KOMENTÁŘ | Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

V posledních měsících se každý stal odborníkem na vše, od epidemiologie přes ústavní právo až po vakcínu. Na jednu stranu na tom není nic překvapivého, jak EuroZprávy.cz jako první upozornily, Česko nakoupí více než 5 milionů vakcín proti covidu-19, a jde tedy o věc, která se v zásadě týká nás všech. S tím rozdílem, že na rozdíl od např. placení daní není toto očkování povinné. 

A ví se to už dlouho. Přesto se dodnes setkáme s názory, především z řad různých krajních extremistů, které donekonečna bojují proti povinnému očkování na covid. Že to nedává smysl? Nedává, ale co jiného se dá dělat. Pokud bojujete proti povinné vakcinaci, ze které se rázem stane nepovinná, jste z minuty na minutu tak trochu out. A to přece nemůžete dopustit.

Pomineme-li konspirace o škodlivosti vakcín, které dodnes nedokázal nikdo věrohodně potvrdit, velmi častou rétorikou populistů a dezinformátorů je také obracení se k ústavě. To se stalo v posledních měsících poměrně populární, od politiků přes různé konspirační spolky typu HON až po postavy typu Jana Peterková.

Problém je, že tito lidé ústavu zřejmě nikdy nečetli. Sama o sobě totiž svobodu pohybu nijak nekomentuje, odkazuje se ale na Listinu základních práv a svobod, kde už se o svobodě pohybu hovoří. Avšak trochu jinak, než si mnozí myslí.

Listina totiž opravdu píše, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", zároveň ale dodává následující: "Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody."

Ochrana zdraví je tedy jedním z důvodů, díky kterým lze svobodu omezit. To, že politikům některé zákony trochu haprují, je věc druhá, ale o tom mají rozhodnout soudy. Ne jiní politici, ne občané, ne advokáti. Ti mohou mít svůj názor, který ale může být a občas bývá na hony vzdálený pravdě.

Až komicky pak působí i různá vyjádření o tom, jak přece není možné limitovat pohyb někoho jen proto, že se nenechal očkovat. Možné to totiž je, a nadávání na sociální síti nic nezmění. Pokud se například aerolinky rozhodnou, že budou přepravovat pouze očkované cestující, lidé se budou muset přizpůsobit, nebo jezdit autobusem či vlakem. Na druhou stranu...nikdo je přece nenutí létat. 

To stejné platí i na další benefity, které by mělo očkování přinést. Pokud se například jihoevropské země rozhodnou otevřít pláže jen pro očkované, je to přece jejich svobodné právo, stejně jako je svobodné právo každého z nás se nechat očkovat a odletět na dovolenou, nebo očkování odmítnout a zůstat doma.

Kde se vzal ten pocit, že "mě nikdo k ničemu nutit nebude, ale dovolte mi všechno!" je záhadou. Je však otázkou, jak by dotyční jednali, pokud by byli na opačné straně spektra. S nadsázkou si třeba představte, že jste odmítač roušek a máte svůj vlastní autobus.

Logicky považujete za své ctěné právo v něm vozit toho, koho chcete, například pouze osoby bez roušek. Pokud byste ale nastoupili do jiného autobusu, kde by pro změnu byla povinnost roušky nosit, hned byste se obraceli začali hádat, odvolávat na stát, ústavu a oháněli se kdoví čím dalším a požadavkem, aby něco takového nebylo dovoleno. 

První aerolinky už přitom ohlásili přepravování pouze očkovaných cestujících a počet těchto "benefitů" se bude zvyšovat. Svoboda tím ale ohrožena opravdu není. Vždyť odmítnout vakcínu může přece svobodně kdokoliv.

Každý bude dopředu vědět, jaké je složení vakcíny, účinnost, výhody, nevýhody, co bude, pokud se očkovat nechá, a co bude, pokud se očkovat nenechá. Jak se ví už dlouho, samotné očkování povinné nebude, lidé ho budou mít zdarma, a půjde tedy čistě o jejich rozhodnutí. 

A že odmítnutí bude mít nějaké negativní dopady pro jejich život, resp. následky? Který čin následky nemá? Možnost chodit do práce je také svobodné rozhodnutí, pokud z ní ale člověk odejde, má to následky. Překvapivě - vše má nějaké následky. Rozhodnutí vždy spěje k následkům, pozitivním či negativním. Jen málokdy jsme však v situaci jako je tato, kdy budeme dopředu vědět, jaké následky nás v obou případech čekají. 

Navzdory tomu, že svoboda zůstala zachována a každý si bude moct sám vybrat, jak k celé věci ohledně vakcíny přistoupí, se nadále budou ve veřejném prostoru objevovat různá více či méně populistická prohlášení. Problémem je totiž i to, o čem se hovoří dlouhodobě - a sice absence kritického myšlení, zejména u lidí věřící v dezinformace.

Bohužel se ale také ukazuje, že stejně tak chybí schopnost rozlišovat realitu. Politici obvykle slibují první poslední, některé věci splní, jiné ne. Nelze ale slibovat něco, co je od základu nesplnitelné. A ohánět se tvrzením, jak přece není možné někoho omezit jen proto, že se nenechal očkovat, je sice krásně populistické, ale jinak úplně mimo realitu. Stačilo by totiž pochopit naprosto základní věc, že vakcína není zbraň na ovládnutí světa, ale na omezení či zničení nebezpečné nemoci. Tak lehké to je.

Na druhou stranu nejsme něčeho takového svědky poprvé. Stačí se podívat na rétoriku odpůrců migrace nebo muslimů. Ano, velmi často jsou to právě ti lidé, kteří se ohání ústavou ve chvíli, kdy má někdo sáhnout na jejich "svobody". Sami by ale nejraději některá náboženství v Česku úplně zakázali. Proč už ale svým podporovatelům veřejně neřeknou, že ústava zaručuje svobodu všem, bez ohledu na náboženské vyznání?

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Léto v Praze

Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu

Víkendové dny a následující pracovní týden přinesou do České republiky převážně slunečné počasí s postupně rostoucími teplotami, které v druhé polovině období překročí tropickou třicítku. Výjimkou bude severovýchod území, kde se bude držet o něco více oblačnosti a teploty tam zůstanou nižší než ve zbytku země.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy