Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Česko čeká rozvolnění do 3. stupně, obchody a restaurace otevřou ve čtvrtek

Investiční pobídky mají být dostupnější výrobcům do zdravotnictví, návrh projedná vláda

Získání investičních pobídek by mělo být dostupnější pro výrobce zdravotnického zboží či ochranných pomůcek. Nemuseli by plnit dosavadní podmínku vyšší přidané hodnoty, minimální výši investice nebo počet pracovních míst. Dále by měli být u investičních pobídek obecně zvýhodněni malí a střední podnikatelé.

PES zůstává na hodnotě 57, v sobotu přibylo 2667 nakažených

Index protiepidemického systému PES dnes zůstává sedmý den v řadě na 57 bodech ze sta. Podle pravidel systému by tak vláda mohla na dnešním mimořádném zasedání rozhodnout o přechodu ze současného čtvrtého na třetí stupeň epidemické pohotovosti. Znamenalo by to například znovuotevření restaurací, všech obchodů i provozovny služeb nebo zrušení omezení volného pohybu osob v nočních hodinách.

Večírek se stovkami lidí v New Yorku ukončil zásah policie

Z porušení karanténních nařízení i dalších přečinů obvinila newyorská policie organizátory večírku, na kterém se v noci na sobotu v centru nejlidnatějšího amerického města sešly asi čtyři stovky lidí. Akci ukončil okolo třetí hodiny ráno zásah strážců zákona, informoval deník The New York Times (NYT).

Proč Putin nenosí roušku, ptali se novináři. Mluvčí Kremlu je odbyl

Zatímco v Rusku přibývá nakažených koronavirem a úřady už dříve nařídily přísná pravidla pro nošení roušek a ochranných rukavic, záběry ze čtvrteční pracovní návštěvy prezidenta Vladimira Putina ve městě Sarov ukázaly hlavu státu bez ochranných zdravotnických pomůcek a v těsném kontaktu s dalšími lidmi.

New York kvůli pandemii zrušil Santacon, charitativní akce nezřídka skončila bitkou

Tradiční cestu po barech, kterou v New Yorku každoročně vykonají tisíce mladých lidí v kostýmech Santa Clause, museli letos organizátoři kvůli koronaviru zrušit. Část místních vývoj zcela jistě přivítá, píše agentura Reuters.

V Německu odhaleno dalších 14 611 nákaz covidem, nových úmrtí je 158

Německo za sobotu zaregistrovalo 14.611 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, zatímco bilance obětí covidu-19 tam narostla o 158 mrtvých. S odvoláním na data Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom dnes informovala agentura Reuters. Počet nových infekcí je nižší než minulou sobotu, v případě nově nahlášených úmrtí je tomu naopak.

Ředitel motolské nemocnice Ludvík má covid-19, je hospitalizován na interně

Ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík měl pozitivní test na nemoc covid-19. Byl hospitalizován na interním oddělení nemocnice, kterou vede.

Nejde mně o tržbu, ale o svobodu. Proto jsem otevřel, říká šéf baru. Zakládá politickou stranu

Vzbouřil se, neboť má strach, že v zemi je ohrožena svoboda slova, tisku i podnikání. Proto šéf baru Restart v Uherském Brodě Tomáš Weintritt otevřel dnes v 15 hodin svůj podnik, a to navzdory vládnímu nařízení, podle něhož musejí být provozovny kvůli koronavirové pandemii zavřené. „Neotevřel jsem kvůli tržbě, ale bar slouží jako petiční stánek na podporu nově vznikající politické strany Občanský odpor. Odmítám, aby moje děti vyrůstaly v nesvobodě,“ říká pro EuroZprávy.cz Tomáš Weintritt.

Úmrtí "na covid". nebo "s covidem"? Lékař uvedl věci na pravou míru

Zhruba devět z deseti lidí, kteří v pražské vinohradské nemocnici zemřou nakaženi koronavirem, umře právě v důsledku této nové infekce. ČTK to řekl lékař Viktor Kubricht, jeden ze zdejších koordinátorů péče o pacienty s nemocí covid-19. I když bezprostřední příčinou úmrtí nemusí být právě covid-19, nebýt této nemoci, nezemřeli by, dodal.

Pandemie covid: Británie a Itálie hlásí nižší přírůstek nakažených, potíže má Řecko

Itálie a Británie dnes ohlásily méně případů nákazy koronavirem a úmrtí s covidem-19 za 24 hodin než minulý den. Italské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo v zemi nově 26.323 nově nakažených a 686 úmrtí s covidem-19. Británie nově registruje 15.871 infikovaných a 479 úmrtí. Zatím nejvíc svých mrtvých s covidem-19 za jediný den ohlásilo Řecko, ve Francii zůstává situace stabilizovaná.

Na německo-polské hranici protestovali "koronaskeptici", dorazili i pravicoví extremisté

Ve Frankfurtu nad Odrou na německo-polské hranici se dnes konala demonstrace proti koronavirovým omezením. Podle německé policie se protestu zúčastnilo kolem 2000 lidí z celé země, včetně hostů z Polska.

Koronavirus ohrožuje ME v krasobruslení, záhřebská aréna slouží jako polní nemocnice

Dva měsíce před plánovaným začátkem mistrovství Evropy v krasobruslení v Záhřebu se tamní hala proměnila v polní nemocnici pro pacienty s covidem-19. Chorvatsko mělo v posledních dnech rekordní přírůstky lidí nakažených koronavirem a kvůli nepříznivé epidemiologické situaci může být šampionát v ohrožení.

V Česku dnes přibylo přes 1700 případů covidu, méně než před týdnem

Testy v Česku dnes do 18:00 prokázaly 1710 nových případů nemoci covid-19, o 290 méně než minulou sobotu za stejnou dobu. Aktuálně nakažených novým koronavirem je 72.303 lidí. U přibližně sedmi procent z nich si zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci.

Británie zahájí očkování proti covidu, Johnson jmenoval speciálního pověřence

Britský premiér Boris Johnson dnes jmenoval náměstka ministra obchodu Nadhima Zahawiho členem vlády zodpovědným za očkování proti covidu-19, což je nemoc způsobovaná koronavirem.

Zemanův expertní tým řešil epidemii: Rozvolňování by mělo být zodpovědné a předvídatelné

Kroky vlády, které se týkají rozvolňování koronavirových opatření, by měly být podle prezidenta Miloše Zemana předvídatelné a zodpovědné. Novinářům to po pětihodinovém jednání prezidentova poradního týmu řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a jeho předchůdce Roman Prymula.

Počet obětí covidu v ČR překonal 8000, ministerstvo mimořádně aktualizovalo údaje

Od začátku epidemie nemoci covid-19 zemřelo v Česku přes 8000 lidí s prokázanou nákazou novým koronavirem. Na dnešek připadá zatím 11 případů. Vyplývá to z dat, která mimořádně ve 13:30 aktualizovalo ministerstvo zdravotnictví na svém webu. Oproti údaji z dnešního rána úřad navýšil počet úmrtí o 36 na 8003. Skóre v protiepidemickém systému PES zůstalo na 57 bodech.

Maďarsko má rekordní počet úmrtí na covid, situace je dramatická i v Polsku

Maďarsko zaznamenalo za předchozích 24 hodin rekordní denní přírůstek 152 úmrtí spojovaných s infekcí koronaviru SARS-CoV-2. Celkově se tak v zemi počet zemřelých pacientů zvýšil na 4516, informoval dnes vládní web koronavirus.gov.hu, který denně zveřejňuje aktuální údaje.

Německo má další tisíce nakažených covidem, restrikce by mohly trvat až do jara

V Německu za 24 hodin přibylo dalších 21.695 případů nákazy koronavirem, tedy o zhruba 1300 méně než před týdnem. Počet zemřelých v souvislosti s covidem-19 vzrostl o 379 na 15.965. S odkazem na statistiku Institutu Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

VIDEO: Policie ukončila tajnou párty v pražském klubu, sešlo se v něm přes 100 lidí

Policie v noci na dnešek zasahovala v centru Prahy v klubu, který otevřel navzdory nařízení vlády kvůli koronaviru. Informaci serveru TN.cz a Blesk.cz potvrdila na svém webu policie. V klubu v Anenské ulici se podle policie sešlo přes 119 mladých lidí, kteří se tam účastnili nelegální party. O akci se dozvěděli přes uzavřenou skupinu na sociální síti.