KOMENTÁŘ | Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

V posledních měsících se každý stal odborníkem na vše, od epidemiologie přes ústavní právo až po vakcínu. Na jednu stranu na tom není nic překvapivého, jak EuroZprávy.cz jako první upozornily, Česko nakoupí více než 5 milionů vakcín proti covidu-19, a jde tedy o věc, která se v zásadě týká nás všech. S tím rozdílem, že na rozdíl od např. placení daní není toto očkování povinné. 

A ví se to už dlouho. Přesto se dodnes setkáme s názory, především z řad různých krajních extremistů, které donekonečna bojují proti povinnému očkování na covid. Že to nedává smysl? Nedává, ale co jiného se dá dělat. Pokud bojujete proti povinné vakcinaci, ze které se rázem stane nepovinná, jste z minuty na minutu tak trochu out. A to přece nemůžete dopustit.

Pomineme-li konspirace o škodlivosti vakcín, které dodnes nedokázal nikdo věrohodně potvrdit, velmi častou rétorikou populistů a dezinformátorů je také obracení se k ústavě. To se stalo v posledních měsících poměrně populární, od politiků přes různé konspirační spolky typu HON až po postavy typu Jana Peterková.

Problém je, že tito lidé ústavu zřejmě nikdy nečetli. Sama o sobě totiž svobodu pohybu nijak nekomentuje, odkazuje se ale na Listinu základních práv a svobod, kde už se o svobodě pohybu hovoří. Avšak trochu jinak, než si mnozí myslí.

Listina totiž opravdu píše, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", zároveň ale dodává následující: "Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody."

Ochrana zdraví je tedy jedním z důvodů, díky kterým lze svobodu omezit. To, že politikům některé zákony trochu haprují, je věc druhá, ale o tom mají rozhodnout soudy. Ne jiní politici, ne občané, ne advokáti. Ti mohou mít svůj názor, který ale může být a občas bývá na hony vzdálený pravdě.

Až komicky pak působí i různá vyjádření o tom, jak přece není možné limitovat pohyb někoho jen proto, že se nenechal očkovat. Možné to totiž je, a nadávání na sociální síti nic nezmění. Pokud se například aerolinky rozhodnou, že budou přepravovat pouze očkované cestující, lidé se budou muset přizpůsobit, nebo jezdit autobusem či vlakem. Na druhou stranu...nikdo je přece nenutí létat. 

To stejné platí i na další benefity, které by mělo očkování přinést. Pokud se například jihoevropské země rozhodnou otevřít pláže jen pro očkované, je to přece jejich svobodné právo, stejně jako je svobodné právo každého z nás se nechat očkovat a odletět na dovolenou, nebo očkování odmítnout a zůstat doma.

Kde se vzal ten pocit, že "mě nikdo k ničemu nutit nebude, ale dovolte mi všechno!" je záhadou. Je však otázkou, jak by dotyční jednali, pokud by byli na opačné straně spektra. S nadsázkou si třeba představte, že jste odmítač roušek a máte svůj vlastní autobus.

Logicky považujete za své ctěné právo v něm vozit toho, koho chcete, například pouze osoby bez roušek. Pokud byste ale nastoupili do jiného autobusu, kde by pro změnu byla povinnost roušky nosit, hned byste se obraceli začali hádat, odvolávat na stát, ústavu a oháněli se kdoví čím dalším a požadavkem, aby něco takového nebylo dovoleno. 

První aerolinky už přitom ohlásili přepravování pouze očkovaných cestujících a počet těchto "benefitů" se bude zvyšovat. Svoboda tím ale ohrožena opravdu není. Vždyť odmítnout vakcínu může přece svobodně kdokoliv.

Každý bude dopředu vědět, jaké je složení vakcíny, účinnost, výhody, nevýhody, co bude, pokud se očkovat nechá, a co bude, pokud se očkovat nenechá. Jak se ví už dlouho, samotné očkování povinné nebude, lidé ho budou mít zdarma, a půjde tedy čistě o jejich rozhodnutí. 

A že odmítnutí bude mít nějaké negativní dopady pro jejich život, resp. následky? Který čin následky nemá? Možnost chodit do práce je také svobodné rozhodnutí, pokud z ní ale člověk odejde, má to následky. Překvapivě - vše má nějaké následky. Rozhodnutí vždy spěje k následkům, pozitivním či negativním. Jen málokdy jsme však v situaci jako je tato, kdy budeme dopředu vědět, jaké následky nás v obou případech čekají. 

Navzdory tomu, že svoboda zůstala zachována a každý si bude moct sám vybrat, jak k celé věci ohledně vakcíny přistoupí, se nadále budou ve veřejném prostoru objevovat různá více či méně populistická prohlášení. Problémem je totiž i to, o čem se hovoří dlouhodobě - a sice absence kritického myšlení, zejména u lidí věřící v dezinformace.

Bohužel se ale také ukazuje, že stejně tak chybí schopnost rozlišovat realitu. Politici obvykle slibují první poslední, některé věci splní, jiné ne. Nelze ale slibovat něco, co je od základu nesplnitelné. A ohánět se tvrzením, jak přece není možné někoho omezit jen proto, že se nenechal očkovat, je sice krásně populistické, ale jinak úplně mimo realitu. Stačilo by totiž pochopit naprosto základní věc, že vakcína není zbraň na ovládnutí světa, ale na omezení či zničení nebezpečné nemoci. Tak lehké to je.

Na druhou stranu nejsme něčeho takového svědky poprvé. Stačí se podívat na rétoriku odpůrců migrace nebo muslimů. Ano, velmi často jsou to právě ti lidé, kteří se ohání ústavou ve chvíli, kdy má někdo sáhnout na jejich "svobody". Sami by ale nejraději některá náboženství v Česku úplně zakázali. Proč už ale svým podporovatelům veřejně neřeknou, že ústava zaručuje svobodu všem, bez ohledu na náboženské vyznání?

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 2 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 3 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 4 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 5 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 8 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

včera

Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové

Dočkáme se v neděli prvních 30 °C tohoto roku? Takovou otázku si položili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Kdo jiný by také případně měl znát odpověď. Podle expertů není vyloučeno, že zmíněná teplotní hranice padne. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy