Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dva blízcí jí zemřeli, sestra bojuje o život. Sharon Stone se zlobí na odmítače roušek

Vojtěch: Nová pravidla nošení roušek nikoho nezabijí, jsme liberální

Opětovný návrat povinnosti mít zakrytá ústa a nos je slovy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) minimem. Tak jako tak Češi patří mezi nejstatečnější národy, pokud jde o rozvolňování přísných protikoronavirových opatření. Alespoň tak se k tomu vyjádřil před plánovanou schůzkou s premiérem Andrejem Babišem (ANO), jemuž se zajídá nekonečný seznam výjimek z tohoto nařízení.

Malé školy si lámou hlavu s nařízeními. Někde je asi nebude možné dodržet

V rámci hygienických opatření by na školách nemělo docházet k mísení žáků v rámci jídelen a odborných učeben, a to v zájmu prevence rizika možného šíření nového typu koronaviru. Ředitelé škol už ale začínají namítat, že to není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát, jelikož je to v malých zařízeních téměř nerealizovatelné.

Roušky výrazně snižují riziko, vysvětluje Prymula. O politiku dle něj nejde

Bývalý náměstek ministra zdravotnictví a současný vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula se nechal slyšet, že je opětovné zavedení povinnosti mít zakrytá ústa i nos ve vnitřních prostorách odůvodněné, jelikož až čtyřikrát snižuje riziko infekce. I tak by ale nic nenamítal proti tomu, aby vybrané skupiny obyvatel měly z tohoto pravidla výjimku - například autisté.

Německo má 1707 nových případů koronaviru, nejvíce od konce dubna

V Německu se za posledních 24 hodin potvrdila nákaza koronavirem u 1707 lidí. To je nejvyšší počet od konce dubna, informovala dnes s odvolání na Institut Roberta Kocha agentura DPA. S covidem-19 za posledních 24 hodin v Německu zemřelo dalších deset lidí, a celková bilance tak vzrostla na 9253 mrtvých.

Mexický prezident chce na sobě otestovat ruskou vakcínu, v Brazílii přibylo 50 tisíc nakažených

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo téměř 50.000 potvrzených případů nákazy koronavirem. S odvoláním na místní ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters. S covidem-19 zemřelo za uplynulý den v této zemi 1212 lidí. V Kolumbii mezitím překonal počet nakažených hranici půl milionu. Naopak v Chile za uplynulý den zaznamenali nejméně případů nákazy za tři měsíce.

Koronavirus v Česku: Počet nově nakažených za středu přesáhl 300

V Česku ve středu přibylo 316 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to pátý nejvyšší denní nárůst od začátku epidemie. Aktuálně je nemocných 4778 lidí, z nich 112 je hospitalizovaných.

Rozhovor

Babišovu vládu charakterizuje naprostá neschopnost a diletantismus, řídí nás nemehla, říká Moláček

ROZHOVOR – Spatřuje v něm velké nebezpečí. Novinář Jan Moláček, který byl stálým zahraničním zpravodajem České televize v Berlíně, v Moskvě a ve Vídni, tvrdí, že český premiér Andrej Babiš vůbec nepočítá s tím, že by lidé lpěli na svých právech. „Mně to aspoň tak připadá. Dodržování práv jej znovu a znovu překvapuje a je strašně dobře, že si to nenecháme líbit, a opozice se vzbouřila proti tomu, že lidé v karanténě by nemohli volit,“ říká v druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Moláček. Žurnalista Deníku N je velice kritický k nynějšímu počínání kabinetu. „Diletantismus a naprostá neschopnost je jedna z věcí, která práci současné vlády charakterizuje. Myslím si, že Česká republika je stát, který řídí nemehla,“ má jasno rodák z Brna.

Kožní projevy covidu-19 jsou závažnějšího rázu, než se zdálo, tvrdí vědci

Mimo obvyklé příznaky provázející nemoc covid-19, jako je kašel, horečka a dušnost, mohou provázet nemocné i kožní projevy. Vědci upozornili na dva takové, které svědčí o nebezpečných krevních sraženinách.

Aktuální kapacita je 18.000 testů na covid-19 denně

Aktuální kapacita laboratoří v Česku je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) 18.000 testů na covid-19 denně. Do konce srpna má být hotová Národní testovací strategie, teď se do ní zapracovávají připomínky různých institucí.

