KOMENTÁŘ | Odmítači očkování myšlenkově žijí v minulosti. Ohání se ústavou, kterou nikdy nečetli

KOMENTÁŘ - Je to zhruba 24 hodin, kdy Tomio Okamura na svém profilu na facebooku sdílel příspěvek, v němž se opětovně vymezil proti vakcíně na nový typ koronaviru, ačkoliv se už poměrně dlouho ví, že očkování povinné nebude. Následné ohánění se ústavou je pak něčím, co je v poslední době zcela běžné u řady populistů, navzdory jejich přesvědčení ale ústavní pořádek skutečně dovoluje občanskou svobodu omezit.

V posledních měsících se každý stal odborníkem na vše, od epidemiologie přes ústavní právo až po vakcínu. Na jednu stranu na tom není nic překvapivého, jak EuroZprávy.cz jako první upozornily, Česko nakoupí více než 5 milionů vakcín proti covidu-19, a jde tedy o věc, která se v zásadě týká nás všech. S tím rozdílem, že na rozdíl od např. placení daní není toto očkování povinné. 

A ví se to už dlouho. Přesto se dodnes setkáme s názory, především z řad různých krajních extremistů, které donekonečna bojují proti povinnému očkování na covid. Že to nedává smysl? Nedává, ale co jiného se dá dělat. Pokud bojujete proti povinné vakcinaci, ze které se rázem stane nepovinná, jste z minuty na minutu tak trochu out. A to přece nemůžete dopustit.

Pomineme-li konspirace o škodlivosti vakcín, které dodnes nedokázal nikdo věrohodně potvrdit, velmi častou rétorikou populistů a dezinformátorů je také obracení se k ústavě. To se stalo v posledních měsících poměrně populární, od politiků přes různé konspirační spolky typu HON až po postavy typu Jana Peterková.

Problém je, že tito lidé ústavu zřejmě nikdy nečetli. Sama o sobě totiž svobodu pohybu nijak nekomentuje, odkazuje se ale na Listinu základních práv a svobod, kde už se o svobodě pohybu hovoří. Avšak trochu jinak, než si mnozí myslí.

Listina totiž opravdu píše, že "Svoboda pohybu a pobytu je zaručena", zároveň ale dodává následující: "Tyto svobody mohou být omezeny zákonem, jestliže je to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých a na vymezených územích též z důvodu ochrany přírody."

Ochrana zdraví je tedy jedním z důvodů, díky kterým lze svobodu omezit. To, že politikům některé zákony trochu haprují, je věc druhá, ale o tom mají rozhodnout soudy. Ne jiní politici, ne občané, ne advokáti. Ti mohou mít svůj názor, který ale může být a občas bývá na hony vzdálený pravdě.

Až komicky pak působí i různá vyjádření o tom, jak přece není možné limitovat pohyb někoho jen proto, že se nenechal očkovat. Možné to totiž je, a nadávání na sociální síti nic nezmění. Pokud se například aerolinky rozhodnou, že budou přepravovat pouze očkované cestující, lidé se budou muset přizpůsobit, nebo jezdit autobusem či vlakem. Na druhou stranu...nikdo je přece nenutí létat. 

To stejné platí i na další benefity, které by mělo očkování přinést. Pokud se například jihoevropské země rozhodnou otevřít pláže jen pro očkované, je to přece jejich svobodné právo, stejně jako je svobodné právo každého z nás se nechat očkovat a odletět na dovolenou, nebo očkování odmítnout a zůstat doma.

Kde se vzal ten pocit, že "mě nikdo k ničemu nutit nebude, ale dovolte mi všechno!" je záhadou. Je však otázkou, jak by dotyční jednali, pokud by byli na opačné straně spektra. S nadsázkou si třeba představte, že jste odmítač roušek a máte svůj vlastní autobus.

Logicky považujete za své ctěné právo v něm vozit toho, koho chcete, například pouze osoby bez roušek. Pokud byste ale nastoupili do jiného autobusu, kde by pro změnu byla povinnost roušky nosit, hned byste se obraceli začali hádat, odvolávat na stát, ústavu a oháněli se kdoví čím dalším a požadavkem, aby něco takového nebylo dovoleno. 

První aerolinky už přitom ohlásili přepravování pouze očkovaných cestujících a počet těchto "benefitů" se bude zvyšovat. Svoboda tím ale ohrožena opravdu není. Vždyť odmítnout vakcínu může přece svobodně kdokoliv.

Každý bude dopředu vědět, jaké je složení vakcíny, účinnost, výhody, nevýhody, co bude, pokud se očkovat nechá, a co bude, pokud se očkovat nenechá. Jak se ví už dlouho, samotné očkování povinné nebude, lidé ho budou mít zdarma, a půjde tedy čistě o jejich rozhodnutí. 

A že odmítnutí bude mít nějaké negativní dopady pro jejich život, resp. následky? Který čin následky nemá? Možnost chodit do práce je také svobodné rozhodnutí, pokud z ní ale člověk odejde, má to následky. Překvapivě - vše má nějaké následky. Rozhodnutí vždy spěje k následkům, pozitivním či negativním. Jen málokdy jsme však v situaci jako je tato, kdy budeme dopředu vědět, jaké následky nás v obou případech čekají. 

Navzdory tomu, že svoboda zůstala zachována a každý si bude moct sám vybrat, jak k celé věci ohledně vakcíny přistoupí, se nadále budou ve veřejném prostoru objevovat různá více či méně populistická prohlášení. Problémem je totiž i to, o čem se hovoří dlouhodobě - a sice absence kritického myšlení, zejména u lidí věřící v dezinformace.

Bohužel se ale také ukazuje, že stejně tak chybí schopnost rozlišovat realitu. Politici obvykle slibují první poslední, některé věci splní, jiné ne. Nelze ale slibovat něco, co je od základu nesplnitelné. A ohánět se tvrzením, jak přece není možné někoho omezit jen proto, že se nenechal očkovat, je sice krásně populistické, ale jinak úplně mimo realitu. Stačilo by totiž pochopit naprosto základní věc, že vakcína není zbraň na ovládnutí světa, ale na omezení či zničení nebezpečné nemoci. Tak lehké to je.

Na druhou stranu nejsme něčeho takového svědky poprvé. Stačí se podívat na rétoriku odpůrců migrace nebo muslimů. Ano, velmi často jsou to právě ti lidé, kteří se ohání ústavou ve chvíli, kdy má někdo sáhnout na jejich "svobody". Sami by ale nejraději některá náboženství v Česku úplně zakázali. Proč už ale svým podporovatelům veřejně neřeknou, že ústava zaručuje svobodu všem, bez ohledu na náboženské vyznání?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  očkování ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 3 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 4 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 5 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 7 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

včera

včera

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy