Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Izrael na zkoušku otevřel 15 nákupních center. Experti mají obavy, může nastat třetí lockdown

Epidemie covid příliš nepolevuje. Bez Prahy je celé Česko na 4. stupni, řekl Blatný

Počty nových případů covidu-19 klesají nyní pomaleji než v minulých dvou týdnech. Zatímco v předchozím týdnu byl pokles mezi týdny o 40 procent, v posledním byl o 12 procent. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Situace se v regionech liší, současné rizikové skóre v systému PES je 57, tedy odpovídá přesunu do třetího stupně. Jen ve dvou regionech, Praze a v Moravskoslezském kraji, je na této úrovni dlouhodobě, u ostatních trvá čtvrtý stupeň rizika.

Hackeři z KLDR se snažili napadnout vývojáře vakcíny, Jižní Korea útok zmařila

Jihokorejská tajná služba zmařila pokusy Severní Koreje o hackerský útok na firmy v Jižní Koreji, které vyvíjejí vakcíny proti koronaviru. Poslanci jihokorejského parlamentu po schůzce se zástupci Národní zpravodajské služby (NIS) také řekli novinářům, že kvůli obavám z koronaviru severokorejský režim zakázal vstup do metropole KLDR Pchjongjangu z ostatních měst a několik jich uzavřel.

Den díkůvzdání přinesl v USA relativně nízké počty nákaz a úmrtí

Počty nových nákaz koronavirem a úmrtí spojených s nemocí covid-19 byly ve Spojených státech ve čtvrtek výrazně nižší než v předchozích dnech. Podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) během letošního Dne díkůvzdání přibylo 1232 obětí a 110.611 pozitivních testů, deník The New York Times (NYT) hlásí 1178 nových úmrtí a přibližně 103.000 infekcí.

Německo od začátku epidemie eviduje přes milion nakažených, Rakousko si pochvaluje restrikce

V Německu se od počátku epidemie už nákaza koronavirem prokázala u více než milionu lidí. S covidem-19 v zemi zemřelo 15.586 infikovaných, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) se tak Německo stalo již dvanáctou zemí světa, která překonala hranici milionu nakažených virem SARS-CoV-2.

Italská vláda trvá na uzavření skiareálů během zimních svátků, ozvala se i Francie

Italská vláda trvá na uzavření lyžařských areálů během vánočních a novoročních svátků. Kabinet to oznámil při jednání s předsedy krajských rad, píše dnes agentura ANSA. Regionální představitelé vládu vyzvali, aby uzavřela hranice, pokud provoz v zimních střediscích zatím nepovolí. O pravidlech, která budou platit během vánočních svátků, chce italská vláda rozhodnout do konce tohoto týdne.

Průzkum: Většina hospod otevře okamžitě, kdy jim to vláda umožní

Většina, 87 procent restaurací a hostinců otevřou, v den, kdy jim to umožní vládní rozhodnutí. Vyplývá to z průzkumu v 8200 zařízeních, který provedl Plzeňský Prazdroj. Zhruba 11 procent chce otevření odložit na období, kdy budou moci nabízet služby bez omezení, řekl dnes ČTK mluvčí největšího českého pivovaru Zdeněk Kovář. Pouze dvě procenta hospod, podobně jako po jarní vlně covidu, už zůstanou zavřené.

Média: Kolem testů vakcíny od AstraZeneca rostou pochybnosti

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

Rusko ohlásilo 27 543 případů koronaviru za den, nejvíc od vypuknutí epidemie

Rusko ohlásilo za uplynulých 24 hodin 27.543 nových případů koronaviru, čímž bylo překonáno dosavadní maximum z předchozího dne, kdy úřady oznámily 25.487 případů, informuje dnes agentura Interfax s odvoláním na operativní štáb. Dalších téměř 500 lidí s covidem-19 zemřelo. Zatím nejvíce případů od začátku šíření koronaviru hlásí také Ukrajina, kde se za den nakazilo 16.218 lidí.

Koronakrize je příležitostí pro systémové změny, soudí papež František. Církev má svět "zpomalit"

Koronavirová krize je vhodným momentem pro přehodnocení priorit a lidstvo se po ní nemůže vrátit ke starým politickým a ekonomickým systémům. V eseji publikované americkým deníkem The New York Times (NYT) tento názor vyjadřuje papež František. Podle hlavy katolické církve musí svět "zpomalit" a nalézt lepší způsob soužití. Dnes je prý více rozdělený než v minulosti, ačkoli je více propojený.

AFP: Jak zimní střediska ve Švýcarsku zvládají covidové období

Když vyjedete lanovkou na jeden ze zasněžených vrcholků nad lyžařským střediskem Verbier, kde zaměstnanci nosí před obličejem plastové ochranné štíty, musíte konstatovat, že covid-19 změnil zvyky na horách stejně jako ve městě. Píše to agentura AFP.

Kvůli covidu vyvstal další problém: Ve východní Evropě se méně testuje HIV a TBC

Kvůli pandemii koronaviru se ve východní Evropě a střední Asii méně testuje na HIV a tuberkulózu (TBC). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zvláštního poradce Programu OSN pro boj proti viru HIV a nemoci AIDS (UNAIDS). Podle něj by pokles v testování mohl v důsledku znamenat více úmrtí.

Česko eviduje 4048 nových případů covidu, PES zůstává na hodnotě 57

Nových případů koronoaviru přibylo ve čtvrtek opět méně než před týdnem, laboratoře odhalily 4048 nakažených. To je asi o 2400 méně než minulý čtvrtek, proti středě je nárůst nižší zhruba o 900 případů. Klesá také počet lidí s koronavirem, jejichž zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci. Podle posledních údajů za středu jich bylo v nemocnici 5210, o 200 méně než v úterý.

Komentář

Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

Itálie, Španělsko i Turecko hlásí za den víc nakažených covidem

V Itálii přibylo za posledních 24 hodin 29.003 nákaz koronavirem SARS-CoV-2 a dalších 822 zemřelých v souvislosti s nákazou; oba údaje jsou vyšší než o den dříve. Informoval o tom dnes deník Corriere della Sera.

Spor o restrikce kvůli koronaviru: Nejvyšší soud USA dal za pravdu věřícím

Nejvyšší soud Spojených států ve středu dal za pravdu křesťanským a židovským skupinám, jež napadly nejnovější restrikce v koronavirových ohniscích v New Yorku, informovala agentura Reuters. Podle agentury AP to v praxi znamená, že stát dočasně nesmí omezovat maximální účast ve svatostáncích, které se nacházejí v částech New Yorku těžce zasažených koronavirem.

Asociace odmítá návrh Itálie: K uzavření skiareálů přes Vánoce není v ČR důvod

K zákazu provozu lyžařských středisek přes vánoční prázdniny není v České republice relevantní důvod, na dotaz ČTK to uvedl ředitel Asociace horských středisek (AHS) Libor Knot. Doporučuje italskou iniciativu odmítnout. Pozornost by se podle něj měla soustředit na nastavení a uskutečnění odpovídajících bezpečnostních pravidel pro fungování horských areálů. Podmínky provozu potřebují znát střediska co nejdříve, řekl.

Francie chce očkovat proti covidu ještě letos. Veřejnost je však skeptická, ukázal průzkum

Francie chce začít první dávky očkovacích látek proti koronaviru v případě jejich schválení distribuovat ještě před koncem roku, úřady ale musejí postupovat obezřetně kvůli rostoucí skepsi mezi obyvateli ohledně účinnosti a bezpečnosti vakcín. Řekl to dnes ministr zdravotnictví Olivier Véran.

AstraZeneca bude nejspíš znovu testovat svou vakcínu na covid

AstraZeneca pravděpodobně provede další globální studii posuzující účinnost její vakcíny proti covidu-19, uvedl dnes podle agentury Bloomberg výkonný ředitel společnosti Pascal Soriot. Místo rozšíření právě probíhajícího testování vakcíny ve Spojených státech by AstraZeneca zahájila novou studii zjišťující, zda nižší dávka preparátu by nefungovala lépe, než dosud používaný objem.

Nových případů covidu i hospitalizací je za středu zatím méně než před týdnem

V Česku za dnešek přibylo zatím 2192 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to o 486 nižší počet než ve středu do podvečera a zároveň o přibližně 1500 méně než minulý čtvrtek do 18:00. Klesá také počet lidí s koronavirem, jejichž zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci.