Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Singapuru se narodilo dítě s protilátkami na covid-19

Premiér Chorvatska má covid-19, země hlásí rekordní počet úmrtí

Chorvatský premiér Andrej Plenković se nakazil koronavirem. S odvoláním na mluvčího vlády o tom dnes informovala místní média. Již od soboty byl Plenković v izolaci, neboť nákaza se potvrdila u jeho manželky. Chorvatsko dnes zaznamenalo nejvyšší počet zemřelých s covidem-19 od začátku epidemie.

Od soboty budou s testem možné návštěvy v sociálních zařízeních

Návštěvy v sociálních zařízeních budou možné od soboty 5. prosince, a to s antigenním testem na covid starým maximálně 48 hodin. Po jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že bude možné použít testy, které jsou k dispozici v sociálních zařízeních pro testování klientů a zaměstnanců. Návštěvy mají testovat zaměstnanci sociálních zařízení.

Ve Francii přibylo více než 400 mrtvých s covidem, v Británii přes 200

Dalších 406 úmrtí pacientů s covidem-19 zaznamenala za posledních 24 hodin Francie. Celkový počet mrtvých v této zemi stoupl na 52.731, informovala agentura Reuters. Nárůst nakažených se nicméně zpomalil na 4000 nových případů za den, zatímco v neděli bylo zaznamenáno 9784 pozitivně testovaných.

Očkování všech Čechů proti koronaviru bude stát až pět miliard

Očkování všech Čechů vakcínou proti koronaviru by mohlo stát až pět miliard korun, pokud by byly třeba dvě dávky. Vakcínu zakoupí stát díky jednotlivé objednávce Evropské unie, aplikace u lékaře a spotřebovaný materiál budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Keňa tento měsíc eviduje nejvíce nakažených od začátku pandemie

Listopad byl pro Keňu nejkrizovější měsíc od března, kdy se tam začala šířit koronavirová nákaza. Podle zpravodajského webu BBC to dnes uvedl keňský ministr zdravotnictví Mutahi Kagwe.

Za dnešek zatím 1406 nakažených

V Česku dnes do 18:00 přibylo 1406 potvrzených případů nemoci covid-19, o 435 méně než minulé pondělí za stejnou dobu. Oproti neděli, kdy za celý den laboratoře evidovaly 1074 nakažených, je už nyní nárůst vyšší. O víkendu se ale obvykle testuje méně než ve všední den.

Předseda Senátu Vystrčil není nakažený koronavirem

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který byl od minulého úterý v předběžné karanténě kvůli kontaktu s osobou s nemocí covid-19, se koronavirem nenakazil. Oznámil to dnes na svém twitteru s citací sms zprávy o výsledku vyšetření

Moderna dokončila testy vakcíny proti covidu, požádá v USA a EU o mimořádné schválení

Vakcína proti covidu-19 americké biotechnologické společnosti Moderna má podle úplných výsledků poslední fáze testů účinnost přes 94 procent, těžkým případům nemoci dokonce předešla stoprocentně. Studie přitom neukázaly žádné vážné vedlejší účinky. Firma se tak ještě dnes chystá požádat regulační úřady ve Spojených státech a Evropské unii o schválení mimořádného nasazení látky.

Očkování všech Čechů proti koronaviru bude stát až pět miliard

Očkování všech Čechů vakcínou proti koronaviru by mohlo stát až pět miliard korun, pokud by byly třeba dvě dávky. Vakcínu zakoupí stát díky jednotlivé objednávce Evropské unie, aplikace u lékaře a spotřebovaný materiál budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Přírůstek nakažených v Polsku klesá, kina či restaurace zůstávají uzavřeny

Polsko dnes oznámilo 5733 nově potvrzených případů koronaviru za poslední den. To je nejmenší denní přírůstek od 13. října, píše agentura PAP s odvoláním na polské ministerstvo zdravotnictví. Maďarsko zaznamenalo za uplynulý den 5595 pozitivních testů na koronavirus.

Rebelie proti Johnsonovi. Mezi konzervativci roste napětí kvůli koronavirovým opatřením

V britské Konzervativní straně roste napětí kvůli opatřením, která zavádí v boji s šířením koronaviru kabinet premiéra Borise Johnsona. Ministr životního prostředí George Eustice dnes stanici BBC řekl, že se systém, který by měl začít platit od středy, nelíbí až stovce vládních poslanců.

Italský ministr chce omezit vycházení i o Vánocích, začne kampaň na podporu očkování

Italská vláda zvažuje ponechání nočního zákazu vycházení i dalších opatření proti šíření koronaviru i o Vánocích. Informovala o tom dnes agentura ANSA s odvoláním na ministra zdravotnictví Roberta Speranzu. Příslušný dekret má vláda vydat během několika dnů, ve čtvrtek vyprší platnost dosavadních opatření vyhlášených začátkem měsíce.

Německo má nové slovo roku, do žebříčku se dostal i akronym AHA

Německým slovem roku se podle předpokladů stalo spojení Corona-Pandemie, tedy pandemie koronaviru. Dnes to oznámila Společnost pro německý jazyk (GfdS), která každoročně sestavuje žebříček výrazů, které nejvíce ovlivnily podobu němčiny. Loni bylo vítězným výrazem spojení Respektrente, tedy důstojný důchod.

Britská policie rozháněla nelegální večírek, účastnilo se ho 200 vysokoškoláků

Britská policie na studentských kolejích Nottinghamské univerzity rozehnala večírek s dvěma stovkami účastníků. Policie v noci ze soboty na neděli zasahovala ze stejného důvodu ještě na několika dalších místech, píše dnes agentura DPA. Za shromažďování v době koronaviru dostala dvacítka účastníků večírků pokutu 200 liber (5800 korun).

Mutace koronaviru: Jak se covid přenesl ze zvířete na člověka?

Je známo, že se první případ nákazy novým koroanvirem objevil loni v listopadu a do konce roku se objevoval pouze v Číně. Dosavadní studie ale ukázaly, že k šíření na člověka mohlo docházet déle, než si vědci dosud mysleli.

Olomoucký arcibiskup Graubner má covid, musel být hospitalizován

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner pozitivně testovaný na covid-19 byl kvůli zhoršenému zdravotního stavu hospitalizován. Je ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Převezen tam byl o víkendu, řekl dnes ČTK mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Pozitivní výsledek koronavirového testu se potvrdil také u pomocného biskupa a generálního vikáře Josefa Nuzíka, který zůstává v domácí karanténě.

V Německu se covidem nakazilo dalších 11 169 lidí, Rakousko hlásí zpomalování epidemie

V Německu za 24 hodin přibylo dalších 11.169 případů nákazy koronavirem, tedy o něco více než před týdnem. Počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 vzrostl o 125 na 16.248. S odkazem na statistiku Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

"Nebudu muset denně vařit." Otevření prvních stupňů škol přivítala řada rodičů s úlevou

Obrovská úleva byla patrná dnes ráno v očích řady rodičů po odchodu školáků do jedné z olomouckých základních škol. Oddechli si především ti, kterým za dveřmi zmizely dvě děti naráz, on-line výuka prvního stupně u sourozenců byla totiž pro rodiče velmi náročná. Těch šest týdnů bylo velmi vyčerpávajících, řekla ČTK jednačtyřicetiletá matka dětí ze třetí a páté třídy. Podle svých slov si užije i toho, že nebude muset denně vařit.

Šíření koronaviru na Ukrajině zpomalilo, přírůstek klesl pod 10 tisíc

Ukrajina po víkendu hlásí 9946 nově potvrzených případů koronaviru. Je to poprvé za dva týdny, co je denní přírůstek nižší než 10.000, píše server RBK-Ukrajina. Rusko dnes oznámilo 26.338 nově prokázaných infekcí koronavirem SARS-CoV-2, to je o něco méně než o den dříve, kdy operativní štáb ohlásil 26.683 nakažených.