KOMENTÁŘ | Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

V posledních měsících se každý stal odborníkem na vše, od epidemiologie přes ústavní právo až po vakcínu. Na jednu stranu na tom není nic překvapivého, jak EuroZprávy.cz jako první upozornily, Česko nakoupí více než 5 milionů vakcín proti covidu-19, a jde tedy o věc, která se v zásadě týká nás všech. S tím rozdílem, že na rozdíl od např. placení daní není toto očkování povinné. 

A ví se to už dlouho. Přesto se dodnes setkáme s názory, především z řad různých krajních extremistů, které donekonečna bojují proti povinnému očkování na covid. Že to nedává smysl? Nedává, ale co jiného se dá dělat. Pokud bojujete proti povinné vakcinaci, ze které se rázem stane nepovinná, jste z minuty na minutu tak trochu out. A to přece nemůžete dopustit.

Pomineme-li konspirace o škodlivosti vakcín, které dodnes nedokázal nikdo věrohodně potvrdit, velmi častou rétorikou populistů a dezinformátorů je také obracení se k ústavě. To se stalo v posledních měsících poměrně populární, od politiků přes různé konspirační spolky typu HON až po postavy typu Jana Peterková.

Problém je, že tito lidé ústavu zřejmě nikdy nečetli. Sama o sobě totiž svobodu pohybu nijak nekomentuje, odkazuje se ale na Listinu základních práv a svobod, kde už se o svobodě pohybu hovoří. Avšak trochu jinak, než si mnozí myslí.

Listina totiž opravdu píše, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", zároveň ale dodává následující: "Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody."

Ochrana zdraví je tedy jedním z důvodů, díky kterým lze svobodu omezit. To, že politikům některé zákony trochu haprují, je věc druhá, ale o tom mají rozhodnout soudy. Ne jiní politici, ne občané, ne advokáti. Ti mohou mít svůj názor, který ale může být a občas bývá na hony vzdálený pravdě.

Až komicky pak působí i různá vyjádření o tom, jak přece není možné limitovat pohyb někoho jen proto, že se nenechal očkovat. Možné to totiž je, a nadávání na sociální síti nic nezmění. Pokud se například aerolinky rozhodnou, že budou přepravovat pouze očkované cestující, lidé se budou muset přizpůsobit, nebo jezdit autobusem či vlakem. Na druhou stranu...nikdo je přece nenutí létat. 

To stejné platí i na další benefity, které by mělo očkování přinést. Pokud se například jihoevropské země rozhodnou otevřít pláže jen pro očkované, je to přece jejich svobodné právo, stejně jako je svobodné právo každého z nás se nechat očkovat a odletět na dovolenou, nebo očkování odmítnout a zůstat doma.

Kde se vzal ten pocit, že "mě nikdo k ničemu nutit nebude, ale dovolte mi všechno!" je záhadou. Je však otázkou, jak by dotyční jednali, pokud by byli na opačné straně spektra. S nadsázkou si třeba představte, že jste odmítač roušek a máte svůj vlastní autobus.

Logicky považujete za své ctěné právo v něm vozit toho, koho chcete, například pouze osoby bez roušek. Pokud byste ale nastoupili do jiného autobusu, kde by pro změnu byla povinnost roušky nosit, hned byste se obraceli začali hádat, odvolávat na stát, ústavu a oháněli se kdoví čím dalším a požadavkem, aby něco takového nebylo dovoleno. 

První aerolinky už přitom ohlásili přepravování pouze očkovaných cestujících a počet těchto "benefitů" se bude zvyšovat. Svoboda tím ale ohrožena opravdu není. Vždyť odmítnout vakcínu může přece svobodně kdokoliv.

Každý bude dopředu vědět, jaké je složení vakcíny, účinnost, výhody, nevýhody, co bude, pokud se očkovat nechá, a co bude, pokud se očkovat nenechá. Jak se ví už dlouho, samotné očkování povinné nebude, lidé ho budou mít zdarma, a půjde tedy čistě o jejich rozhodnutí. 

A že odmítnutí bude mít nějaké negativní dopady pro jejich život, resp. následky? Který čin následky nemá? Možnost chodit do práce je také svobodné rozhodnutí, pokud z ní ale člověk odejde, má to následky. Překvapivě - vše má nějaké následky. Rozhodnutí vždy spěje k následkům, pozitivním či negativním. Jen málokdy jsme však v situaci jako je tato, kdy budeme dopředu vědět, jaké následky nás v obou případech čekají. 

Navzdory tomu, že svoboda zůstala zachována a každý si bude moct sám vybrat, jak k celé věci ohledně vakcíny přistoupí, se nadále budou ve veřejném prostoru objevovat různá více či méně populistická prohlášení. Problémem je totiž i to, o čem se hovoří dlouhodobě - a sice absence kritického myšlení, zejména u lidí věřící v dezinformace.

Bohužel se ale také ukazuje, že stejně tak chybí schopnost rozlišovat realitu. Politici obvykle slibují první poslední, některé věci splní, jiné ne. Nelze ale slibovat něco, co je od základu nesplnitelné. A ohánět se tvrzením, jak přece není možné někoho omezit jen proto, že se nenechal očkovat, je sice krásně populistické, ale jinak úplně mimo realitu. Stačilo by totiž pochopit naprosto základní věc, že vakcína není zbraň na ovládnutí světa, ale na omezení či zničení nebezpečné nemoci. Tak lehké to je.

Na druhou stranu nejsme něčeho takového svědky poprvé. Stačí se podívat na rétoriku odpůrců migrace nebo muslimů. Ano, velmi často jsou to právě ti lidé, kteří se ohání ústavou ve chvíli, kdy má někdo sáhnout na jejich "svobody". Sami by ale nejraději některá náboženství v Česku úplně zakázali. Proč už ale svým podporovatelům veřejně neřeknou, že ústava zaručuje svobodu všem, bez ohledu na náboženské vyznání?

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podrobila ostré kritice španělskou vládu kvůli vyhrocené migrační krizí v severoafrické enklávě Ceuta. Do tohoto španělského území sousedícího s Marokem dorazily desítky tisíc migrantů, což šéf Bílého domu označil za katastrofu a doslova invazi. Zároveň situaci využil v domácím politickém boji, když varoval, že podobný scénář hrozí i Spojeným státům, pokud ve volbách neuspějí republikáni.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 3 hodinami

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže

Kriminalisté dopadli muže, který v krátké době přepadl dvě poštovní pobočky. Pro pachatele si došla zásahová jednotka, přičemž se ukázalo, že muž měl nastoupit do vězení kvůli dřívější majetkové trestné činnosti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy