Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Piráti navrhli zvláštní zákon o dobrovolnících pro nemocnice, vláda ho patrně odmítne

Evropa překročila hranici 400 tisíc mrtvých s covidem

Evropa podle výpočtů agentury AFP zaznamenala již 400.649 mrtvých s covidem-19. Celkem se na kontinentu koronavirem podle oficiálních statistik nakazilo 17,606.370 osob. Nejvíce obětí hlásí Británie, Itálie, Francie, Španělsko a Rusko. Více než 36.000 osob s covidem-19 podle AFP v Evropě zemřelo za posledních sedm dní, jedná se o nejhorší týdenní bilanci od začátku epidemie.

Koronavirus: Počet nakažených na Ukrajině i v Rusku nadále rychle roste

Počet nakažených koronavirem na Ukrajině překročil 700.000. Za posledních 24 hodin do statistik přibylo rekordních 16.294 nových případů a 184 mrtvých s covidem-19. Dnes to uvedl ukrajinský ministr zdravotnictví Maksym Stepanov.

Ministr Blatný bilancuje měsíc ve funkci: Do boje s covidem jsem pomohl vnést řád

Jak si Česko na covid-19 zvyká, sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti. Postupně se ale snad začíná dařit měnit strach v respekt, řekl v rozhovoru s ČTK ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který v neděli bude měsíc ve funkci. Za nejdůležitější, čeho se mu za měsíc podařilo dosáhnout, považuje zavedení protiepidemického systém PES. Podle něho dal boji s epidemií systém a řád.

V pátek přibylo opět méně covidu než před týdnem, PES je stále 57

V pátek přibylo v Česku 4458 potvrzených případů nemoci covid-19, o 1350 méně než před týdnem. Nakažených novým typem koronavirus je aktuálně skoro 83.000 lidí a počet lidí, kteří s koronavirem zemřeli se blíží 8000.

Případné uvolňování od pondělí se škol nedotkne, testování učitelů vyjde maximálně na 70 milionů

Školy budou od pondělí fungovat v režimu podle současného čtvrtého stupně protiepidemického systému ministerstva zdravotnictví (PES), i kdyby vláda v neděli rozhodla o zmírnění opatření proti covidu-19 na třetí stupeň rizika nákazy. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Režim ve školách by se podle ní dál měnil tak, aby školy měly zhruba týden na to se na uvolnění opatření připravit.

Lidé nechodí na testy na covid. Čísla odhalují proč

Ze statistik vyplývá, že každý pátý testovaný na covid-19 je pozitivní. Nejen, že to ukazuje na rozšíření nového typu koronaviru v populaci, ale i na nízký počet testů. Řada lidí se ale nechce nechat otestovat. A experti nyní prozrazují proč.

Restaurace v Praze opět otevřela, zákazu navzdory. Majitel je odhodlán žalovat vládu

Jedna z restaurací v pražských Kunraticích ve čtvrtek otevřela navzdory vládnímu zákazu. Na místo proto přijela policie, uvnitř našla 13 lidí. Policisté rozdali pokuty za 4000 korun. Na webu o tom informoval jejich mluvčí Jan Rybanský.

Irsko a Belgie začnou postupně rozvolňovat

Irsko příští týden uvolní valnou většinu restrikcí přijatých kvůli pandemii koronaviru a otevře obchody, restaurace, hotely, kadeřnictví či muzea. Oznámil to dnes premiér Micheál Martin. Vláda podle něj od 18. prosince zruší i zákaz cestování mezi jednotlivými regiony, aby lidem umožnila prožít "jiné, ale mimořádné" Vánoce. Od 1. prosince se obchody otevřou také v Belgii, další opatření tam ale zůstanou v platnosti až do ledna.

Covid ve Francii zpomaluje, chystá se otevření obchodů

Ve Francii epidemie covidu-19 nadále zpomaluje a v zemi se od soboty otevřou obchody, uvolní se také pravidla pro pohyb osob. Francie za dnešní den eviduje 12.459 nových případů nákazy koronavirem, na začátku listopadu to přitom bylo kolem 60.000 denně. Již dva týdny také klesá počet lidí v nemocnicích, informovaly agentury.

Itálie zmírnila covidová opatření v pěti krajích včetně Lombardie

Italské ministerstvo zdravotnictví vzhledem k pomalu se zlepšující epidemické situaci zmírnilo opatření v pěti krajích, včetně nejhůře postižené Lombardie. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Za poslední den se v Itálii potvrdilo 28.352 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, což je o zhruba 650 méně než o den dříve. Už několik dní v této zemi klesají počty hospitalizovaných pacientů.

V pátek klesl počet nových případů covidu i podíl případů na počtu testů

Epidemie nemoci covid-19 v Česku dále zpomaluje. Dnes k 18:00 přibylo 2151 případů, zhruba o 800 méně než minulý pátek k večeru. Také aktuálně zveřejněný podíl případů na počtu provedených testů za čtvrtek je nižší oproti minulému čtvrtku i proti středě. Klesl ze středečních asi 22,3 procenta na 21,2 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Ve čtvrtek se snížil rovněž počet hospitalizovaných. Počet úmrtí nakažených byl podobný jako ve středu.

Češi nakupují lyžařské zájezdy na jarní prázdniny. Jestli areály otevřou, nikdo neví

Češi kupují lyžařské zájezdy především na hlavní zimní sezonu a jarní prázdniny. Vzhledem k pandemii i nejistotě ohledně spuštění provozu lyžařských středisek v Itálii přes Vánoce s rezervací prosincových termínů nadále vyčkávají. Vyplývá to z dnešní ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi a agenturami.

Epidemie koronaviru v Británii mírně slábne

Epidemie covidu-19 v Británii mírně slábne, reprodukční číslo, tedy údaj popisující rychlost šíření nákazy, kleslo podle odborníků pod hodnotu jedna. Každých deset nemocných tak nyní v průměru nakazí devět až deset dalších osob, píše agentura Reuters. Podle BBC je hodnota takto nízká poprvé od poloviny srpna a právě proto britská vláda rozhoduje o změnách platných omezení.

PES bez nouzového stavu by měl opatření mírná a regionální

Přepracovanou verzi protiepidemického systému PES bez nutnosti nouzového stavu představí ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve Sněmovně. Nebyl by potřeba v nejmírnějším stupni a opatření by pak byla spíš regionální, řekl dnes novinářům.

Kraje se liší o 30 bodů, PES ale bude platit plošně

Rozdíl rizikového skóre v protiepidemickém systému PES mezi stavem epidemie covidu-19 v jednotlivých krajích je až 33 bodů. Praha je s 42 body blízko od druhého stupně, Karlovarský kraj byl ještě ve čtvrtek v pátém. Opatření ale musí být podle ministra Jana Blatného (za ANO) dál plošná, lidé by přejížděli do otevřených obchodů nebo restaurací, řekl na dnešní tiskové konferenci.

Dánsko patrně vykope miliony špatně pohřbených norků a spálí je

Dánská vláda nejspíš nařídí vykopat miliony mršin norků utracených kvůli koronavirové nákaze a nechá je spálit. Podle agentury Reuters takový postup podporuje ministr zemědělství Rasmus Prehn. V zemi způsobil rozhořčení a šok způsob, jakým byla mrtvá zvířata hromadně odklizena a zakopána do mělkých jam. Média pak přinesla hrůzné zprávy o tom, že plyn z rozkládajících se těl vytlačuje mršiny zpět na povrch. Místní obyvatelé navíc mají obavy z kontaminace podzemních vod.

Izrael na zkoušku otevřel 15 nákupních center. Experti mají obavy, může nastat třetí lockdown

V Izraeli se dnes na zkoušku otevřelo 15 nákupních center po celé zemi. Úřady budou pečlivě monitorovat dodržování stanovených opatření a po uplynutí testovacího režimu na základě získaných dat rozhodnou, kdy a za jakých podmínek se otevřou všechna nákupní centra. Z fotografií je patrné, že o nákupy panoval velký zájem, takže se u vchodů tvořily fronty. Jiná situace nebyla ani v případě venkovních trhů, které se nyní také otevřely. Počty nakažených v Izraeli přitom v posledních dnech stoupají.

Epidemie covid příliš nepolevuje. Bez Prahy je celé Česko na 4. stupni, řekl Blatný

Počty nových případů covidu-19 klesají nyní pomaleji než v minulých dvou týdnech. Zatímco v předchozím týdnu byl pokles mezi týdny o 40 procent, v posledním byl o 12 procent. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Situace se v regionech liší, současné rizikové skóre v systému PES je 57, tedy odpovídá přesunu do třetího stupně. Jen ve dvou regionech, Praze a v Moravskoslezském kraji, je na této úrovni dlouhodobě, u ostatních trvá čtvrtý stupeň rizika.

Hackeři z KLDR se snažili napadnout vývojáře vakcíny, Jižní Korea útok zmařila

Jihokorejská tajná služba zmařila pokusy Severní Koreje o hackerský útok na firmy v Jižní Koreji, které vyvíjejí vakcíny proti koronaviru. Poslanci jihokorejského parlamentu po schůzce se zástupci Národní zpravodajské služby (NIS) také řekli novinářům, že kvůli obavám z koronaviru severokorejský režim zakázal vstup do metropole KLDR Pchjongjangu z ostatních měst a několik jich uzavřel.