, kdy má do Česka dorazit první vakcína proti covidu-19. Dohodly se na tom o víkendu s úřadem vlády a ministerstvem zdravotnictví.