Ve Francii i Španělsku je nakažených za den více než 3700

Počet lidí nakažených koronavirem překonal ve Francii potřetí za uplynulých sedm dní hranici 3000. Za posledních 24 hodin se nákaza potvrdila u 3776 lidí, informovala dnes s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví agentura Reuters. Podobný denní přírůstek dnes ohlásilo i Španělsko, které zaregistrovalo 3715 nových případů. V Itálii se počet infikovaných drží v řádu stovek.

Oslo zavádí povinnou karanténu pro cestující z Británie či Řecka

Norsko od soboty rozšíří povinnost desetidenní karantény na všechny osoby přijíždějící z Británie, Rakouska, Řecka a Irska, neboť v těchto zemích rostou počty nakažených covidem-19. Oznámilo to dnes norské ministerstvo zahraničí.

Finsko zavede omezení cest z většiny zemí EU, včetně Česka

Finsko od pondělí kvůli pandemii covidu-19 zavede povinnou karanténu pro cestující z většiny zemí Evropské unie. Opatření se nevztahuje jen na osoby přijíždějící z Itálie, Maďarska, Slovenska, Estonska a Litvy, kde jsou počty nakažených za posledních 14 dní nízké, informovala dnes agentura AFP.

Varovná analýza: Dezinformace o zdraví mají na facebooku miliardy zhlédnutí

Nejrůznější dezinformace týkající se zdraví nasbíraly na sociální síti Facebook za uplynulý rok 3,8 miliardy zhlédnutí, přičemž ohlas nebezpečných příspěvků vyvrcholil po vypuknutí pandemie covidu-19.

Čtvrtina obyvatel Indie mohla chytit koronavirus, tvrdí analýza

Přibližně čtvrtina obyvatel Indie se již mohla nakazit koronavirem. Podle agentury Reuters to plyne z analýzy 270.000 testů na koronavirové protilátky provedených indickou soukromou laboratoří. Podle vládních údajů se přitom koronavirus v Indii, která má přes 1,3 miliardy obyvatel, zatím prokázal u 2,8 milionu lidí.

V Česku za dnešek zatím 200 nově nakažených, obětí je 404

Laboratoře v Česku dnes zatím odhalily 204 nových případů koronaviru. Za celé úterý přibylo 282 nakažených. Celkem se tak v zemi od začátku epidemie nakazilo 20.686 lidí. Podle údajů ministerstva zdravotnictví platných k 18:00 s covidem-19 zemřeli dnes dva lidé, dosud má nemoc v ČR 404 obětí. Vyléčených je 15.615, v zemi je aktuálně 4667 nakažených.

Návrat povinných roušek? Panu ministrovi nerozumím, říká lékařka

Přední česká specialistka zaměřující se na terapii plicních onemocnění a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková se nechala slyšet, že nespatřuje smysl v opětovném zavedení plošné povinnosti nosit roušky.

Tunisko vyžaduje od turistů negativní test na covid, Češi s CK mají výjimku

Do Tuniska bude nutný negativní test na koronavirus, a to pro cesty ze všech zemí. Informovala o tom na twitteru tuniská tisková agentura TAP, podle níž to dnes oznámil tuniský ministr zdravotnictví. Zatím není jasné, od kdy tato povinnost bude platit. Opatření se ovšem nebude týkat Čechů, kteří do země pojedou s cestovními kancelářemi, uvedla Asociace cestovních kanceláří ČR; tuto informaci na twitteru potvrdil český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Školní rok se blíží, názory se liší. Ředitelé zaujali stanovisko k manuálu

S blížícím se začátkem nového školního roku v době, kdy se i nadále šíří koronavirus, obdržela školská zařízení manuál, jak fungovat během epidemie. Školy by se měly vrátit, pokud možno, k co nejběžnějšímu režimu. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová avizovala, že jí dokument přijde srozumitelný.

Covid-19: Chorvatsko a Řecko mají nejvíc nově nakažených od vypuknutí epidemie

Řecko zaznamenalo v úterý nejvíce odhalených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 od počátku pandemie, když se tam potvrdilo za den 269 infikovaných. Dosud byl nejvyšší denní nárůst 262 případů, oznámený před týdnem. Informoval o tom deník Kathimerini.