KOMENTÁŘ | Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

V posledních měsících se každý stal odborníkem na vše, od epidemiologie přes ústavní právo až po vakcínu. Na jednu stranu na tom není nic překvapivého, jak EuroZprávy.cz jako první upozornily, Česko nakoupí více než 5 milionů vakcín proti covidu-19, a jde tedy o věc, která se v zásadě týká nás všech. S tím rozdílem, že na rozdíl od např. placení daní není toto očkování povinné. 

A ví se to už dlouho. Přesto se dodnes setkáme s názory, především z řad různých krajních extremistů, které donekonečna bojují proti povinnému očkování na covid. Že to nedává smysl? Nedává, ale co jiného se dá dělat. Pokud bojujete proti povinné vakcinaci, ze které se rázem stane nepovinná, jste z minuty na minutu tak trochu out. A to přece nemůžete dopustit.

Pomineme-li konspirace o škodlivosti vakcín, které dodnes nedokázal nikdo věrohodně potvrdit, velmi častou rétorikou populistů a dezinformátorů je také obracení se k ústavě. To se stalo v posledních měsících poměrně populární, od politiků přes různé konspirační spolky typu HON až po postavy typu Jana Peterková.

Problém je, že tito lidé ústavu zřejmě nikdy nečetli. Sama o sobě totiž svobodu pohybu nijak nekomentuje, odkazuje se ale na Listinu základních práv a svobod, kde už se o svobodě pohybu hovoří. Avšak trochu jinak, než si mnozí myslí.

Listina totiž opravdu píše, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", zároveň ale dodává následující: "Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody."

Ochrana zdraví je tedy jedním z důvodů, díky kterým lze svobodu omezit. To, že politikům některé zákony trochu haprují, je věc druhá, ale o tom mají rozhodnout soudy. Ne jiní politici, ne občané, ne advokáti. Ti mohou mít svůj názor, který ale může být a občas bývá na hony vzdálený pravdě.

Až komicky pak působí i různá vyjádření o tom, jak přece není možné limitovat pohyb někoho jen proto, že se nenechal očkovat. Možné to totiž je, a nadávání na sociální síti nic nezmění. Pokud se například aerolinky rozhodnou, že budou přepravovat pouze očkované cestující, lidé se budou muset přizpůsobit, nebo jezdit autobusem či vlakem. Na druhou stranu...nikdo je přece nenutí létat. 

To stejné platí i na další benefity, které by mělo očkování přinést. Pokud se například jihoevropské země rozhodnou otevřít pláže jen pro očkované, je to přece jejich svobodné právo, stejně jako je svobodné právo každého z nás se nechat očkovat a odletět na dovolenou, nebo očkování odmítnout a zůstat doma.

Kde se vzal ten pocit, že "mě nikdo k ničemu nutit nebude, ale dovolte mi všechno!" je záhadou. Je však otázkou, jak by dotyční jednali, pokud by byli na opačné straně spektra. S nadsázkou si třeba představte, že jste odmítač roušek a máte svůj vlastní autobus.

Logicky považujete za své ctěné právo v něm vozit toho, koho chcete, například pouze osoby bez roušek. Pokud byste ale nastoupili do jiného autobusu, kde by pro změnu byla povinnost roušky nosit, hned byste se obraceli začali hádat, odvolávat na stát, ústavu a oháněli se kdoví čím dalším a požadavkem, aby něco takového nebylo dovoleno. 

První aerolinky už přitom ohlásili přepravování pouze očkovaných cestujících a počet těchto "benefitů" se bude zvyšovat. Svoboda tím ale ohrožena opravdu není. Vždyť odmítnout vakcínu může přece svobodně kdokoliv.

Každý bude dopředu vědět, jaké je složení vakcíny, účinnost, výhody, nevýhody, co bude, pokud se očkovat nechá, a co bude, pokud se očkovat nenechá. Jak se ví už dlouho, samotné očkování povinné nebude, lidé ho budou mít zdarma, a půjde tedy čistě o jejich rozhodnutí. 

A že odmítnutí bude mít nějaké negativní dopady pro jejich život, resp. následky? Který čin následky nemá? Možnost chodit do práce je také svobodné rozhodnutí, pokud z ní ale člověk odejde, má to následky. Překvapivě - vše má nějaké následky. Rozhodnutí vždy spěje k následkům, pozitivním či negativním. Jen málokdy jsme však v situaci jako je tato, kdy budeme dopředu vědět, jaké následky nás v obou případech čekají. 

Navzdory tomu, že svoboda zůstala zachována a každý si bude moct sám vybrat, jak k celé věci ohledně vakcíny přistoupí, se nadále budou ve veřejném prostoru objevovat různá více či méně populistická prohlášení. Problémem je totiž i to, o čem se hovoří dlouhodobě - a sice absence kritického myšlení, zejména u lidí věřící v dezinformace.

Bohužel se ale také ukazuje, že stejně tak chybí schopnost rozlišovat realitu. Politici obvykle slibují první poslední, některé věci splní, jiné ne. Nelze ale slibovat něco, co je od základu nesplnitelné. A ohánět se tvrzením, jak přece není možné někoho omezit jen proto, že se nenechal očkovat, je sice krásně populistické, ale jinak úplně mimo realitu. Stačilo by totiž pochopit naprosto základní věc, že vakcína není zbraň na ovládnutí světa, ale na omezení či zničení nebezpečné nemoci. Tak lehké to je.

Na druhou stranu nejsme něčeho takového svědky poprvé. Stačí se podívat na rétoriku odpůrců migrace nebo muslimů. Ano, velmi často jsou to právě ti lidé, kteří se ohání ústavou ve chvíli, kdy má někdo sáhnout na jejich "svobody". Sami by ale nejraději některá náboženství v Česku úplně zakázali. Proč už ale svým podporovatelům veřejně neřeknou, že ústava zaručuje svobodu všem, bez ohledu na náboženské vyznání?

Související

Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

komentář očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

včera

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

26. března 2026 21:58

Změna času se v EU řeší už osm let. Europoslanci jsou pro konec střídání

V Česku je v plném proudu týden, který bude o hodinu kratší. Po noci ze soboty na neděli si všichni budeme muset přenastavit hodinky, protože dvě změny času jsou navzdory slibům každoroční realitou. Je to přitom už osm let, co existuje směrnice o ukončení střídání časů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy