Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid většině pacientů zkracuje život, tvrdí expert. Jak podle něj epidemii zastavit?

Přibylo nejméně případů covidu od 20. září, restrikce odpovídají 4. stupni PES

V neděli přibylo v Česku 1074 případů nemoci covid-19, což je nejméně od 20. září a zhruba o 400 méně než předchozí neděli. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. O víkendu je ale obvykle prováděno výrazně nižší množství testů než ve všední dny. Údaje o testování za neděli zveřejní úřad až dnes večer.

Průzkum: Babišova vláda nezvládla koronavirovou krizi, soudí třetina Čechů

Celkem 17 procent lidí soudí, že nynější koronavirovou krizi zvládla současná menšinová vláda ANO a ČSSD dobře. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi. Naopak skoro 31 procent si myslí, že v krizi způsobené covidem-19 si kabinet počínal špatně, uvedla dnes ČT. S aktuálním uvolněním školní výuky souhlasí osm lidí z deseti a proti němu je 14 procent lidí.

Od čtvrtka bude uvolněno amatérské sportování. Roušky uvnitř jsou problém, hrozí úrazy

Ve čtvrtek 3. prosince s přechodem země do třetího stupně protiepidemických opatření bude s omezeními uvolněno amatérského sportování. Nutností budou uvnitř roušky, což zástupci českého sportu nepovažují za šťastné řešení a upozorňují na zdravotní i bezpečnostní rizika s tím spojená.

Ministerstvo zdravotnictví bude vyvracet dezinformace o covidu, kampaň přijde na 50 milionů

Ministerstvo zdravotnictví bude od pondělí pravidelně informovat o nejčastějších dezinformacích kolem pandemie koronaviru. Na tiskové konferenci po dnešním mimořádném jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Rakousko po 7. prosinci nečeká překotné rozvolňování. Masivní omezení potrvají, řekl Kurz

Až v Rakousku 7. prosince skončí současná přísná opatření proti koronaviru, žádné překotné otevírání nenastane. Masivní omezení potrvají dál. V rozhovoru pro dnešní vydání listu Kleine Zeitung to řekl kancléř Sebastian Kurz. Zatím není jasné, co to bude znamenat pro rakouský lyžařský průmysl, který je základním kamenem tamního cestovního ruchu, jenž tvoří 15 procent hospodářského výkonu země.

Fauci chce karanténu pro Američany, kteří o Díkuvzdání cestovali. New York otevře základní školy

Američané, kteří tento týden o svátku Díkůvzdání cestovali, by se měli nechat testovat na koronavirus a případně nastoupit do karantény. Řekl to dnes odborník na infekční choroby a člen krizového štábu Bílého domu Anthony Fauci. Očekává po svátcích novou vlnu nákaz.

Za dnešek 708 nových případů covidu, v sobotu výrazně ubylo hospitalizovaných

Počet lidí hospitalizovaných s novým koronavirem v sobotu klesl na 4565, zatímco v pátek jich bylo 5087. Mezidenní pokles o více než 520 případů je nejvýraznější za poslední týden. Méně než 5000 lidí s covidem leželo v českých nemocnicích naposledy před více než pěti týdny, 21. října.

Restaurace mohou od čtvrtka fungovat na 50 procent kapacity, u jednoho stolu max. čtyři lidé

Stravovací zařízení se budou moci znovu otevřít ve čtvrtek. V provozu budou moci být od 06:00 do 22:00. Obsluhovat bude možné jen usazené hosty, u jednoho stolu budou moci sedět nejvýše čtyři lidé. Podniky budou smět naplnit kapacitu na 50 procent.

Nejvýše položená restaurace v ČR opět otevře 3. listopadu, dosavadní ztráty jdou do milionů

Nejvýše položená restaurace v Česku na Luční boudě na hřebenech Krkonoš ve čtvrtek opět otevře. Lidé se na boudě ve výšce 1410 metrů nad mořem budou moci opět i ubytovat. Ztráty boudy z dosavadního uzavření jdou do milionů korun. ČTK to dnes řekla spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová.

Praha zahájí řízení s restaurací i klubem. Za porušení restrikcí jim hrozí pokuty

Pražský magistrát zahájí správní řízení s provozovateli restaurace v Kunraticích a nočního klubu v centru Prahy, kteří v minulých dnech i přes zákaz otevřeli. ČTK to napsal mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Fyzickým osobám hrozí pokuta až dva miliony korun, firmám až tři miliony korun.

Zdravotníci ve Španělsku vyšli do ulic, protestují proti škrtům

Lékaři a zdravotní sestry vyšli dnes ve Španělsku do ulic a při tanci a za zvuku bubnů protestují proti škrtům v rozpočtu na zdravotnictví, píše agentura Reuters. Na 4000 protestujících prošlo Madridem, městem nejhůře zasaženým epidemií covidu-19. Zdravotníci, při protestu pečlivě dodržující dvoumetrové rozestupy, jsou přesvědčeni, že je vláda v jejich boji s epidemií nechala samotné.

Rozvolnění posunuto z pondělí na čtvrtek. Podle Hamáčka a imunologů je to dobrý kompromis

Vládou schválené rozvolnění protiepidemických opatření od čtvrtka považuje ministr vnitra a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček za vyvážený kompromis. V diskusním pořadu Partie televize Prima dnes řekl, že původně byl pro otevření obchodů a služeb až od pondělka za týden. Ke změně názoru ho přesvědčil argument, že lidé by měli před Vánoci málo času na nákupy, a mohly by se tvořit fronty.

Hospodářská komora oceňuje rozhodnutí vlády, chce změnit systém podpory firem

Hospodářská komora oceňuje, že vláda představila jasný plán uvolňování opatření proti šíření koronaviru. Zároveň navrhuje změnit systém podpory pro podnikatele podle německého vzoru, kdy se podpora vyplácí podle tržeb.

Všechny obchody a služby se otevřou ve čtvrtek. Jaká budou pravidla?

Všechny obchody a nákupní centra se budou moci znovu otevřít ve čtvrtek. Bude platit omezení plochy na zákazníka. Zkoušené oděvy ani obuv nebudou muset být 24 hodin v izolaci. Konat se budou moci i venkovní trhy. Po mimořádném jednání vlády to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Epidemie v Maďarsku nabírá na síle. Počty nakažených i mrtvých jsou rekordní

V Maďarsku za sobotu přibyly rekordní počty osob nově nakažených koronavirem SARS-CoV-2 i zemřelých pacientů s nemocí covid-19, kterou koronavirus vyvolává. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil vládní web koronavirus.gov.hu.

Vláda opět požádá o prodloužení nouzového stavu, rozhodne Sněmovna

Vláda podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) znovu požádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Řekl to po jednání vlády. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že kabinet bude žádat o prodloužení do konce roku. Nouzový stav má zatím trvat do 12. prosince.

Blatný: Hromadné očkování proti covidu by mohlo být v nemocnicích

Očkování proti covidu jednou z vakcín, která má náročnější skladování, bude hromadné. Větší skupiny by se mohly nechat naočkovat ve státních nemocnicích. Praktičtí lékaři použijí jinou látku, kterou není nutné uchovávat ve speciálních podmínkách. Řekl to dnes ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Od čtvrtka se mohou zčásti otevřít muzea či galerie. Kina a divadla ještě ne

Od čtvrtka se budou moci v Česku po šesti týdnech otevřít zčásti muzea a galerie. Vláda rozhodla, že celá země přejde ve čtvrtek do třetího stupně protiepidemického systému. Podle něj se mohou otevřít galerie a muzea z jedné čtvrtiny své kapacity. Velká muzea se na otevření připravovala už minulý týden, otevřít by mohla třeba Národní galerie Praha nebo Národní muzeum. Podle systému PES by se mohly také otevřít některé památky, musí je ale navštěvovat skupiny maximálně do deseti lidí.

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.